Stiflerova máma se utápěla v depresích a jedla pizzu: Pak ale dostala druhou šanci a vrhla se do práce

Hollywoodskou herečku Jennifer Coolidge potkalo něco, čeho se každá celebrita bojí a dost často se to také stane. Poté, co díky své ikonické roli Stiflerovy mámy slavila úspěch a získala slávu, následoval strmý pád. Z depresí jí pomohl až filmový režisér, který jí změnil život.

Jennifer Coolidge se stala slavnou především díky roli Stiflerovy mámy ve filmu Prci, prci, prcičky a coby Paulette ve filmu Pravá blondýnka. Role byly víceméně podobného ražení a nepříliš lichotivé, kdy obě postavy byly vykreslené jako poněkud jednoduché a povrchní. Ačkoliv tyto role Coolidge stačily, aby se stala slavnou, po těchto větších rolích přicházely už jen menší štěky.

Deprese a hlavně hodně pizzy

Deset let se pokoušela získat nějakou lepší roli, ale ani jeden z konkurzů nedopadl dobře. Coolidge se utápěla v depresích a se svou kamarádkou hltala jídlo ve velkém stylu. Celé měsíce trávila doma hltáním pizzy a zmrzlinových sendvičů. Herečka přiznala, že někdy dokonce snědla 5-6 pizz denně. Nepřemýšlela o tom, že by se měla omezovat, jelikož se prý cítila jako na potápějící lodi a bylo prý lepší si užívat, než se loď potopí úplně.

Zachránil ji režisér

Jednoho dne jí však zavolal americký spisovatel, herec, producent a režisér Mike White, který ji pozval na Havaj na natáčení seriálu Bílý lotos. Coolidge však svoji budoucí velmi úspěšnou roli skoro odmítla, když se začala vymlouvat na nedávnou zdravotní krizi. Nedokázala se dívat na nic z té lepší stránky a měla fatalistický přístup k životu. Whitovi pak nakonec otevřeně řekla, že je právě teď tlustá. Ve dvě hodiny ráno jí pak přišla zpráva od režiséra: „Bojíš se?“. Cooligde se svěřila své kamarádce, že se chystá roli odmítnout, a ta ji okamžitě řekla: „Jennifer, tohle je všechno, co máš! Tyhle příležitosti nechodí jen tak okolo!“. Coolidge byla vděčná za podporu své kamarádky a prohlásila, že takové přátele potřebují v životě všichni. Nakonec si vzpomněla na všechna odmítnutí při konkurzech, což ji posílilo a roli přijala. „I kdyby Mike nebyl úspěšný a udělali bychom Bílý lotos jako hru v malém divadle, kde by každý zaplatil 10 dolarů, aby to viděl, stále by to byla jedna z nejlepších věcí, která se mi kdy stala. Byla to práce, o které si nikdo jiný nemyslel, že bych ji mohla dělat,“ řekla herečka. Nyní je pochopitelně vděčná, že roli přijala. Dokonce za ni obdržela cenu Emmy. Coolidge si uvědomila, jak blízko byla k tomu, aby si celou příležitost zničila. Byla to pro ni velká životní lekce a rozhodnutí hrát v seriálu rozhodně nelituje. „Nikdy bych si neodpustila. Sedla bych si ke sledování Bílého lotosu a řekla si: Co jsem si myslela? Jsem šílenec!“.

Zdroj: Theguardian.com
Úvodní foto: Profimedia