Rod draka? Více akce nabízí i dokument o Jennifer Lopez

Zatímco vyčkáváme, až se seriál Rod draka přehoupne přes svou polovinu, protože posuzovat jej by zatím nebylo fér, můžeme se pozastavit nad některými detaily. Přiznejme, že první díly nebyly nějak zvlášť orgasmické a činily rozpačitý dojem.

V následující glose se vám velká fanynka Hry o trůny pokusí vysvětlit, proč se nové příběhy ze Západozemí nedají s kultovním seriálem srovnávat, a jaká pozitiva na nich přesto lze najít. 

JLo nabízí víc akce 

Při krátké ale důkladné anketě vypadlo z jedné divačky, že Rod draka je taková Esmeralda v kulisách Game Of Thrones. My, kteří jsme zmlsaní z opulentních zážitků v každé dávce Hry o trůny, na nichž vznikla okamžitá závislost, najednou při pohledu na řemeslnou genialitu Rodu draka necítíme takové ty motýle v břiše. Pro ty, kteří prožívají také toto smutné zklamání a potřebují si propláchnout oči, doporučujeme letošní dokumentární snímek Poločas (Halftime) na Netflixu pojednávající o Jennifer Lopez. Je v něm více akce.

Skvělá znělka a po ní prázdno

Je sice přítomna reakce v podobě Pavlovova reflexu při poslechu úvodní hudby (tak legendární, že si z ní utahoval i komik Piques ve svém videu Thing You Can Do During Tha Game Of Thrones Intro), po ní ale následuje pohled do zející prázdnoty v misce. Hra o trůny celému světu přinesla něco, co tu ještě nebylo – pohádkový svět panovníků, draků a dalších nelidských bytostí, a to zalité omáčkou brutálního násilí, nelítostného zacházení s postavami, které náhle umíraly a opouštěly děj, a spousty explicitních sexuálních scén. Tvůrci (jako skvělí psychologové) například počítali s tím, že si útlocitný divák ve chvíli, kdy očekává obraz něčeho opravdu odporného, zakryje obličej: A proto scénu s nechutně násilnou chvílí o těch několik osudných vteřin ještě prodloužili. Smrt Oberyna Martella, ztvárněného luxusně Pedrem Pascalem, je z tohoto ranku (jeho hlava tehdy dostala hodně sodu od soupeře v souboji poté, co se zdálo, že vítězství má v kapse – nikdy nezapomeneme!).

Až moc umytí

Co bylo na estetice Hře o trůny krásné, byla drsná, temně nesmlouvavá syrovost exteriérů i interiérů. V Rodu draka jako by však všechny kulisy i lidé byli nějak příliš umytí, a dokonce i draci jsou ochočení a poslušní. Každý záběr se sytými jásavými barvami marně bojuje s rizikem upadnutí do kýče. Kritizován byl již první díl série Rodu draka, kde tvůrci zamýšleli ztvárnit paralelu mezi muži, realizujícími se na bojišti, a ženami, pro něž je jejich bojem porodní proces, při kterém rovněž čelí smrti. Odborníci se shodují, že toto pojetí spíše vypovídá o smutném nezdravém technicistním přístupu k porodu v USA, kdy o rodičce rozhodují kolemstojící muži jako o neautonomním objektu, než o podstatě porodu jako takového. I když se seriál prohlašuje za ahistorický, rozhodně není, nebylo a nebude normou, že by se upřednostnil život novorozence před životem matky panovnice, už jen proto, že mohla v budoucnu porodit další následníky trůnu. A to je jen první bolest, s kterou jsme se museli vyrovnat, přitom bychom desetkrát raději viděli znovu Oberynovu lebku s očima vraženýma hluboko do mozku.

Aspoň dvě pozitiva

Světýlkem v tunelu mezi postavami vlekoucími se jako zpomalený film je pochopitelně princezna Rhaenyra Targaryen. Hraje ji se zvláštním fluidním půvabem, šarmem šlechtické krve a příjemně přezíravým takzvaně WTF výrazem Milly Alcock. Hru o trůny prý před castingem v životě neviděla a snad proto podala suverénní výkon, který jí roli zajistil. Za to, že ve scéně, kdy jde v přestrojení mezi prostý lid, vypadá jako skejťák, již ale Emma nemůže. Celý seriál rovněž zachraňuje postava Daemona, záporáka jako víno v podání Matta Smithe, jehož charisma spolehlivě ovládne vždy celý záběr. Protože spoilerování by mělo patřit mezi trestné činy, nebudeme se nad uměním této postavy překvapit a zvrátit děj dále rozvášňovat. 

Game of Laughs 

Nad čím se oko přísného diváka dále pozastavuje, je neuvěřitelně ohyzdný cestovní kočár královské rodiny, který budí dojem na černo natřené opancéřované kobky na kolech, takže je s podivem, že ji utáhne jen jeden pár koní, a který je tuze nepraktický, protože se k němu musí přistavit vždy masivní schody jako k airbusu. Ano, jsou to detaily, ale detaily tvoří příběh, jak praví postava v Gaunerech (Reservoir Dogs) Quentina Tarantina. Na účet seriálu s obrovským rozpočtem se snášejí vtípky na facebookové stránce Game of Laughs. Sarkastické, cizelované ostrovtipné hlášky toho druhu, který ovládal Tyrion Lannister (Peter Dinklage), jsou rovněž něco, co v Rodu draka není a zřejmě nebude – a snad proto se této škodolibosti zhostili zklamaní diváci HBO.

Úvodní foto: Profimedia