Ženy pálí mosty, muži to mají na celý život: jak se liší přátelství a co dělat, když vás nejlepší kamarád zradí

V životě člověka hraje nejlepší přítel důležitou roli. Sdílí spolu všechny radosti, pomáhají si v těžkých chvílích a mají společné zájmy. Jenže co dělat, když kamarádství naruší zrada, intriky či křivda? Jak se vypořádat se ztrátou parťáka a proč dát na vlastní intuici ještě předtím, než se z vás stanou spřízněné duše? 

Komunikace je klíčem ke spokojenému vztahu a nejen tomu partnerskému. Máte-li pocit, že to mezi vámi a kamarádem začíná skřípat, dejte stud stranou a nebojte se říct, co vám vadí. Možná se vyhnete nesmyslnému rozchodu a v nejhorším případě utečete z toxického přátelství. Jak na to vám vysvětlí psycholožka, psychoterapeutka a koučka Šárka Vávrová. 

Rozchod s nejlepší kamarádkou či kamarádem bolí stejně jako ten s partnerem nebo partnerkou. A pokud za rozpadem stojí zrada, je ještě těžší se s ním vyrovnat. Jak se v takovém případě zachovat? 
Důležité je si vše vyříkat. Nemít v popředí své ego a hrdost s tím, že vám ten druhý ublížil. Pravda není jen jedna, je totiž vždy uprostřed. A váš pohled na celou situaci může být úplně jiný než pohled druhého člověka. Pokud nedovolíte tomu druhému, aby vám sdělil jeho pohled na celou situaci, ochuzujete se o možnost si vše vysvětlit a usmířit se.  

Takže to, co se na první pohled jeví jako zrada, může být vlastně jen pouhé nedorozumění? 
Mnoho problémů je opravdu nedorozumění, které pramení z vaší interpretace dané situace, tím, že se na to díváte přes váš filtr, který tvoří vaše zkušenosti, zranění z dětství, vzorce z rodiny, nebo třeba naučené chování. Většina lidí posuzuje druhé podle sebe sama. Podle toho, jak by se sami v dané situaci zachovali, což často vede k nedorozumění a konfliktům. Přitom to nejjednodušší, co mohou udělat, je promluvit si a teprve poté si vytvořit možné závěry. 

Bývá komunikace mezi rozhádanými přáteli častou překážkou v usmíření?
Ano, mladí lidé často neumí o problémech komunikovat. Berou jako slabost jít za druhým a o konfliktu mluvit, protože je to nikdo nikdy nenaučil. Když v rodině neumí rodiče jeden druhému naslouchat a porozumět, nemají to jejich děti kde odkoukat.

Je vhodné svěřit se se svým problémem nějaké další, nezainteresované osobě? Pomůže její názor? 
Někdy třetí osoba přinese nový pohled na věc. Jenže to musí být opravdu osoba, která má nadhled. Rady kamarádek často spíše uškodí, protože do problému projektují své zkušenosti a zranění. Snaží se být loajální a tím mohou konflikt i podpořit a utužit. Pohled s odstupem má většinou odborník, který na to má školy a výcviky, kde se učí být nestranným pozorovatelem. Případně někdo starší, kdo má zkušenosti a není s danou situací nijak spjatý. 

Je těžší odpustit nejlepší kamarádce než třeba partnerovi? 
Odpuštění závisí vždy na daném člověku. Nemá souvislost s tím, zda se jedná o partnerský vztah nebo přátelský. V partnerském svazku jste se svým partnerem konfrontováni každý den a pokud si v sobě nesete trauma, které vám způsobil a s tím spojenou nenávist, tak ničíte sami sebe. Přesto je mnoho lidí, kteří i po letech svému partnerovi neodpustili jeho prohřešek a často mu ho připomínají. Přátele potkáváte pouze v případě, že se chcete sejít a většinou jde o společné aktivity. Pokud daného člověka vidět nechcete, tak se mu nějaký čas vyhýbáte, tudíž máte čas i vše lépe zpracovat. Nejste konfrontování s ublížením, nebo zradou každý den. Čas je zde nejlepší přítel a emoce vzteku a zklamání po nějaké době nejsou už tak intenzivní. Přesto i v přátelství se najdou lidé, kteří si nedokáží odpustit roky.

Co když odpustit chceme, ale nedokážeme? 
Pokud odpustit chcete, tak to i dokážete. Ale vaše rozhodnutí musí být pravdivé a musíte to cítit. Jestliže budete o odpuštění pouze mluvit a nejste s ním srozuměni, pak je zbytečné se do toho vůbec pouštět. Raději tomu dejte ještě čas.

Jaké další problémy, které vyústí až v přerušení kontaktu, mohou kamarády potkat?
Velkým problémem bývá pro přátelství změna názorů, zájmů a životních hodnot. Celkově změna životního stylu. Kamarády spojuje vždy podobné smýšlení, sdílení stejných názorů a zájmů. Pokud na sobě začne jeden pracovat a měnit své hodnoty, může mu druhý člověk najednou připadat jako někdo z jiné planety. Přátelé se začnou postupem času odcizovat. Při setkání si už nemají co říci a postupem času takové přátelství vyšumí. Je zcela přirozené, že pokud zažíváte období, kdy je pro vás život jeden velký problém a na vše se díváte pesimisticky, tak tento pohled se svými přáteli sdílíte. Přitahujete do svého života lidi, kteří vnímají svět stejným způsobem. Pokud se váš pohled diametrálně změní, příběhy vašich přátel o životních tragédiích vás začnou postupně ničit a uvědomíte si, že je pro vás ten druhý vlastně toxický. Nakonec z takového přátelství utíkáte. 

