Tajuplné výlety po Praze a okolí: Vyrazte do středu města, léčivých zákoutí nebo keltského hradiště

Občas je potřeba si pořádně vyčistit hlavu od všeho stresu a povinností. Tomuto účelu dobře poslouží procházka. Dny se sice krátí a teploty postupně klesají, ale některé cíle, na které vás dnes pozveme, nejsou daleko, ba právě naopak. 

Pojďme se projít více či méně známými místy v Praze a blízkém okolí, kde můžete načerpat energii. 

Karlův most, střed Prahy

Karlův most je jedním z nejdůležitějších bodů přestavby Prahy na císařské město, jímž podle Karla IV. mělo být. Hraje důležitou úlohu na korunovační cestě českých králů, okolní věže jsou vyzdobené tajemnou symbolikou a po stranách stojí sochy významných světců. Je tu i kříž právníka Johánka z Pomuku, který radil biskupovi proti králi tak dobře, že ho král nechal zatknout a při následném mučení byl zabit. Církev tento příběh později upravila a učinila z něj jednoho ze svých svatých. Nejdůležitějším místem je však socha legendárního rytíře Bruncvíka. V tomto prostoru stálo dříve posvátné pohanské obětiště Perunovo a nachází se v něm mystický střed Prahy. Novodobé práce sice tento střed umisťují do rotundy sv. Kříže, ale to je omyl. Stačí se podívat na staré plány pražského města a vidíme, že rotunda stojí celkem na okraji. Navíc je nepochybné, že by byl střed města zahrnut v korunovační jízdě českých králů. V té se zapadlá maličká rotunda sv. Kříže vůbec neobjevuje, naopak Karlův most hraje významnou úlohu. Označit místo skutečného středu sochou rytíře, který podle legendy získal do znaku české erbovní zvíře, lva, je jistě důstojné. 

Závist

Hradiště Závist je největší keltské oppidum v Čechách. Jeho pozůstatky se rozkládají při jižním okraji Prahy. Leží na pravé straně Vltavy naproti Zbraslavi. Původně bylo na dvou vršcích (Hradiště a Šance), dnes jsou patrné už jen zbytky akropole na vrchu Hradiště, který je až 200 metrů nad hladinou Vltavy. Závist vznikla na výborném místě. Silný proud energie zde vytváří mocně nabité místo, které bylo možné dobře opevnit. Všude kolem je úrodná půda a procházela tudy významná obchodní stezka vedoucí od nalezišť zlata. Osídlení zde existovalo od doby bronzové, na přelomu doby halštatské a doby laténské v první polovině 6. století před naším letopočtem se tu ve střední části vrchu usídlili první Keltové, Závist byla do počátku našeho letopočtu sídlem keltské šlechty v Čechách. V 2. století před naším letopočtem bylo hradiště největší, v případě války se tady mohlo shromáždit až 40 tisíc lidí, stálých obyvatel byly přitom asi tři tisíce, což není zanedbatelné množství, když vezmeme v úvahu, že v té době žilo na celém území Čech asi 80 tisíc lidí. Archeologové zde objevili zbytky tkalcovského stavu, kovářské dílny, kuchyňské keramiky a dokonce zbytky importovaného skla a bronzových nádob. Celý kopec je velmi silné místo a lze tu nalézt řadu zákoutí, která mají různé léčivé síly.

Studánka v Přední Kopanině

Přední Kopanina je asi nejznámější svou jedinečnou rotundou. Je to vesnička vedle ruzyňského letiště, která byla postavena na významném proudu zemské energie přicházejícího od Slaného a vytvářejícího jedinečnou pražskou kotlinu s mnoha duchovními místy a branami. U této vesničky se nachází opukový lom, kde se těžil bílý kámen na řadu pražských staveb. Dnes se kámen těží už jen na příležitostné opravy. V údolí najdeme v plotu domku s číslem popisným 34 v ulici Do Roklí ukrytou studánku U Doušů, jejíž voda má pozoruhodnou oživující sílu. Podle posledních zpráv je studánka příležitostně využívána letištěm Ruzyně a jsou do ní také často splachovány koliformní bakterie. Okolí je totiž zemědělsky využíváno pro výběhy zvířat, hlavně koní. Pití této vody je tedy zapotřebí uvážit, můžeme ji však využít třeba k očišťujícímu omytí a k oživení unavených krystalů.

Vyšehrad

Vyšehrad tvoří 42 metrů vysoká skála nad hladinou Vltavy. V době kamenné tu byla jedna z mnoha neopevněných osad na území Prahy. Podle nálezů byl Vyšehrad vystavěn 100 let po Pražském hradu. Písemně je doložen až v zápisech za vlády Boleslava II. (990–1004), kdy je zmíněn několika prameny. Královské sídlo z něj učinil kníže Vratislav II. roku 1070, který sem odešel pro rozpory se svým mladším bratrem Gebhartem, pražským biskupem. Později zde provedl velké přestavby Karel IV., pro kterého byl Vyšehrad spojen s tradicí přemyslovského rodu. Proto se v jím sepsaném Korunovačním řádu českých králů započínají obřady v předvečer korunovace na Vyšehradě, kde mají být novému panovníkovi ukazovány údajné střevíce a mošna Přemysla Oráče, právě zde tradičně uchovávané. V 19. století byl do novogotického slohu výrazně přestavěn původně gotický kostel sv. Petra a Pavla a vedle něj vybudován hřbitov významných osobností, zvaný Slavín. Po magické stránce je Vyšehrad složité místo dobrého i zlého. Dochované pověsti tvrdí, že se tu nacházejí vstupy do jiných dimenzí a úrovní. 

Akropolis Divoká Šárka

Na cestě z Prahy k letišti najdeme dvojici skal Divoké Šárky (Šestákovy a Kozákovy skály) a soutěsku vytvořenou Šáreckým potokem hned za nádrží Džbán. Většina lidí si ani neuvědomuje, že míjí jedno z nejvýznamnějších hradišť. Osídlení tady bylo od starší doby kamenné až do doby Slovanů a šlo o jedno z největších hradišť v Čechách. Jedna archeologická kultura dokonce nese jméno podle něj, Šárecká kultura. Další zajímavostí je zde divadlo pod širým nebem založené za první republiky a nyní obnovené. Divoká Šárka je místo prudké, jsou zde velké energie a byl tu uctíván kult býka, jak se zjistilo z archeologických nálezů. Výlet sem dobíjí a vitalizuje. Zajímavostí je silueta hlavy indiána, kterou můžeme spatřit ve skále, když scházíme od MHD dolů do soutěsky.

Studánka v Houslích

Studánka se nachází v dolní části údolí Housle při modré turistické cestě, asi 150 metrů jihozápadně od stanice MHD Lysolaje. Nad pramenem je barokní kaple s obrazem Panny Marie Sedmibolestné z roku 1863. Místní tradice věří v léčivou schopnost zdejší vody. Velmi krásné a silně působící je údolí Housle nad studánkou, které je skryté před okolím a z dálky jej neuvidíte. Najednou vstoupíte do údolí pískovcových skal, které připomínají Český ráj. Jméno získalo údolí pro svůj tvar připomínající podobu houslí. Je to místo, kde je silně cítit vodní energie, uvolňující, očistná a rozpouštějící.

Zdroj fotografií: Shutterstock a Profimedia