Nejen samotný průběh soutěže královny krásy, ale i její název byl před více než 110 lety jiný. Tehdy byl dívkám namísto titulu Miss porotci udělován titul Ideální dívka Čech. Modelky podle dřívějších požadavků měly být spíše plných tvarů a pochopitelně na sobě nemívaly ani silné vrstvy make-upu. Na vítězku navíc nečekala ani zářivá zlatá korunka. První české Miss Růženě Brožové se ale přesto splnil její velký sen. Oslnila totiž nejen Čechy, ale i Francouze, kteří o ní ze začátku jakožto o exotické dívce "z divoké země" Evropy neměli příliš valné představy. Zjistěte, čím jim Růžena Brožová tolik učarovala a co měl s její volbou společného Alfons Mucha.
Růžena Brožová vyrůstala v rodině herců Karla a Kateřiny Brožových, takže její umělecké zaměření dostalo šanci se brzy projevit. Narodila se roku 1892 v Brně. Její otec měl hereckou kočovnou společnost, se kterou Růžena už od malička vystupovala a hrála v divadelních představeních. Osudový zvrat v jejím životě však způsobil až novinový inzerát z roku 1909. Stálo v něm, že byla vyhlášena soutěž o Ideální dívku Čech. Růženin otec neváhal a svou herecky nadanou dceru do klání o nejhezčí dívku z Čech přihlásil. To ještě netušil, jak velkého úspěchu v soutěži pořádané dvěma českými vlastenci, bratry podnikajícími ve Francii, dosáhne.
Pokud si představujete, že byly dívky stejně jako v dnešní době při výběru pro finále soutěže vybírány osobně, budete překvapeni. První výběr české Miss totiž porotci prováděli na základě zaslaných fotografií. I přes velkou vzdálenost ale dokázala Růžena Brožová porotce žijící v Paříži na základě svých fotek učarovat. Poté co se s porotci setkali ještě osobně v nádražní restauraci v Brně, její cestě do finále soutěže o nejhezčí dívku v Paříži už nestálo nic v cestě.
České úřady ale oficiální soutěži krásy nebyly příliš nakloněné. Když bylo Růženě Brožové potřeba na cestu do hlavního města Francie ušít dokonalou róbu, setkala se ze strany českých úředníků s hořkým odmítnutím. Magistrát města Prahy tehdy obdržel korespondenci od organizátorů soutěže z Paříže s žádostí o finanční příspěvek na slavnostní šaty pro českou dívku, ten ale podle slov Růženiny vnučky pro idnes.cz jejich požadavky rázně zamítl. Podle jejích slov se pražský úřad vyjádřil, že nepodpoří soutěž o českou královnu krásy, když se přitom nachází v Rakousko-Uhersku.
Přestože oficiální úřady Růženě s její slavnostní róbou na soutěž krásy nepomohly, usmálo se na ni štěstí. Čeští vlastenci se složily a nechali ušít české krásce moravský kroj s šerpou a českým lvem. Růžena Brožová to ale i přes krásnou róbu a slovanskou krásu neměla jednoduché. V pravidelně pořádané pařížské slavnosti Mi-Careme se totiž musela o titul královny krásy utkat s mnoha krásnými pařížskými dívkami jakožto hostující dívka ze zahraničí. Přesto její modré oči, dlouhé vlasy, světlá pleť a postava plných tvarů totiž porotcům, kterými byli převážně čeští vlastenci žijící v Paříži, doslova učarovaly. Krásné slovanské rysy jí tak pomohly k tolik vysněnému titulu Ideální dívky Čech.
Porota na pařížské slavnosti Mi-Careme se skládala převážně z Čechů žijících ve Francii. Zakladateli soutěže byli dva bratři pocházející z Čech, kteří byli na svůj český původ mimořádně pyšní. Chtěli se proto nejspíš pochlubit slovanskou krásou, když pozvali svou vlastenku, aby zde soutěžila s věhlasnými místními krasavicemi. Mezi porotci byl také malíř Alfons Mucha, který se významně podílel na tom, aby Růženu Brožovou zvolili jakožto nejkrásnější dívku Čech. Údajně mu svými rysy připomínala také dívky, které kreslil na svých obrazech.
Pro Pařížany byla Růžena exotická kráska z "východní" Evropy. Když přijela s českou výpravou složenou z mnoha mocných lidí tehdejší doby do Paříže, čekal na ni údajně obrovský dav zvědavců. Její příjezd tehdy okomentoval také pařížský list Le Figaro: "Královna krásy z Čech, ze země Le Bohéme, která je romanticky ztotožňována s představou divoké, méně civilizované země, jejíž obyvatelé žijí svobodným kočovným životem, včera přijela do Paříže. Nedorazila ale v zeleném komediantském voze s oranžovými okenicemi, žádný vousatý stařec nedržel za uzdu hubenou herku. Je krásná jako Pařížanka." Tato slova prestižního pařížského deníku navíc dokládají, jaké mínění tehdy měli Francouzi o českém obyvatelstvu.
I přes několik žádostí o ruku, diamantový náramek a mnoho darů, které Růžena Brožová v Paříži obdržela, zůstala skromná. Sláva ji nestoupla do hlavy a po sňatku s vojákem Antonínem Opravilem dokonce opustila divadlo a věnovala se pouze příležitostné recitaci. Přestože se z Růženy nakonec stala žena v domácnosti, na svou věhlasnou cestu do Paříže a obrovský úspěch vzpomínala jako na největší zážitek svého života.
Zdroj úvodní foto: AnonymousUnknown author, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Foto v článku: AnonymousUnknown author, Public domain, via Wikimedia Commons, Arthur Braunstain, Public domain, via Wikimedia Commons
Zdroj: cs.wikipedia.org; ctidoma.cz, idnes.cz