Staňte se kyborgem a nechte se očipovat: S čipem pod kůží zaplatíte nebo odemknete telefon i dveře

Transhumanisté se snaží zlepšit fungování lidského těla, získat nové smysly a upgradovat své mentální i fyzické schopnosti za pomoci moderních technologií. Ještě než se ale stanou běžnou součástí populace opravdoví kyborgové, uplyne mnoho let. Je čipování lidí prvním krůčkem k nové realitě? A v čem vám podkožní implantát usnadní fungování v dnešním světě? 

Přestože čip v ruce, díky němuž otevřete dveře, odemknete telefon nebo zaplatíte v baru, zní jako hudba budoucnosti, nechat aplikovat si jej od profíků můžete už teď. Stejné schopnosti, jako má váš oblíbený hrdina ze sci-fi filmů, od něj ovšem nečekejte. Jedná se o okrajovou průkopnickou záležitost, kterou ocení spíš jen milovníci extravagantního životního stylu. Jaké druhy čipů existují, k čemu přesně slouží a proč nevěřit konspiračním teoriím? 

Aplikace čipu jedině od profíka 

Čip v těle mají v České republice už stovky lidí. „Zájemců jsou aktuálně jednotky týdně. Za dva roky, co se čipování lidí věnujeme, jsme aplikovali čipy zhruba osmdesáti až stovce jedinců, ale je jich tu mnohem víc. Někdo poprosí lékaře, jiný zajde do piercingového studia. Jsou tu však také ti, kteří se pokouší čip aplikovat sami. To je velmi nebezpečné, podobný zákrok je třeba dělat u odborníka,“ upozorňuje čipmistr a zakladatel společnosti První kybernetická Tomáš Biheler. Samotné čipování má v jeho firmě na starosti modifikátor Marek Haltuf, který má s profesionálními implantacemi dlouholeté zkušenosti. 

Druhy čipů 

Existuje mnoho druhů čipů, které si pod kůži můžete nechat aplikovat. Technologicky nejstarší jsou čipy RFID, které fungují na frekvenci 125 kHz. Kolem roku 2010 se začaly objevovat NFC čipy. Ty už se pohybují na vyšší frekvenci 13 MHz. „Lze do nich uložit až několik kB dat, což sice není moc, ale pořád se jedná o zařízení, které nemá žádnou baterii ani zdroj energie. Pak jsou platební čipy, které fungují stejně jako platební karta a nechat implantovat si můžete také LED diodu, což je takové svítítko. Je třeba si ale uvědomit, že všechny tyto implantáty vyžadují k napájení nějakou čtečku, elektromagnetické pole, ve kterém se čip vybudí, aktivuje a dokáže fungovat. V momentě, kdy elektromagnetické pole čtečky zeslábne, čip umře a nedělá vůbec nic,“ vysvětluje Tomáš Biheler.

Sledování lidí a letištní kontrola 

Čipování lidí doprovází celá řada konspiračních teorií, ale není třeba se jich bát. Nejčastějším mýtem je to, že očipovaní jedinci mohou být sledovaní. Jenže čipy pracují s velmi malým množstvím energie, z fyzikální podstaty jde tedy zkrátka o holý nesmysl. Každý Tomášův klient navíc podepisuje informovaný souhlas s implantací, kde je explicitně popsáno, o co jde a co daný čip umí nebo neumí. RFID, NFC i LED čipy se navíc snáší i s magnetickou rezonancí a problém s nimi nebudete mít ani při letošní kontrole. 

Využití v běžném životě 

Za mainstreamovou záležitost čipování nelze považovat. Někteří lidé vnímají tuto technologii jako atraktivní a cool, běžný život vám ale nějak ohromně neulehčí. „Do NFC čipu můžete nahrát svou vizitku, nebo do něj naklonovat a nastavit přístupovou kartu, abyste si mohli otevřít dveře. Nejzajímavější a nejpraktičtější jsou však bezkontaktní platby. Pro podobné účely se používá speciální a velmi drahý implantát. S aplikací stojí 10 tisíc korun a má omezenou životnost. Pod kůží máte platební kartu, která není vidět, nejde ukrást a placení s ní je stejně bezpečné jako placení mobilním telefonem či kartou. Kromě toho, že ji nikdy nezapomenete, však nepřináší žádný užitek. Kartu dostanete od banky zadarmo, na rozdíl od platebního čipu,“ objasňuje Tomáš Biheler. 

Životnost čipu 

Běžné implantáty typu RFID a NFC, které drží nějaká data, mají funkční životnost v podstatě neomezenou. „Nejstarší čipy fungují zhruba od roku 2005, takže už jsou prověřené časem. U těch novějších implantátů se občas stane, že někomu umřou. Neznamená to, že by došlo k nějaké fyzické závadě nebo k nějakému narušení samotného zapouzdření. Čip zkrátka přestane elektronicky fungovat, protože může dojít například k přílišnému pnutí v ruce. Pod kůží může zůstat i nadále, ničemu nevadí, ale nelze už použít. Může se také vyextrahovat. Tuto službu plánujeme rovněž nabízet, ale zatím je to v procesu. Není to tak jednoduché, jako aplikace,“ uzavírá Tomáš Biheler. Pokud se rozhodnete nechat očipovat, připravte se na to, že zákrok není dvakrát příjemný. Používá se jehla o průměru 3 mm nebo 6 mm a je mnohem větší než ta očkovací. 

Zdroj fotografií: Shutterstock