A to může být vlastně dobře. Lze nějak zobecnit, co bychom přátelům tolerovat neměli? 
Pokud cítíte, že ten druhý překračuje hranice, je dobré ho na to upozornit. A nezáleží na tom, jak ty hranice vypadají. Někomu může vadit, že si na něho kamarád nevzpomene na narozeniny a jiný člověk nad tím mávne rukou. Jde vždy o to, abyste se v přátelském vztahu cítili v bezpečí a podporováni. Pokud vás vztah vyčerpává, unavuje, necítíte se pochopeni nebo ten druhý neumí naslouchat a mluví stále jen o sobě, jde o toxický vztah a je dobré si o tom promluvit. Musíte na to toho druhého ale upozornit, protože on vůbec nemá tušení, že vám něco vadí.

Jak se chovat, aby kamarádství klapalo?
Je fajn si uvědomit, že přátelství neznamená vlastnictví. Nutit své přátele, aby se vám ozývali a byli vám k dispozici, je prvním krokem, jak je ztratit. Skutečný přítel vám dá volnost a nechá vás se rozhodnout, kdy ho chcete kontaktovat. Vše je založeno na dobrovolnosti. Staří přátelé nemusí být zrádci. Jen možná už mají jiný styl života, jiné hodnoty a zájmy. Jejich cesta a úloha ve vašem životě skončila. Vzpomínat byste na ně měli vždy s láskou a radostí, že jste mohli trávit čas společně. Ten správný čas, kdy jste měli společný úkol podpořit jeden druhého, sdílet společné trápení nebo se jen zasmát.  Respekt a důvěra je stejně jako v partnerství jedním z nejdůležitějších faktorů přátelského vztahu. 

Muži a ženy sice pocházejí ze stejné planety, ale občas nad tím pochybují i věční realisti. Jak funguje kamarádství mezi kluky? 
Jejich přátelství není tolik intimní a emotivní. Svým kamarádům se většinou nesvěřují a jejich přátelství je založeno na sdílení společných zájmů a aktivit. Obsahem jejich komunikace je nejvíce sport, ženy v obecném významu, politika a práce. Jejich přátelství má okrajový charakter. 

O svých problémech tedy nemluví? 
Jen minimálně. V případě, že se o nich chtějí bavit, tak rychle a bez větších emocí a hledají okamžité praktické řešení. Nesnesou projevy lítosti a emoční podpory. Pramení to z jejich podstaty, protože neumějí dávat najevo svoji slabost a musejí zůstat vždy a za všech okolností silní a stateční. V přátelství se většinou poplácávají po ramenou a poukazují na své výkony, znalosti a pracovní úspěchy. Pokud se muži přestanou z jakéhokoliv důvodu stýkat, tak i po letech dokážou navázat tam, kde rozhovor v minulosti ukončili. Není zde žádný důvod k výčitkám, že se jeden druhému neozval a kdo toho druhého méně či více kontaktoval.

A jak to mají holky? 
Ty jsou úplným opakem mužů. Přátelství je pro ně intimní záležitost plná emocí, sdílení, výčitek. V přátelství žen se řeší vše, ale také se jich vše dotýká. Jsou vůči sobě otevřené, rozebírají detailně své vztahy a problémy. Přítelkyně je pro ně důvěrník, pomocník a opora v nesnázích. Ženy jsou většinou ve svých přátelstvích na sobě závislé, a to vyžaduje více času a energie. Požadují i to, že jedna pro druhou budou vždy k dispozici. To také přináší velká zklamání. 

V čem se od mužů ještě liší?
Málokdy navazují na stará přátelství. Muž chápe rozchod s přítelem jako dočasný, protože na sebe už nemají čas. Pro ženu znamená rozchod s nejlepší přítelkyní i změnu statusu na bývalou kamarádku. A to i přesto, že předtím mluvily o přátelství až za hrob, spolehlivosti, vděčnosti a schopnosti se obětovat.

Někdy se ale s kamarádkou či kamarádem rozloučit musíme, protože pocit křivdy nejsme schopni překonat. Může se dokonce stát, že společní známí budou na její/jeho straně. Jak se z toho nezhroutit?  
Nechte tělem projít všechny emoce jako je smutek, frustrace, bolest, žal i pocit samoty a nebraňte se jim. Jen tak mohou odejít. Když nám někdo blízký zemře, máme právo na to projít si všechny fáze smutku a truchlení. Stejně tak to je u rozchodu, a nejen v partnerství, ale i v přátelství. Uvědomte si, že vše zlé jednou skončí. Najděte si nové přátele, kteří vám pomohou těžší období překonat a s nimi sdílejte nové zájmy a radosti.

Máte nějaký návod na to, jak si vybrat kamarády? 
Nejjednodušší návod je poslouchat svůj instinkt. Ten vám vždy v první vteřině poradí a odhalí, koho máte před sebou. Zda je daný člověk neupřímný, lhář nebo podvodník. Až když se v někom zklameme, často si uvědomíme, jaký divný pocit jsme z něj při seznámení měli. Vzpomeňte si na to a dejte na intuici.  

Foto: Robert Tichý, Aleš Romanovský / TV Nova