Víkend na Expres FM /
Celý playlist
Lifestyle

Od problémů v rodině k závislostem: Jak vznikají psychické potíže a jak jim čelit

Marie Bezděková
21. 09. 2022

Cítíte se pod psa a nevíte proč? Na vině nemusí být jen „tradiční“ problémy jako je rozchod, finanční nouze nebo výpověď v práci. Podle psycholožky naše psychické zdraví ohrožují i věci, které sahají mnohem dále a mnohem hlouběji, než si myslíme.

Každý z nás má z dětství i nepříjemné vzpomínky, obvykle nad nimi ale mávneme rukou. Důležitější je přece přítomnost než to, co bylo před patnácti, dvaceti lety. Co když ale takové zážitky způsobují, že se právě dnes cítíme mizerně? „Nejvíc naší psychice škodí traumata z dětství a dysfunkční rodinné vztahy, které nás vybavily neužitečnými vzorci přemýšlení a chování,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Katarína Durkáčová z Psychoterapeutického centra Nevěšhlavu. „I proto se 75 % všech psychických nemocí rozvine u lidí do 24. roku života,“ vysvětluje.

Myšlenky berte jen jako hypotézy, ne fakta, a nezapomeňte se svěřovat: Desatero pro psychickou pohodu

Marie Bezděková / 14. 09. 2022

Trauma a dysfunkční rodina

Co znamená prožít trauma v dětství, asi každý tuší. Jde o subjektivně silný nebo život ohrožující zážitek. Může jít o zneužívání a týrání, tragickou dopravní nehodu nebo závažnou operaci, úmrtí blízkého člena rodiny nebo třeba setkání s živelnou katastrofou. To všechno jsou zážitky, které se na naší duši můžou velmi nepříjemně a hluboce podepsat.

Dysfunkční rodinné vztahy, o kterých mluví Mgr. Durkáčová, se oproti traumatu projevují jinak. Existuje mnoho znaků dysfunkčních rodin, mezi ty nejvýraznější ale patří strach z rodiče, který v dětech vyvolává extrémní stres, závislost rodiče na dítěti, zanedbávání (druh týrání), mlčení (celková nekomunikace, ale i „tichá domácnost“ jako trest za prohřešek) či izolace (rodina se záměrně straní ostatních lidí, což způsobuje neschopnost dětí důvěřovat, říct si o pomoc atd.).

Podle psychologa doc. PhDr. Zdeňka Mlčáka, Ph.D. bývá pro dysfunkční rodinu také typická nadměrně přísná, nebo naopak příliš uvolněná rodinná kontrola chování. Jak píše v jedné ze svých knih, rozhodování v rodině bývá velmi impulzivní, či naopak autoritativní.

Co znamená syndrom pomalu vařené žáby ve vztazích? 


Závislost na hrách i alkoholu

Když mluvíme o dysfunkčních vztazích, je nutné umět rozlišit příčinu a následek. „Závislost na sociálních sítích nebo hraní her, uklidňování se nadužíváním alkoholu, srovnávání se s ostatními, vytváření a udržování škodlivých vztahů je jen pokus o zvládání traumat a dysfunkčních rodinných vztahů,“ říká Mgr. Durkáčová. Není to tedy tak, že vysedávání po hospodách je prvotní příčinou našich problémů – jde naopak o nešťastnou snahu, jak „mindráky“ a další potíže, které si neseme z dětství, řešit.

Zdroj foto: Shutterstock

Ideální poměr dobrých a špatných emocí je 3:1. Co dělat, když to ale začne přerůstat přes hlavu

Marie Bezděková / 07. 09. 2022

Tlak okolí je obrovský

Naši psychiku ale nemusí ohrožovat „jen“ to, že nás otec v dětství bil nebo s námi matka nemluvila. Existují i vnější vlivy, které můžeme ovlivnit jen stěží. A jejich seznam bohužel není krátký. „Jde o systémové problémy jako špatná socioekonomická situace, zhoršující se stav životního prostředí, vysoké nároky na akademický a pracovní výkon, vliv médií zaměřený na konzumaci a nerealistický životní styl, příslušnost k některé minoritě (náboženské, rasové, sexuální), sexistické předsudky, a další,“ vyjmenovává terapeutka.

Zejména u mladých lidí to ale tímto bohužel nekončí. „Psychice dávají zabrat i zátěžové situace jako změna role při přechodu ze školy do zaměstnání, zodpovědnost za vlastní rozhodnutí, za svou finanční stabilitu, zneužívání v partnerských vztazích a na pracovišti nebo ve škole,“ říká Mgr Durkáčová. „Náročné ale mohou být i další potencionálně traumatizující události jako ztráta blízkého, závažné onemocnění a podobně,“ dodává terapeutka.

Trochu to zní, jako by snad neexistovala situace, která by nemohla s naší psychikou pořádně zamávat. Tak zlé to ale není. Jak se říká, když jsme na dně, nemůžeme mířit nikam jinam, než zase vzhůru. A s tím nám pomáhají nejen přátelé a rodina, ale i odborníci. Pokud máte tedy pocit, že už nemůžete dál, neváhejte se na ně obrátit. Jak říká terapeutka Katarína Durkáčová, lepší dříve, než později.

Úzkostmi a panickou atakou trpí čím dál tím více mladých lidí. Jak to poznat a řešit? 

Ze schizofrenika se může stát sebevrah i bezdomovec, říká psychiatr Marian Koranda. Včasná léčba je důležitá

Redakce / 08. 04. 2022

Psychopati mezi námi: Jak se rodí psychopat? V populaci jich je asi jen jedno procento

Redakce / 22. 12. 2021

Úvodní foto: Profimedia

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM