50 nejlepších alb: The Stone Roses položili svým debutem základy britpopu
Redakce
Psal se rok 1989. Ve Spojených Státech se 41. prezidentem stává George H.W. Bush, budoucího československého prezidenta Václava Havla tou dobu odsuzují k 9měsíčnímu vězení. Sovětský svaz se stahuje z Afgánistánu a Čechoslováci začínají bojovat o svou svobodu. Rok 89 byl, co se politiky týká, hodně turbulentní rok. Ale velké věci se děly i v muzice.
Vtip a drzost
Konkrétně v britském Manchesteru, kde indie rocková parta The Stone Roses vydává svůj eponymní debut. Deska se nahrávala 8 měsíců v londýnských Battery Studios. A tehdy asi nikdo nečekal tak masivní úspěch, kterého abum následně dosáhlo. Na popularitě deska získala díky zajímavému mixu žánrů a hudebnímu pojetí, které dalo vzniknout novému hnutí, kterému se v Británii přezdívá Madchester. Tak se začaly označovat kapely, které v právě v Manchesteru začali kombinovat alternativní rock, acid house, rave a psychadeliku. The Stone Roses a jejich debut tím prakticky vytváří šablonu pro budoucí britpop.
Právě jednoduchost, se kterou The Stone Roses žánry kombinují, je vynáší na výsluní. Jejich úspěchu pomohla i tehdy vzkvétající rave scéna, se kterou měli díky svým tanečním rytmům a pozitivnímu přístupu mnoho společného, ale zároveň měli co říct i fanouškům tradičního indie rocku. Tehdejší kritika o jejich první desce mluvila následovně: “Basista Mani a bubeník Reni naznačují taneční rytmy, zatímco Ian Brown nezaujatě přednáší arogantní sentiment, jako je to například u písní I Wanna Be Adored nebo u I Am The Resurrection. The Stone Roses mají vtip jako The Smiths a drzost jako Sex Pistols.”
50 nejlepších alb: Heavy metal bez zbytečného vzteku, to je Paranoid od Black Sabbath
Debut The Stone Roses už dnes patří ke klasickým dílům hudební historie a například magazín NME ho v roce 2007 označil za nejlepší britské album všech dob. The Stone Roses definovali zásadní hudební období britské hudby a nezaměnitelně tak ovlivnili budoucí vývoj britské kytarové scény.
Autorem obalů nahrávek kapely byl ve většině případů kytarista John Squire. V případě debutu byl ovlivněn Polockem a dílo nazval stejně jako jednu ze skladeb kapely a sice Bye Bye Bad Man. Hudební magazín Q obal zařadil mezi 100 nejlepších všech dob.
The Stone Roses – The Stone Roses
Datum vydání: 2. 5. 1989
Délka: 48:20
Singly: Elephant Stone, Made of Stone, She Bangs The Drums, I Wanna Be Adored, Waterfall, I Am the Resurrection
Kluci s ofinami, co nechtěli znít jako The Beatles
Madchester je od osmdesátých let minulého století označení pro alternativní kulturní a hudební scénu v anglickém Manchesteru a jeho okolí. Jedná se o přesmyčku slov Manchester a mad, tedy “šílený”. Styl Madchester byl dominantní především v letech devadesátých a jde o hudební mix stylů jako indie rock, acid house, pop či elektronika. Zatímco hudební struktury jsou poměrně běžné, často i retro, aranžmá i postupy při nahrávání byly moderní – v řadě skladeb jsou tak k slyšení kvákající kytary, hamondky, samply nebo zaloopované bicí. Mezi přední představitele patřili, mimo The Stone Roses, kapely jako Happy Mondays, Inspiral Carpets, James, 808 State, The Farm nebo The Charlatans. Pestrá je i tvorba jednotlivých kapel – zatímco The Stone Roses byli v podstatě indie partou a pro jejich skladby byly typické přímočaré poprockové melodie podpořené tanečnějšími a opakujícími se beaty, Happy Mondays se zase nebránili samplingu, žánrům jako rave nebo hip-hop a jejich tvorba byla poměrně temnější.
Poměrně důležitou roli pro hudební scénu v Manchesteru sehrálo i vydavatelství Factory, které v roce 1978 založili Tony Wilson a Alan Erasmus, a u kterého ve své době vydávali například Joy Division, Happy Mondays nebo NorthSide. V řadě aspektů bylo vydavatelství Factory revoluční, protože v jejich katalogu byly, krom hudby, k nalezení i nejrůznější umělecká díla nebo filmy.
Pomyslnou křižovatkou všeho dění pak byl legendární klub Hacienda, otevřený v roce 1982, kde běžně vystupovaly kapely jako The Smiths nebo New Order. Jejich vystoupení se často prolínala s nejrůznějšími tanečními djskými sety. Přirozenou formou tady začalo docházet k prolínání rockové a taneční scény. Svoji roli hrály i drogy, především extáze, které běžnou pařbu měnily na intenzivní zážitek. Klub vydržel fungovat do roku 1997.
Madchester nebyl jen o hudbě a klubingu, ale i o módě. Takřka ikonickými se staly nejrůznější retro modely Adidasek, doplněné volným tzv. baggy oblečením, především džíny firmy Joe Bloggs.
Bez kapel z Manchesteru by Oasis ani Blur určitě nevznikli
Madchester byl ve Spojeném království několik let nesmírně populární, než vybledl, a to především proto, že některé kapely propadly lenosti a užívání drog. Na Ameriku tento žánr neměl velký vliv mimo alternativní kruhy, ale madchesteroví potomci, kapely jako Oasis, Pulp a Blur, které byly tímto žánrem silně ovlivněny, se staly mezinárodními hvězdami. To už jsme ale u žánru britpop a o tom zas někdy jindy.
Žebříček 50 nejlepších alb hudební historie podle Expres FM
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Kam dál? 50 nejlepších alb: The Streets albem Original Pirate Material přepsali historii
Foto: Sony Music
