Počátky léčby rakoviny, vyšetření novorozenců i malé černé: Ženy historie, na které by se nemělo zapomínat

Většina z nich prorazila v době, kdy zažitá představa o ženách byla, že by měly stát u plotny a starat se o početné potomstvo. To ale nebyl jejich cíl. Ony chtěly něco dokázat a to se jim také povedlo. Přečtěte si o ženách, které ukázaly svým následovnicím, že lze prorazit i v do té doby ryze pánských oborech.

Některá jména v následujícím výčtu jsou obecně známá, jiná neprávem zapadla do zapomnění, všechny zmíněné ženy si ale zaslouží velké uznání. Vybrali jsme pro vás několik dam, které změnily svět svým obrovským přínosem pro vědu, politiku, techniku, umění, sport i zábavu.

Elena Piscopia (1646-1684)

Elena Lucrezia Cornaro Piscopia, někdy uváděná také jako Helen Cornaro, byla italská filozofka vznešeného původu. Jako první žena v historii získala akademický titul na univerzitě a v roce 1678 se stala první ženou na světě, která získala titul doktorky filozofie. Spolupracovala pak s akademiemi například v Padově (což byla i její alma mater), Římě či Turíně. Zemřela předčasně na tuberkulózu.

Coco Chanel (1883-1971)

Gabrielle Bonheur Chanel přezdívaná Coco je jediná oděvní návrhářka, která byla uvedena na seznamu 100 nejvlivnějších lidí 20. století. Mezi její průkopnické produkce patřilo mnoho módních voleb, které dnes považujeme za samozřejmé: malé černé šaty, obleky pro ženy, kašmírové kardigany, kalhoty a mnoho další. Pomohla také popularizovat krátké vlasy. Chanel umožnil ženám být módní a zároveň nosit pohodlné oblečení vhodné pro dané prostředí.

Kathryn Bigelow (*1951)

Než se v roce 2009 se stala první ženou, která získala Oscara za nejlepší režii, mluvilo se o ní jako o bývalé manželce Jamese Camerona. Její film Smrt čeká všude (The Hurt Locker) byl také vyhlášen nejlepším filmem. Vyhrála také cenu BAFTA a cenu Critics’ Choice za nejlepší režii. Dlouho byla jedinou ženou, která se dostala do pánského klubu, ale poslední dva ročníky Cen akademie jí daly hned dvě následovnice – letos si Oscara odnesla Novozélanďanka Jane Campion za western Síla psa (The Power Of The Dog), loni zabodovala se Zemí nomádů (Nomadland) v USA žijící čínská režisérka Chloé Zhao.

Amelia Earhart (1897-1939)

Amelia Earhart je známá tím, že jako první žena sama přeletěla Atlantický oceán. Pak ale zmizela nad Tichým oceánem při pokusu obletět zeměkouli a stala se ještě větší legendou. Amelia byla také průkopnicí ve výběru outfitů. Do paměti se vrylo několik neuvěřitelných kousků, které kombinovaly mužský a ženský styl té doby, jako její kožená bomber bunda a kalhoty s vysokým pasem v kombinaci se splývavým barevným šátkem na krku.

Marie Curie-Skłodowská (1867-1934)

Výzkum a pozorování radioaktivity po boku svého manžela Pierra Curieho vyvrcholily izolací dvou nových těžkých prvků, polonia a radia. Polské fyzičce to vyneslo i dvě Nobelovy ceny. Její výzkum vedl k většímu pochopení toho, jak zacházet s radiací v medicíně, navždy změnil diagnostické techniky a dal základ moderní onkologii.

Edith Wharton (1862-1937)

Americká spisovatelka se stala první ženou, které byla v roce 1921 udělena Pulitzerova cena za literaturu, a to za knihu Věk nevinnosti (The Age Of Innocence). Během 75 let napsala 38 knih. Byla také oceněna francouzským křížem Čestné legie za pomoc v první světové válce, která zahrnovala krmení a ubytování 600 belgických uprchlických sirotků během jejího pobytu v Paříži.

Ella Fitzgerald (1917-1996)

Byla to vůbec první žena, která vyhrála více než jednu Grammy a zároveň první Afroameričanka, která si zlatý gramofonek z galavečera odnesla. V roce 1938, když jí bylo 21 let, vydala společně s orchestrem Chicka Webba ztvárnění dětské říkanky A-Tisket, A-Tasket. A raketově vyšplhala na první místo v žebříčcích. Od roku 1942 zářila sólo, naposledy živě zpívala v roce 1993, o tři roky později v 79 letech zemřela. Za svůj život vystoupila šestadvacetkrát v legendární Carnegie Hall, ke dvěma Grammy, kterými se zapsala do historie, přidala dalších jedenáct a byla uvedena i do Síně slávy těchto prestižních cen.

Gertrude Ederle (1905-2003)

V roce 1926 se stala první ženou, která přeplavala Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Ačkoli se jí to podařilo až na druhý pokus, prvenství jí nikdo nevezme. Pokořila tak jedno z nejobtížnějších míst, které plavci na dlouhé vzdálenosti mohou absolvovat. Bojovala s nízkými teplotami a silnými přílivy i odlivy. Kromě toho také mezi roky 1921 a 1925 pokořila na 29 světových a amerických rekordů v plavání. 

Virginia Apgar (1909-1974)

Generace rodičů dluží této americké lékařce obrovské poděkování. Virginia Apgar před 70 lety vyvinula Apgar Score, první standardizovaný systém testů, kterými lékaři hned po porodu určují, zda jsou novorozené děti zdravé. Ve svém volném čase byla nadanou violoncellistkou a houslistkou a navíc je i první ženou, která byla přijata jako řádná profesorka na lékařské fakultě elitní Kolumbijské univerzity. 

Úvodní foto: Marie Currie ve své laboratoři v roce 1910. Zdroj Profimedia