On, Ona, Oni, nebo Oň? Oslovování nebinárních osob není jednoduché, ale dá se osvojit

Vedle mužů a žen existují také lidé, kteří se nehlásí k žádnému pohlaví. Jenže na rozdíl od angličtiny není čeština k nebinárním osobám tolik přívětivá. Naše mateřština totiž poukazuje na gender téměř v každé větě. Jak se vyhnout misgenderingu a naučit se používat neutrální jazyk?  

Každý člověk s nebinární identitou může mít jiné preference v oslovování. Někdo o sobě mluví ve středním rodě, jiný dává přednost onikání. Jsou ovšem i tací, kteří upřednostňují experimentální zájmena nebo jim nevadí používání mužského či ženského rodu. Respektujte jejich přání a pokud si nejste jistí, jak s nimi komunikovat, nebojte se zeptat. To ostatně doporučuje i Vít Kolek, specialista na gender a queer lingvistiku. V rozhovoru prozradil výhody nebinární češtiny a ukázal, jak vypadá v praxi. 

Lze se vůbec v běžné mluvě vyhnout používání mužského či ženského rodu?
Ano, lze. Volba neutralizačních a opisných strategií je výhodná proto, že umožňuje využít jazykové prostředky, které už máme a přirozeně používáme. Zároveň je ale částečně omezující v tom co, a zejména jak chceme vyjádřit. Plné používání této strategie vyžaduje jistý trénink a „být při mluvení vždy o krok napřed“, tedy soustředit se nejen na obsah, ale i na formu. 

Mohl byste prosím uvést nějaký příklad jak složit větu, aniž by na první dobrou prozrazovala, jakého jsme pohlaví? 
Místo „Jsem smutný/smutná“ můžete použít „Je mi smutno“. Místo „Včera jsem měl/a hodně práce“ například „Včera bylo hodně práce / včera jsme měli hodně práce / včera toho bylo hodně v práci“. 

A jak je to se zájmeny? Která používají lidé s nebinární identitou nejčastěji? 
Některé osoby preferují střední rod a zájmeno ono, jiné onikání. Zároveň se objevují první neozájmena: one, onu či například oň. Je to ale velmi individuální a žádné z těchto neozájmen se prozatím nedočkalo širšího použití. 

Střední rod se využívá hlavně v momentě, kdy mluvíme o dítěti, zvířecích mláďatech či neživých věcech. Není to pro nebinární osoby poněkud ponižující? 
Ano, střední rod je často vnímán jako dehumanizující a ponižující prostředek oslovení. Některé nebinární osoby jej však používají a preferují. Je to opravdu velmi individuální. Výhodou středního rodu je skutečnost, že máme příslušné zájmeno, dokážeme vytvořit tvary přídavných jmen či minulých časů. Velkou překážkou je však neexistence tvarů označující povolání a další činnosti ve středním rodě. Máme tak sice např. prodavače a prodavačku, ale nemáme ve standardní češtině označení ve středním rodě. Existuje však k tomuto první návrh, jak by se mohly tyto tvary odvozovat.

Jak by měl tedy genderově neutrální člověk vyjádřit, že se živí jako prodavač/prodavačka? Je nucený to opsat například způsobem „Pracuji v obchodě” případně „Prodávám zboží v drogerii?“ 
V takových případech existuje více možností: je možné povolání opsat aktivitou, jak uvádíte výše, dále je možné zvolit neutrální označení (např. prodávající), případně zvolit grafický symbol (v němčině se standardně používá hvězdička, podtržítko či dvojtečka), čímž vznikne tvar prodavač*ka, prodavač_ka nebo prodavač:ka. Vyslovit lze tyto tvary s krátkou pauzou.

Co je podle vás ještě zapotřebí k tomu, aby se český jazyk přizpůsobil existenci nebinárních identit? 
Prvotně je třeba analyzovat jazykový systém a jazykový úzus a sledovat, co nám jazyk umožňuje a co samotné nebinární osoby používají. Teprve následně je možné přicházet s dalšími návrhy a úpravami dosavadní jazykové praxe. Jedná se například o nová zájmena, ale také zcela nové sady koncovek, které by mohly reprezentovat nebinární identity, a nové tvary podstatných jmen označující osoby. V současné době jsme v češtině spíše na začátku úvah a u předkládání prvních návrhů. Teprve čas tedy ukáže, jakým směrem se bude myšlení a jazyková praxe v kontextu vyjadřování nebinarity ubírat.

Je možností třeba i střídání mužského a ženského rodu v jedné větě? 
Střídaní binárních rodů můžeme považovat za vhodnou strategii, do budoucna bude ale třeba experimentálně ověřit, jaké představy vyvolává na mentální úrovni a zda reálně vede k nebinárním představám, nebo je naopak podporuje. 

V zahraničí už si mnoho lidí přidává gender rovnou do vizitky, do podpisu, k profilům na sociálních sítích… Je toto řešení, jak se vyhnout faux pas v konverzaci?
Je to určitě výhodné pro obě strany, jelikož tato praxe umožní eliminovat misgendering. Osoba, která tuto informaci uvede, očekává, že ji podle toho budou ostatní oslovovat. Okolí to poskytne základní informace o daném člověku a způsobu, jak ho má oslovovat. Například u cizích jmen z exotických zemí a u asijských jmen mnohdy nedokážeme určit, jakého genderu daná osoba je.

Misgenderingu se můžeme dopustit poměrně snadno. Jak máme oslovit osobu, se kterou se vidíme poprvé a nejsme si jistí jejím genderem? 
V takovém případě máme zřejmě pouze dvě možnosti: buď se daného člověka zeptáme, nebo se pokusíme hovořit tak, abychom na gender vůbec neodkazovali. To však může být poněkud obtížné, respektive to vyžaduje jistý trénink. V každém případě je dotaz na vhodné oslovování správnou cestou.

A co když se v oslovení spleteme? Jak bychom se dotyčné osobě měli omluvit, abychom se do toho ještě více nezamotali? 
Věřím, že pouhé „omlouvám se“ je dostatečné. Důležité je pak samozřejmě správné oslovení respektovat.

Zdá se, že je nebinární čeština jediným jistým východiskem, jak se podobným situacím vyhnout. Jaké další výhody může přinést?
Nebinární čeština umožní sebevyjádření osobám mimo binární spektrum muž – žena a ostatním umožní vyjadřovat se o nich. Mluvčí jazyka tak budou moci lépe popisovat realitu a věrněji reflektovat reálné genderové složení společnosti. 

Je tedy neutrální jazyk budoucností i toho našeho? Dalo by se říct, že se jedná o přirozený vývoj? 
Jedná se o přirozený vývoj vycházející převážně od samotných nebinárních osob, které reflektují jazyk a jeho užívání a hledají možnosti sebevyjádření. V některých zemích, nám nejblíže je Rakousko a Německo, je již možné uvést jiné než ženské a mužské pohlaví i do osobních dokladů. To s sebou přirozeně přináší otázky na vhodné jazykové označování takových osob. Věřím, že tento vývoj dorazí dříve či později i k nám.

Zdroj fotografií: Shutterstock