Znáte to. Jste smutní nebo otrávení, a právě v tu chvíli přichází od okolí známá starostlivá otázka „Jsi v pohodě?“ Jak na ni ale reagovat? A co vlastně znamená „být v pohodě“? Podle odborníků není lehké na to odpovědět. Přesto existují jisté indicie, podle kterých můžete poznat, že je vaše duševní zdraví v pořádku.
Dokonce i Světová zdravotnická organizace definuje psychické zdraví jako stav psychické pohody, která nám – laicky řečeno – umožňuje normálně fungovat. Ale ruku na srdce, jak často cítíme absolutní psychickou pohodu? Každý z nás se denně setkává s menšími či většími problémy, které nám přidělávají vrásky. Tak jak tedy poznáme, že naše psychika nestrádá?
Spousta lidí si myslí, že jsou „normální“ v momentě, kdy nemají diagnostikované žádné psychické onemocnění. To ale není tak úplně pravda. „U duševního zdraví se nejedná o pouhou absenci psychických nemocí,“ vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Katarína Durkáčová z Psychoterapeutického centra Nevěšhlavu. Podle ní se dá za duševně zdravého označit ten, kdo splňuje několik ne úplně jednoduchých kritérií.
Možná jste se teď vyděsili, protože víte, že máte v některých bodech mezery. Nelekejte se, tak zlé to určitě není. „Pokud některé z těchto podmínek naplněné nejsou, nemusí to hned znamenat přítomnost potíží. Duševní zdraví se nedefinuje absencí negativních emocí, zkušeností nebo nefunkčních vzorců přemýšlení nebo chování,“ říká Mgr. Durkáčová. „Záleží, jak dlouho, jak moc a v kolika oblastech strádáme. Duševní zdraví je o dynamické rovnováze, není to stabilní stav,“ vysvětluje psycholožka. Jinými slovy, drobné výpadky jsou povoleny, a je úplně normální cítit se někdy pod psa a nemít náladu vůbec na nic. „Výzkumy ukazují, že ideální poměr pozitivních vůči negativním emocím je poměř 3:1. Mírné odchylky bývají pořád ještě spojené s dobrým přizpůsobením,“ vysvětluje psycholožka.
Známý rakouský lékař a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud tvrdil, že podstatou duševního zdraví je schopnost milovat a pracovat. Podobného názoru je i Mgr. Durkáčová, jen by jeho definici trochu poupravila. „Ve svém výčtu jsem záměrně nepoužila přímo pojem láska, protože si myslím, že to spousta lidí chápe jako romantickou lásku. Ve skutečnosti ale jde o schopnost mít rád, být zranitelný a budovat blízkost,“ říká psycholožka. S prací je to podle ní hodně individuální. „Pro někoho bude zaměstnání naplňovat potřebu smyslu v životě, někdo zase bude celý život frustrovaně chodit do práce, protože musí,“ myslí si Durkáčová.
Jak naznačuje psychoterapeutka, problém u psychicky zdravého člověka může nastat ve chvíli, kdy toho řeší moc najednou. Pokud se například s někým rozejdete a zároveň ztratíte práci, je vaše psychika ohrožena hned ve dvou důležitých oblastech, a může být velmi těžké se s obojím vypořádat bez pomoci odborníka. „Lidé za námi zpravidla přichází pozdě a své potíže mají tendenci bagatelizovat,“ upozorňuje Mgr. Durkáčová. Jestliže se tedy dostanete do podobně nelehké životní situace, neváhejte se obrátit na odborníka včas: můžete tím předejít budoucím vážnějším problémům.
Článek vznikl ve spolupráci s Mgr. Katarínou Durkáčovou, psychoterapeutkou, která se ve své praxi věnuje zejména mladým dospělým. Její vášní je destigmatizace psychického zdraví, které se věnuje na svém instagramovém profilu @neveshlavu.