Tereza Tobiášová: Moderátorkou jsem chtěla být od 14, auto rozebrat neumím, ale rozumím pojmům

Tereza Tobiášová, moderátorka a bývalá členka týmu Expresradia, byla hostem Ranního klubu v rámci oslav 20. narozenin rádia Expres FM.  S Milošem Pokorným zavzpomínali na začátky v rádiu, ale probrali i její motoristické pořady nebo cestopis, který nedávno vydala.

K moderování mě přivedla MTV

Měla jsi vždycky touhu být moderátorkou?
Měla. Když jsem byla malá, chtěla jsem být baletkou, ale moje proporce na to úplně nestačily, takže jsem chtěla být herečka nebo zpěvačka, ale pochopila jsem, že na to nemám talent. A když mi bylo 14, naši koupili satelit a ke mně se dostalo MTV. Najednou se mi otevřel jiný svět. Jiné písničky, jiný způsob moderování, jiný způsob oblékání a mně se to strašně zalíbilo. Od té doby jsem chtěla být moderátorka. Pořídila jsem si kazeťák a nahrávala jsem si doma moderování, jako kdybych byla na MTV. A od té doby jsem po tom začala toužit. 

A dneska to děláš…
Dělám to celou dobu, byť mám vystudovanou scenáristiku. Strašně mě to baví a naplňuje mě to. Baví mě interakce s lidmi a baví mě i natáčení, když jsem někde s hosty. Je jedno, co to je, ale každá součást moderování mi něco dává. Hlavně z toho mám radost, to je pro mě to nejdůležitější.

Je něco, co bys určitě nemoderovala? 
Zprávy, politika a vážná témata. Na to vůbec nejsem a neumím to uchopit. Vlastně mě ty vážné situace stresují. Pro mě je to něco, co vím, že existuje, ale nechci to k sobě pouštět. Můj svět je růžový, jsou věci, které nemusím řešit, nemusím na ně mít názor a nemusím je komentovat. 

Teď už vás jenom poslouchám

Pamatuješ si přesně, kdy jsi přišla na Expres? 
Úplně přesně ne, jenom vím, že to bylo v roce 2002 na podzim, touhle dobou. Můj kamarád Libor Bouček mi řekl, že hledají nějaké moderátory, tak jsem poslala Zolovi Janíkovi něco nahraného, pak jsem seděla na recepci a čekala na něj a na tebe až přijdete. A ty jsi mě vzal do zvukařské kukaně a řekl „Je tam spoustu práce, cítím tam to srdíčko“. Od té doby jste mě začali učit a vím, že 23. prosince 2002 jsem měla s Liborem první vysílání. 

A jak dlouho jsi pak na Expresu vysílala?
Pět let. Pak jsem byla na jiném rádiu, následně jsem otěhotněla, vrátila jsem se do jiného rádia a pak jsem už zanevřela na všechny rádia. Teď už vás jenom poslouchám. 

Co tě tady nejvíc bavilo?
Pro mě to byl zlatý věk. Přišla jsem jako holka absolutně nepolíbená médii. Začínala jsem sice v Českém rozhlase jako elévka, předtím jsem byla v Dismanově souboru, ale najednou jsem se dostala do radia, které jsem do té doby poslouchala, najednou jsem byla součástí. Byla to pro mě nádherná doba, včetně kamarádských vztahů a party, která držela při sobě. 

Auta mě baví 

Už pět let děláš pořady o autech. Co začátek? Setkala ses s nějakou nedůvěrou? 
Setkávám se s ní pořád. Na jednu stranu se nedivím. Vždycky to uvádím, že nejsem žádný autíčkář, neumím rozebrat auto, ale jsem prostý uživatel. Začátek byl krušný, protože mě do toho hodili bez toho, aby mi radili. 

A kdy tě to začalo bavit? 
Myslím, že až za poslední dva tři roky, protože jsem si našla svůj styl, jak to prezentovat, aby mi lidi věřili. Už to mám vybalancované a zároveň rozumím těm pojmům.  

Tvůj poslední projekt se jmenuje Bábovky a plechovky je tvůj poslední projekt. Co nám k němu řekneš? 
Je to takové moje dítě. Já jsem to napsala, vysnila a zhmotnili jsme to s partou skvělých lidí. Doufám, že to bude diváky bavit. Vysíláme každý čtvrtek. Je to taková netradiční zábava, ženské a auta. Název vymyslel můj muž, protože hezká holka je pro něj bábovka. A plechovka, protože si myslel, že si o jeho bývalém autě myslím, že je to plechovka. Jsou tam hezká a netradiční auta, ale ne vždycky to s těmi auty dopadne dobře. Je to něco úplně jiného a hlavně to moderují dvě holky. Řešíme tam situace, které se můžou reálně stát a vysvětlujeme i různé pojmy.

Foto: Expres FM / Barbara Hacsi