Anorexie a bulimie versus sociální sítě: Někteří influenceři mohou být nebezpeční, klíčová je ale rodina

Internet, televize, sociální sítě. Asi už mezi námi není nikdo, kdo by jejich vlivu nepodléhal. Mnohem intenzivněji je ale vnímají mladí lidé a touha po dokonalém životě i postavě, kterou jim servírují influenceři na každém kroku, je často navádí na špatné koleje. A příští zastávkou pak může být anorexie nebo bulimie.

Ze statistiky Českého statistického úřadu vyplývá, že více než polovina Čechů tráví čas na sociálních sítích – jedná se tak o 4,5 milionu lidí starších 16 let. A právě na Facebooku, Instagramu a dalších platformách najdeme obrovské množství lidí, kteří udávají v trendy v tom, jak bychom měli vypadat. Dospělí lidé naštěstí jejich vlivu tak snadno nepodléhají – jednoduše proto, že už mají rozum a zkušenosti a ví, že pozlátko, které vídají v online světě, není skutečné. Úplně jinak to ale vidí puberťáci, kteří hltají každý krok svých oblíbených influencerů, a snaží se být jako oni. Fotky a videa holek (i kluků) s „dokonalou“ postavou je tak motivují k hubnutí, které ale může nabrat hodně špatný směr. 

Kdo zhubne víc, vyhraje?

Když se na téma hubnutí podíváme na sociálních sítích hlouběji, zjistíme, že existují celé skupiny mladých dívek, které se vzájemně podporují a hecují v tom, aby zhubly ještě víc. Sdílejí navzájem fotky svých mikroporcí jídla i drastické recepty na zaručené diety, to vše podpořené snímky, na kterých mohou porovnávat to, která má štíhlejší nohy nebo pas. Jejich nezdravé hubnutí je pak podpořeno hashtagy jako #anorexia, #mustnoteat, #mustbethin nebo #anaismyfriend. Takzvané pro-ana a pro-mia skupiny (pro anorektičky a bulimičky) jsou na sociálních sítích snadno dostupné, i když jejich vlastníci se proti nim snaží bojovat.

Když internet supluje rodiče

„Možných faktorů, které přispívají vzniku poruch příjmu potravy, je mnoho, vinit jen sociální sítě a trendy by nebylo na místě,“ říká  Andrea Jakešová, nutriční terapeutka z poradny Ne hladu. „Z hlediska vzniku anorexie a bulimie je zvláště významná role rodiny při formování konceptu úspěchu, krásy a představy o vlastním těle, při vytváření jídelních a pohybových návyků a životního stylu,“ vysvětluje její kolegyně Eva Chocenská, nutriční terapeutka z fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Problém je, že role rodiny v tomto ohledu v posledních letech přebírají právě influenceři. Hektická doba, workoholismus, to vše vytváří propast mezi rodiči a dětmi, které pak mnohem raději sáhnou po informacích na internetu. A právě tam také nacházejí své životní vzory, které (nejen) na jejich vzhled kladou nepřiměřené nároky.

Na vině nejsou jen trendy

Pravda ale je, že anorexie a bulimie nevzniknou jednoduše proto, že někdo chce vypadat jako modelka s padesáti kily nebo influencerka s perfektním pozadím. „V souvislosti s rozvojem poruch příjmu potravy bývá poukazováno na určité osobnostní rysy, afektivní a kognitivní poruchy,“ upozorňuje Chocenská. „Náchylnější k rozvoji těchto nemocí jsou osoby s dalšími psychiatrickými diagnózami – lidé s hraniční poruchou osobnosti, s obsedantně kompulzivní poruchou, depresivní poruchou, s úzkostmi, posttraumatickou stresovou poruchou,“ souhlasí Andrea Jakešová. Jinými slovy, pokud rodiče mají doma puberťáka, u kterého se tyto problémy projevují, je lepší mít přehled i tom, koho sleduje na sociálních sítích a jaký to na něj má vliv. Dítě v pubertálním věku se zdravým sebevědomím, u kterého se žádné psychické potíže dříve neobjevily, má mnohem menší riziko vzniku anorexie nebo bulimie.

Psychologická témata, ale také rodičovství nebo vztahy probírá na Expres FM každý víkend Iva Frühlingová, záznamy rozhovorů najdete v sekci podcasty 

Úvodní foto: Shutterstock