Tentokrát se společně podíváme do roku 1970. Tedy do roku, ve kterém byl v ČSSR spuštěn druhý program československé televize a rozpuštěna tradiční mládežnická organizace Junák. Ve světě se ovšem děly daleko převratnější věci. Paul McCartney oznamuje odchod od The Beatles, čímž kapela zaniká, Freddie Mercury přejmenuje kapelu Smile, do které se přidává jako zpěvák, na Queen a ve stejném roce Ralf Hütter a Florian Schneider zakládají legendární Kraftwerk.
Začalo to před desítkami let zahřměním, vzdáleným vyzváněním a poté monstrózním riffem, který otřásl zemí. Nejtěžší rockový zvuk všech dob. V té chvíli se narodil heavy metal, stvořený mladou, sotva plnoletou kapelou z anglického Birminghamu. Birmingham byl v poválečných letech ošklivé město. Pokud ovšem nemáte rádi velké průmyslové aglomerace se spoustou nakupených sociálních problémů. Je konec 60. let a celý svět ovládá flower power. Nosí se květiny ve vlasech, hlásá se všeobjímající láska. Ale co s tím, když žijete ve špinavém, deštivém Birminghamu a ne ve slunné Kalifornii? Čtveřice místních mladíků, sdružená do kapely Earth a hrající standardní repertoár ve stylu bílého blues, začíná vidět věci poněkud méně růžově. Těmi mladíky byli zpěvák John Osbourne, podle dětské pohádkové knížky Čaroděj ze země Oz přezdívaný Ozzy, kytarista Tony Iommi, baskytarista Terry Butler zvaný Geezer a bubeník Bill Ward. Jednou prý spolu seděli v kině a sledovali hororový film. Někdo poznamenal: “Není to divný, že lidi platěj za to, aby je někdo strašil? Zkusme hrát strašidelnou hudbu!” Se změnou zaměření vzal za své i původní název Earth. Dámy a pánové, představují se Black Sabbath.
Temná, valivá hudba s mystickými texty vyplnila vakuum mezi rozjásanými hippie bandy a okamžitě našla množství příznivců. Rozjel se kolotoč nahrávání a koncertů. Spolu s rozšiřujícími se možnostmi nahrávací techniky, propracováním a zvládnutím osobitého stylu dozrála i umělecká úroveň alb. Rubem mince je pak rostoucí únava muzikantů a nesnášenlivost ve skupině, řešená spoustou kokainu a hektolitry alkoholu.
Teď ale zpátky do roku 1970, konkrétně do pátku 18. září. V tento den se totiž, po pouhých pěti dnech nahrávání v londýnských studiích, objevuje na pultech obchodů zcela zásadní nahrávka nového hudebního stylu heavy metal. Jedná se o desku, kterou dokáží rozpoznat a ocenit jak hudební fanoušci, kteří tvrdé hudbě úplně neholdují, tak i běžní konzumenti. Ta deska se jmenuje Paranoid a kapelou, která tuto desku vydává, jsou právě Black Sabbath. Byť se jedná o jejich druhou desku (mimochodem první vyšla o pouhý půlrok dříve), stejně jako v mnohých pozdějších případech kolegů z branže, jednalo se o desku zásadní a průlomovou. Definice žánru heavy metal byla deskou Paranoid jen podtržena a ukotvena. Neoddiskutovatelnou měrou díky charakteristickému hlasu, tehdy 22letého zpěváka kapely, Ozzyho Osbourna.
To, že se toto album objevuje mezi nejlepšími nahrávkami všech dob (a tedy i v našem žebříčku), má hned několik důvodů, Ozzy by na to rozhodně sám nestačil. Kapela dala na 42minutové desce prostor osmi skladbám, které tvořily velmi sourodý a koncepční celek. Nejdůležitějším faktem bylo, že členové Black Sabbath byli ve skládání hudby a psaní textů daleko systematičtější než na jejich eponymní prvotině, týká se to zejména titulní věci Paranoid, kterou odpálí kytarista Tony Iommi svým zabijáckým a jedním z nejlepších kytarových riffů všech dob. O drtivou část textů se postaral baskytarista Geezer Buttler, Ozzy Osbourne pak skladbám propůjčil neopakovatelnou barvu hlasu a melodičnost. Všemu dává třešničku na dort bubeník Black Sabbath – Bill Ward. Ten z elpíčka Paranoid udělal neuvěřitelně pulzující nahrávku.
Deska drží pohromadě nejen po hudební stránce, ale i po té tematické: Drogy, závislost, válka, destrukce. Pravděpodobně díky té vší organizovanosti kapely, a to i při tvorbě, zní Paranoid tak pevně a bezchybně. Zní temně, ale zároveň lehce. Je to heavy metal bez zbytečného vzteku. Je to ovšem taky zároveň zpráva světu o budoucí blížící se zkáze.
Proslulý kousek s ukousnutou hlavou netopýra se udál v roce 1982 na Ozzyho sólovém vystoupení v Iowě. A nejednalo se o vrchol koncertu, ale naopak o jeho ukončení, protože exekutor byl následně převezen do nemocnice. Na vakcínu proti vzteklině Ozzy dodnes vzpomíná jako na nejbolestivější zážitek. Mimochodem netopýr, kterého původně považoval za plyšovou hračku, nebyl jediným, koho kníže temnot připravil v minulosti o hlavu a před pár lety dokonce netopýří populace vrátila Ozzymu úder, když se mu usídlila na jeho panství v anglickém Backinghamshiru. A že zbavení se jich, pod dozorem ochránců přírody, nebylo levnou záležitostí asi netřeba dodávat.
BLACK SABBATH – PARANOID
datum vydání: 18. září 1970
délka: 41:51 minut
vydané singly: Paranoid, Iron Man
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Foto: Universal Music