V roce, na který se dnes zaměříme, co se dalšího výjimečného elpíčka týká, byl krom jiného položen základní kámen stavby prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic, v platnost vstoupil tiskový zákon, který umožnoval zásahy státu do svobody tisku, čili legální cenzuru. Divadlo Járy Cimrmana uvádí v premiéře svou první hru Akt, v USA se stává Ronald Reagan 33. guvernérem Kalifornie a tamtéž vniká hnutí hippies. Nás ale rok 1967 zajímá hlavně kvůli desce, kterou natočila tehdy pětadvacetiletá Aretha Franklin.
Deska dostala název I Never Loved a Man the Way I Loved You, a přestože byla už jejím desátým elpíčkem, až právě tímto albem se zapisuje do hudební historie. A z Arethy Franklin dělá Queen Of Soul. V listopadu roku 1966, po dlouhých letech, Aretha odchází od vydavatelské firmy Columbia Records, kde se jejím představitelům absolutně nepodařilo z budoucí hvězdy vydolovat její skrytý hudební potenciál. Na jednom ze základních hudebních kamenů soulu 20. století, tedy nové desce, se v roli producenta představil Jerry Wexler, který patří k nejuznávanějším producentským jménům v oblasti R’n’B pro následujících 30 let a taky Ted White, skladatel, textař, producent a toho času Arethin manžel. Na desce I Never Loved A Man The Way I Love You dostává Aretha Franklin konečně prostor a svobodu být sama sebou a vlastně zúročit své hudební začátky, které strávila v gospelové kapele svého otce reverenda. Téma celé desky je velmi osobní, vychází z vlastních zážitků a vidění tehdejšího světa ženskýma očima.
Desátá deska Arethy Franklin přináší ve stopáži lehce přes půl hodiny úplně nový pohled na ženskou emancipaci, do té doby pojem poměrně neznámý, a zároveň řadu pozdějších hudebních klasik – ať už jsou to předělávky Henry Glovera, Sama Cookea nebo samozřejmě té nejslavnější, kterou napsal Otis Reading, skladby Respect. Už zařazení skladby Respect, jednoho ze skutečně zásadních singlů popové historie, dělá z tohoto elpíčka výjimečnou záležitost, nicméně debut Arethy Franklin u Atlantic Records je mistrovským dílem od začátku do konce. Zásluhu na tomto faktu má nejen její hra na piano, kterým se sama na desce doprovází, dále kapela, kterou pro ní postavil už zmíněný Jerry Waxler, ale i osobitá interpretace všech skladeb, ať už jsou coververze, nebo originály napsané pouze pro ni. Deska I Never Loved a Man The Way I Love You je běžně označována jako jedna z nejlepších desek všech dob a to nejen kritiky píšících o soulu nebo R’n’B, ale také těmi výhradně rockovými.
Jeden z nejsilnějších soulových hlasů příštích generací – Alicia Keys – označuje toto album nejen za absolutní must have, ale přisuzuje mu i neoddiskutovatelnou roli v boji za ženskou rovnoprávnost a bod nula, kdy se pojetí soulu přesouvá z ryze mužského světa do toho ženského. První žena uvedená do rokenrolové síně slávy a její desátá přelomová deska I Never Loved a Man the Way I Loved You samozřejmě tedy nemůže chybět v našem žebříčku 50 nejlepších alb hudební historie za Expres FM. Umístila se na 41. místě.
Aretha Franklin: I Never Loved a Man the Way I love You
Datum vydání: 10. 3. 1967
Délka: 32:51 minut
Singly: I Never Loved a Man (The Way I Love You), Respect
Aretha Franklin se na scéně pohybovala déle než půl století a za tuto dobu vydala 38 nahrávek, kterých se po celém světě prodalo více než 75 milionů kopií, což jí řadí mezi nejprodávanější umělce všech dob. Během své umělecky bohaté kariéry obdržela řadu prestižních ocenění včetně Prezidentské medaile svobody. Porota Pulitzerovy ceny jí v roce 2019 udělila posmrtné ocenění za “nesmazatelný přínos pro americkou hudbu a kulturu po více než pět desetiletí”. V roce 2020 byla uvedena do Národní ženské síně slávy. O letošních prázdninách Aretha Franklin obsadila kina, premiéru měl film Respect, v němž Královnu soulu ztvárnila Jennifer Hudson, kterou si sama zpěvačka vybrala před svým úmrtím v roce 2018.
41. Aretha Franklin: I Never Loved a Man the Way I love You
42. Dj Shadow – Endtroducing…..
43. My Bloody Valentine – Loveless
44. Blur – Parklife
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
Foto: Sony Music