Nejlepší film všech dob vznikl podle jeho námětu, sám režíroval propadák: Mistr hororu slaví 75

Jeho jméno je synonymem strachu, zábavy i úspěchu. Nezpochybnitelný král mezi komerčně úspěšnými literárními autory s přesahem na stříbrné plátno slaví 75. narozeniny. Jaká díla Stephena Kinga se dostala do kinosálů a jak u divácké obce zabodovaly?

Stephen Edwin King dnes slaví 75. narozeniny. Patří dodnes mezi nejproduktivnější a nejpopulárnější literární autory, na jehož díla se dychtivě čeká již přes pět dekád. Hrdý rodák z Maine v Portlandu, kde se odehrává většina jeho děl, pronikl i do filmového světa. Jak si vedly adaptace jeho knih? A jak na ně reagovat samotný autor?

Carrie (1976)

Debut jako hrom! Hned první snímek inspirovaný Kingovou knižní předlohou zaznamenal obrovský úspěch u akademické obce i diváků. Carrie je nekompromisní společenskou kritikou maloměšťáctví i náboženského fanatismu reprezentované matkou hlavní představitelky. O režii snímku se postaral Brian De Palma (Zjizvená tvář, Carlitova cesta) a dodnes jde o jeden z formativních mezníků lekacího žánru.

Osvícení (1980)

Nejslavnější dílo, které všem zúčastněným přineslo status nesmrtelnosti. A to i přesto, že samotný King označil snímek za nejhůře zfilmovanou adaptaci svého díla. Šlo totiž o velmi osobní projekt, který vycházel z reálného autorova zážitku. King totiž v podstatě reflektoval několik podivných věcí ve Stanley Hotelu v Coloradu. Co naplat, opět šlo o totální hit. Aby ne, když můžeme sledovat Jacka Nicholsona a Stanleyho Kubricka ve vrcholné formě. Kubrick znám svým puntičkářstvím a terorizováním štábu opět dostál své pověsti a zadělal herečce Shelley Duvall na celoživotní trauma. Sám autor pak mnohem víc souzní s adaptací ​​Doktor Spánek z roku 2019.

Vzpoura strojů (1986)

Macho zážitek s Kubrickem přiměl Kinga vzít věci do vlastních rukou a zapsat si první a poslední režisérský zářez. A jak to dopadlo? Jako obrovský propadák. Debutující režisér byl během natáčení závislý na kokainu a jak později sám přiznal, často nevěděl, co dělá. Bláznivé stroje pod vlivem mimozemské civilizace nikoho příliš nezaujaly, bylo z toho finanční harakiri a skupina AC/DC předčasně kapitulovala na možnost ještě někdy se podílet na filmovém soundtracku. Jedno velké mrzení a pomočení vlastního odkazu.

Stůj při mně (1986)

King potřeboval hit a toho se mu dostalo ještě téhož roku se spektáklem Stůj při mně. Teenagerské drama o hledání mrtvoly i sebe sama trefilo především mladší publikum přímo na komoru. Sám autor předlohy považuje tento film za nejzdařilejší převedení jeho díla na plátno. A ačkoliv se jedná o odlehčenější a v podstatě rodinné dílo, i tady si vymohl pár „chuťovek“. Kdo by zapomněl na legendární scénu s pijavicemi, jež byla součástí původní povídky Tělo z novely Čtyři roční doby z roku 1982.

Misery nechce zemřít (1990)

Životní role Kathy Bates, která byla za svůj výkon oceněna Oscarem i Zlatým glóbem. A také jedna z nejzdařilejších adaptací krále hororů. Skvělý snímek vypráví příběh spisovatele Paula Sheldona, který proslul jako autor historických románů o dívce Misery. Ta se mu však jako kreativci přejí, a tak se rozhodne její osudy jednou provždy ukončit. Během zpáteční cesty má ovšem vážnou nehodu a dostane se do spárů bývalé ošetřovatelky Annie Wilkesové. A hardcore fanynka Misery se nehodlá s koncem své nejoblíbenější postavy jen tak smířit, přichystá proto Sheldonovi nefalšovaná muka. Stephen King se tetelí blahem a míří na piedestal. Ten pravý vrchol má ale teprve přijít…

Vykoupení z věznice Shawshank (1994)

Nejlepší a nejpopulárnější film všech dob? O slavném Vykoupení z věznice Shawshank se vždy mluvilo jenom v superlativech. Neuvěřitelně silný lidský příběh o přátelství, naději, zradě a hodnotách se může pyšnit statusem nejlepšího filmu všech dob podle filmových fanoušků (na ČSFD i IMDb). A to i přesto, že skandálně neproměnil ani jednu ze sedmi oscarových nominací. Tady ale šlo o mnohem  víc. Oslava lidství a kritika amerického soudního systému vznikla tak, že King napsal původní novelu podle všech vzpomínek na filmy o vězení, které sledoval jako chlapec. Morální apel snímku dokládá i fakt, že si slavný spisovatel nikdy nenechal proplatil šek, který dostal od studia za práva k filmu. Namísto toho jej nechal zarámovat a poslal jej jako dárek režiséru Franku Darabontovi s poznámkou „Pro případ, že bys někdy potřeboval peníze na kauci. S láskou, Steve“. Jakoby tušil, že se jejich cesty ještě někdy protnou.

Zelená míle (1999)

A skutečně tomu tak bylo. Opět šlo o jeden z nejzásadnějších filmů kinematografie s téměř identickou tématikou. Připravte si kapesníky, přichází Zelená míle! Pro mnohé nejdojemnější snímek a jeden z nejlepších filmů všech dob. Pro samotného Kinga nejvěrohodnější adaptace jeho díla. Aby ne, když se v Zelené míli objevuje i jméno Richard Bachman, což je jeho autorský pseudonym, pod nímž vystupoval na začátku kariéry. Jindy celkem odtažitý hitmaker se i díky skvělým vztahům s režisérem Darabontem zúčastnil nezvykle angažovaně natáčení a dokonce si vyzkoušel i elektrické křeslo, ale po chvilce žádal o uvolnění, protože ten pocit se mu vůbec nelíbil. Diváci a kritika ovšem jásaly a duo si King a Darabont zapsalo další legendární počin!

To (2007)

Status ikony již čerstvému pětasedmdesátníkovi nikdo nevezme, a tak jistě promineme trochu hlušší období v nultých letech. Nejvýraznějším příspěvkem filmovému světu se zdá zpracování legendárního To z roku 2017. Klasický děj, který nás opět vrací do Kingova milovaného Maine, vypráví příběh o záhadném mizení dětí s legendárním klaunským záporákem Pennywisem. Jedná se již o druhé filmové zpracování stejné látky (první vznikla v roce 1990), tentokrát To ale dopadlo mnohem lépe. A strach z klaunů jsme si přenesli i do nového milénia. 

Úvodní foto: Profimedia