BMW má škodnou v revíru: Otestovali jsme kupé na vysoké noze od Renaultu

Když bylo před lety představeno první BMW X6, průkopník kategorie kupé-crossoverů, mnozí nechápavě kroutili hlavou. Kdo by chtěl auto, které není ani terénní, ani praktické, ani sportovní a vlastně ani moc dobré na běžné silnici? Jenže zákazníci na novou odvážnou image slyšeli. A to docela dobře. Mezi prémiové značky se teď s tímhle typem auta řadí i ty lidovější, třeba Renault. 

BMW X6 má dnes konkurenci v podobě pseudoterénního modelu se splývavou střechou v nabídce prakticky kterékoliv luxusní značky, Renault chce modelem Arkana zaujmout i zákazníky, kteří na prémiovou značku nemají. A vypůjčil si k tomu starý známý recept od Škodovky. 

Slušný rozvor i dost místa nad hlavou

Renault vzal lacinější platformu z menšího modelu, konkrétně prodlouženou verzi CMF-B, na které stojí třeba Clio, a postavil na ní prostornější, větší model. Platforma je modernější, než ta, na které stojí Renault Kadjar, takže je lehčí, pevnější a především dokáže nabídnout bezpečnostní a asistenční elektronické systémy. A také elektrifikované pohonné jednotky. Díky modularitě platformy může mít Arkana rozvor slušných 2720 mm, takže v zadní řadě sedaček je relativně dost místa i pro dospělé cestující. Špatné to není ani s místem nad hlavou, protože i když střecha Arkany klesá, celkově je dost vysoko. Kufr má slušných 513 litrů a svou šířkou a délkou překonává spoustu středních SUV. Minimálně praktičnost tedy tenhle kříženec zvládá docela se ctí. 

Lacině vyhlížející interiér

Vnější tvary hrají na módní vlnu splývavých střech, ale dá se říct, že se designérům celkově povedly. Arkana je sice velká, ale také pohledná, zejména v testované červené metalíze. Trochu v protikladu je pak interiér, který příliš luxusně nepůsobí, a to ho rozhodně nesrovnáváme s prémiovými značkami, ale jen s ostatními Renaulty. Menší a lacinější Captur má interiér o něco lepší, což je trochu překvapení. Arkaně chybí plovoucí středová konzole i měkké části palubní desky. Ozdobné lišty, které se snaží tvářit jako frézkovaný hliník, jsou pouhý potištěný plast. Zadnímu oknu chybí stěrač a při hustším dešti je výhled vzad ještě omezenější, jako kdyby nestačily mohutné zadní sloupky karoserie. A do toho všeho Arkana neustále pípá, přičemž často není vůbec jasné, z jakého důvodu se akustický signál ozval.

Městský přeborník 

Testovaná fullhybridní verze spojuje benzínovou šestnáctistovku se dvěma elektromotory. Jeden je trakční, druhý funguje jako startér-generátor a ovládá i převodovku. Jejich spolupráce je vyladěná velmi dobře, často ani nepoznáte, na jaký pohon právě jedete. Ve městě je Arkana i přes svou velikost příjemně pružná a hbitá, zejména při parkování, které se odehrává prakticky celé na elektřinu, reaguje na změnu směru jízdy daleko rychleji, než většina spalovacích aut. Na krátkou vzdálenost můžete jet i čistě na elektřinu, ale akumulátor má kapacitu jen 1,2 kWh a silnější elektromotor výkon jen zhruba 50 koní. Není to zkrátka plug-in hybrid. Hybridní systém ale funguje velmi slušně zejména ve městě a jeho okolí, kde i s velkým autem dokáže dosáhnout spotřeby kolem 5-6 litrů na 100 km, aspoň pokud mu nebudete příliš šlapat na krk. Příjemné je také zjištění, že na rozdíl od dražších plug-inů se cena full-hybridní Arkany liší od silnější z benzínových variant jen o nějakých deset tisíc, při využití výkupních bonusů může být dokonce i levnější.