Lidské orgány, skryté nápisy nebo noty vytetované na zadku: Slavné obrazy ukrývají nejedno tajemství

Jednou ze skvělých věcí na umění je, že je stále živé. I když se na svou oblíbenou stavbu nebo malbu díváte znovu a znovu, stále objevujete něco nového, nějaký tajný symbol či skrytý detail. Některá slavná díla jsou ale opravdu zahalena tajemstvími, která do dnešních dnů nebyla stoprocentně odhalena.

Někteří slavní umělci záměrně vkládají do svých obrazů tajná sdělení, ať už proto, aby třeba k nějakým činům vyzvali publikum, nebo aby prozradili něco o sobě. O stovky let později byly díky pokroku v technologiích mnohé z těchto tajných zpráv poprvé objeveny.

Poslední večeře (Leonardo da Vinci)

Pokud jste četli Šifru mistra Leonarda od Dana Browna, víte, že tato nástěnná malba z konce 15. století od Leonarda da Vinci byla předmětem mnoha spekulací. Brown například přišel s teorií, že učedníkem po pravici Ježíše je ve skutečnosti Máří Magdalena převlečená za apoštola Jana. Také naznačuje, že tvar V, který se tvoří mezi Ježíšem a „Janem“, představuje ženské lůno, což znamená, že Ježíš a Marie Magdalena spolu měli dítě. Historici umění jsou však skeptičtí. Mnozí naznačují, že Janův vzhled je ženský jednoduše proto, že tak byl často zobrazován. Ale mnohem přesvědčivější tajnou zprávu objevil italský počítačový technik Giovanni Maria Pala. Tvrdí, že Da Vinci do Poslední večeře ukryl hudební noty, které při čtení zleva doprava odpovídají 40sekundové skladbě, která zní jako rekviem. Uvidíte je tak, že nakreslíte pět čar přes obraz, ruce apoštolů a bochníků chleba na stole.

Stvoření Adama (Michelangelo Buonarroti)

Stvoření Adama je pravděpodobně nejslavnější z devíti biblických panelů, které Michelangelo namaloval na strop Sixtinské kaple. Věděli jste ale, že scéna obsahovala skrytý lidský mozek? Ukázalo se, že Michelangelo byl odborníkem na lidskou anatomii. V 17 letech pitval totiž mrtvoly z kostelního hřbitova. Podle odborníků na neuroanatomii Iana Suka a Rafaela Tamarga malíř umístil na strop Sixtinské kaple pečlivě ukryté ilustrace určitých částí těla. A když se podíváte právě na rubáš obklopující Boha ve Stvoření Adama, zjistíte, že vytváří anatomickou ilustraci lidského mozku. Suk a Tamargo věří, že Michelangelo tím chtěl naznačit, že Bůh obdařil Adama nejen životem, ale také lidským poznáním. Další (ta populárnější) teorie naznačuje, že Michelangelo namaloval mozek jako skrytý protest proti církevnímu odmítání vědy.

Terasa kavárny v noci (Vincent van Gogh)

Olejomalba Vincenta van Gogha z roku 1888 na první pohled vypadá, že ukazuje prostě to, co název popisuje. A to malebnou terasa kavárny v barevném francouzském městě. V roce 2015 však expert na van Gogha Jared Baxter navrhl teorii, že obraz je ve skutečnosti umělcovou vlastní verzí Poslední večeře. Detailní studie ukazuje jednu ústřední postavu s dlouhými vlasy obklopenou 12 jedinci. A zdá se, že jeden z nich se halí nebo sklouzává do stínu jako Jidáš. V celém obrazu jsou také skryté malé krucifixy, včetně jednoho nad ústřední postavou podobnou Ježíši.

Svatba manželů Arnolfiniových (Jan van Eyck)

Když se poprvé podíváte na olejomalbu Jana van Eycka z roku 1434, zdá se, že jednoduše zobrazuje obchodníka Giovanni di Nicolao Arnolfiniho a jeho manželku. Ale když se pozorně podíváte na zrcadlo uprostřed místnosti, uvidíte, že do místnosti vstupují dvě postavy. Všeobecně se věří, že jedním z nich má být sám malíř. Všimnout si můžete také nápisu na stěně nad zrcadlem, kde je velmi propracovaným písmem latinský nápis, který v překladu znamená Jan van Eyck zde byl. 1434.

Starý kytarista (Pablo Picasso)

Strašidelné vyobrazení starého muže v držení kytary Pabla Picassa z počátku 20. století je jedním z nejuznávanějších děl jeho Modrého období. V roce 1998 však vědci použili infračervenou kameru a zjistili, že pod ní je navrstvený další obraz, na kterém je žena. Teď, když barva bledne, je snazší vidět ženinu tvář nad krkem starého muže.

 Zahrada pozemských rozkoší (Hieronymus Bosch)

Triptych Hieronyma Bosche o nástrahách a nebezpečích světského pokušení má v sobě mnoho zajímavých odkazů, ale jeden z nejpodivnějších objevila studentka křesťanské univerzity v Oklahomě Amelia Hamrick v roce 2014. V levém dolním rohu díla, které vzniklo někdy koncem 15. a začátkem 16. století, můžete vidět hudební partituru vytetovanou přes něčí zadek. Amelia převedla hudbu do moderní notové osnovy a vy si ji můžete poslechnout.

Mona Lisa (Leonardo da Vinci)

Da Vinciho mistrovské dílo z 15. století je jedním z nejznámějších uměleckých děl na světě, ale k vidění je zde víc, než je ten známý tajemný úsměv. Existují určité spekulace, že je žena na obraze těhotná, vzhledem k tomu, jak jsou její paže umístěny na břiše a má závoj kolem ramen, který často nosily těhotné ženy italské renesance. Nejnovější poznatky jsou ale v jejích očích. V roce 2011 italský výzkumník Silvano Vinceti tvrdil, že našel písmena a čísla, která jsou na nich mikroskopicky namalovaná. Například písmeno L, které je v jejím pravém oku, podle něj znamená umělcovo jméno. V jejím levém oku je podle něj písmeno S a čísla 72. Vinceti věří, že S může odkazovat na ženu z dynastie Sforza, která vládla Milánu, což znamená, že žena na obraze nemusí být Lisa Gherardini, jak se dlouho věřilo. Mimochodem existuje také teorie, že pod portrétem je ještě jiný obraz ženy, který byl později přemalovaný.

Zdroj fotografií: Profimedia