Rohaté přilby a věčné výpravy za bohatstvím a válkou: Největší mýty o Vikinzích, kterým věříte možná i vy

Vikingové jsou opředeni mnoha legendami a stejně tak i mnoha mýty. Většina těchto mýtů vznikla tehdejší neznalostí a strachem, v některých případech se tyto fikce zachovaly až dodnes.

Podívejte se na několik těch nejznámějších nepravd, které již byly vyvráceny.

Obrovský válečník s rohatou přilbicí a velkou sekerou

Tohle je asi ten největší stereotyp, který o Vikinzích koluje. Nikdy si neprokázalo, že by vikinští válečníci nosili přilby s rohy. Jistě se mohly vyskytovat výjimky, ale rozhodně se nejednalo o běžný jev. O rozšíření této mylné představy o vzhledu Vikinga se přičinili kostyméři při inscenaci oper Richarda Wagnera až v 19. století. Vikingové rovněž nebyli žádní obři. Podle archeologických nálezů měřili vikinští muži něco málo přes 170 cm, což bylo sice více, než byl tehdejší průměr, ale ne o nějak závratná čísla. Zažitá představa o Vikingovi ohánějícím se okolo sebe sekerou je také mylná. Vikingové samozřejmě znali kovářské řemeslo a uměli kovat jak sekery, tak meče, ale tyto zbraně byly zaprvé dost nákladné, a za druhé vzhledem k tehdejšímu způsobu boje bylo mnohem praktičtější a zároveň i levnější obyčejné kopí.

Znásilňují ženy a pijí z lebek svých nepřátel

Ano, ve válkách se vždycky plenilo, vraždilo a znásilňovalo. Nedělali to jen Vikingové, ale i ostatní armády světa, které byly na válečném tažení. Nicméně zejména tehdejší církvi se hodilo Vikingy vykreslit jako krvelačné pohany bez špetky lítosti. Vikingové měli jistě na rukou mnoho krve nevinných, ale ne více než ostatní dobyvatelé. Vikingové stejně jako mnoho jiných národů využívali otroky. Proto jsou mýty o zabíjení všech lidí a vypalování vesnic opět přinejmenším přehnané. Popíjení krve z lebek nepřátel je mýtus, který nejspíše vznikl špatným překladem, a to o několik století později po vikinských taženích. Dánské zdroje totiž popisují Vikingy jako „ti, již pijí ze zahnutých zvířecích rohů“. Špatným překladem do latiny vznikl známý mýtus o pití z lebek svých nepřátel.

Páchnoucí válečníci a dobyvatelé

Představa Vikinga, jenž celý život plení vesnice a bojuje s nepřáteli, je velice široce rozšířena. Mohou za to z velké části akční filmy a seriály, které Vikingy často vykreslují jako národ válečníků. Ačkoliv velkou částí života některých Vikingů byl boj, většina z nich byla řemeslníky, zemědělci nebo obchodníky. Mnoho z nich se vydalo i několikrát za život na válečné tažení, ale většina Vikingů strávila větší část svého života na farmě nebo poli než na válečné lodi nebo v bitvách. Mnoho Vikingů žilo usedlý a klidný život, kdy oproti tehdejším obyvatelům království v dnešní Anglii byli i velice čistotní. Časté předměty nacházené v hrobech Vikingů jsou hřebeny, břitvy, pinzety a další předměty. Také byli zvyklí se nejméně jednou týdně koupat, což nebylo v Evropě na mnoha místech běžné ani v 19. století.

Úvodní foto: Profimedia
Zdroje: britannica.com, livescience.com