Zdeněk Pohlreich: V televizi bych chtěl ještě udělat jednu věc, ale je to mimo moji kontrolu

Miloš Pokorný si tentokrát do svého podcastu Boomer Talk pozval oblíbeného šéfkuchaře Zdeňka Polreicha, který se rozhodl svůj život zasvětit gastronomii a restauračnímu byznysu. Témata jejich povídání se však překvapivě z větší části točila kolem cestování, módy, sportu, hudby, aut i zbytečností. Samozřejmě, že na gastronomii muselo také dojít.

Zdeněk Pohlreich je český šéfkuchař, gastronom, podnikatel, lektor, herec, autor kuchařek a moderátor kuchařských pořadů. Do povědomí široké veřejnosti se Zdeněk Pohlreich dostal díky jeho působení v pořadech TV Prima. Mezi ty nejznámější patří gastronomické reality-show Ano, šéfe! a Na nože! podle námětu britských pořadů kuchaře Gordona Ramseyho. K těmto dvěma prvním pořadům se později přidaly také Šéf na grilu, Česko vaří s Pohlreichem, Vařte jako šéf!, Už dost, šéfe!, Teď vaří šéf!, Rozpal to, šéfe! a Zdeňkova akademie. Zdeněk Pohlreich je také autorem mnoha kuchařek. V současnosti učí na Střední škole gastronomické a hotelové v Praze a vede několik kurzů v rámci Pražského kulinářského institutu.

Za co jsi ochoten pravidelně utrácet nadstandardní peníze?
Určitě za cestování. Koupil jsem si motorku, kterou vytáhnu párkrát za sezonu. Nebo kolo, ale jezdím málo. Občas si potrpím na nějaké kusy oblečení, ale nejsem takový, že bych ty peníze pálil bez rozmyslu. Nějakou záklopku mám, ta se během života posouvá, naštěstí směrem vzhůru. V minulosti jsem měl nabídky investovat do umění nebo diamantů, občas chodí nabídky na zaručenou spolupráci, ale já byl snad vždy soudný natolik, abych věděl, co nechci.

Pokud cestuješ, chceš mít určitý standard. Kam až si schopen zajít?
Když cestuji, snažím se, aby ta cesta sama o sobě byla slušná, abych dobře bydlel, nejsem fanda Airbnb. Kus svého života jsem prožil v hotelovém byznysu, takže mám rád dobré hotely a dobrý servis, pokud si ho mohu dovolit. Nejsem fanoušek cestování s nízkým rozpočtem, abych počítal každou kačku. To bych nikam nejel a radši zůstal doma. Mám svůj věk a chci mít své pohodlí. 

Jak to máš s módou, sleduješ alespoň okrajově trendy?
Kupuji si věci, které jsou nadčasové a nepodléhají každoročním trendům, ať už střihovým nebo barevným. Tahle rychlá móda, o které mluvím, se prezentuje na zcela jiných proporcích, takže já z principu nemohu nosit italské věci. Mám pocit, že opravdu dobří návrháři šijí věci, které se dají nosit dlouho. Pro mě je zásadní, aby to bylo pohodlné a abych v tom nevypadal jako tatrman. Potrpím si na boty, bota je šperk chlapa, a pokud to jde, měl bys mít slušné boty.

Je pro tebe důležité, jak chodí oblečený personál v tvých restauracích?
V hotelovém byznysu jsem chvíli působil a standardy, které jsem si z něj odnesl, se snažím překlopit i do svého podnikání. Naši číšníci nosí firemní oblečení, které jim pravidelně pereme, což není úplně běžná praxe. Všichni naši lidé nosí firemní oblečení a staráme se o to, aby vypadali dobře. Myslím, že jakmile začneš povolovat v tom, jak lidé v práci vypadají, už je to jen krůček od toho, aby se začaly zhoršovat i ostatní věci. Jsem rád, když kluci nebo holky jsou dobře oblečení a vždycky jsem si na to potrpěl i u sebe. Vytváří to nějakou firemní kulturu a je to pro mě zásadní věc. Mám rád, když jsou lidé čistí, dobře oblečení a je vidět, že k nám patří. Dokonce jsme jeden čas řešili viditelné tetování a pořád to v sobě tak trochu neseme. Jakkoliv je to v dnešní době obtížná věc, pořád si myslím, že když přijdeš do slušného podniku, personál by podle toho měl vypadat. 

Pojďme k hudbě, sleduješ, co se hraje, nebo jsi skončil v nějakém období?
To, co se hraje dnes, mi přijde jako přístrojové a úplně tomu nefandím, nebaví mě to, neslyším v tom tu muziku. Já jsem se zakonzervoval v době, kdy se ta hudba hrála na nástroje. Nejsem fanda rapu nebo hiphopu, nerozumím tomu a myslím, že to tak už zůstane.

Podle čeho si vybíráš film, když jdeš do kina?
Mám rád, když ty filmy dělají herci a jejich herecké výkony. Dneska hromada filmové tvorby stojí na akci, příkladem může být poslední Top Gun, na kterém jsem byl. Já potřebuji, aby mě ten film bavil, aby tam byl příběh, nejsem fanoušek sci-fi, ale jsem skalní příznivec toho, co dělá Quentin Tarantino.

Jsou některé věci z minulé doby, například ze školství, které jsi zažil rád a něco ti daly?
Třeba učňák, který jsem prožil v Obecním domě od svých patnácti. To byla systémová věc a nemohl ses z výuky vykroutit, nemohl ses flákat. Kéž by to dnes bylo takhle. Jednoduše do nás vtloukli zásadní principy jako dochvilnost a preciznost, nenechali nás se flákat. Dneska nám děti, o které se v učení staráme, napíšou SMS, že mají kašel a nejdou do práce. To bylo za našich mladých let nemyslitelné, jediná věc, která tě omluvila, bylo potvrzení o nemoci od doktora.

Asi to bylo i v lidech, kteří vás učili…
Už jsem to někde říkal, je strašná škoda, že jsme nebyli schopní na přelomu devadesátých let do školského systému dostat lidi, kterým v té době bylo třeba padesát let a využít jejich zkušenosti, jenom je trochu transformovat. My jsme konzervativní branže, funguje to pořád stejně – příroda produkuje stejné produkty a my je zpracováváme velice podobnou technikou, to zadání je stejné. Jsme pomalu se rozvíjející odvětví. A je to tradiční kapitalismus, protože ze surovin vyrábíš produkty, které zároveň i prodáváš.

Účinkuješ v různých pořadech, vydáváš knížky, myslíš, že je něco, co jsi ještě nezkusil a máš to v plánu?
Plány nezáleží na mně, záleží na penězích a otázkou je, jestli by televize takový formát udělat chtěla. Ještě jednu věc bych rád udělal, ale je to mimo moji kontrolu. Pokud to někdo bude chtít, tak se to stane, pokud ne, tak se to nestane.

Teď ti bude vycházet další knížka, v čem bude jiná?
Letos jsme v našem nakladatelství vydali dokonce tři knížky. Jedna z nich je biografie s názvem Šéf, druhou knížku jsme udělali s loňskou vítězkou Master Chefa, Besky, a třetí knížka vyjde pod názvem Superjednoduše, což je kuchařka pro začátečníky, tentokrát však bude bez masa. Mám rád bezmasá jídla a příprava té knihy byla opravdu zábava. Ještě dotáčíme druhou sérii pořadu Jak to bylo, šéfe?

Foto: Expres FM