Karel Gott kdysi říkal, že hlas musí být v pořádku. Pro tebe je hlas výrobní prostředek. Máš nějaké finty jak si hlas udržet v kondici, nebo na to kašleš a necháváš to, jak to je?
B je správně. Trošku se snažím, ale že bych dělal nějaké brikule, jako třeba operní pěvci – jsem slyšel, že pijí syrová vajíčka, dávají si zábaly na krk, v zimě šály a tak, tak to tedy ne.
Ani šálka na krk?
Ani šálka, maximálně lehký roláček.
Kdy jsi v sobě objevil talent pro dabing?
To byla náhoda, kdysi dávno mi někdo řekl “Pojď to zkusit” a už jsem u toho zůstal. V určitý čas na dobrém místě.
Jak dlouho už se dabingu věnuješ?
Téměř 40 let. Já jsem začal už jako dítě, ve čtrnácti letech. Daboval jsem mladého rumunského horníka. Byla to normální protekce – můj tatínek byl kumštýř – výtvarník a chodil do takových hospod, kde potkával známé herce, výtvarníky, filmaře a někde řekl, že má kluka třídního šaška, jestli bych nemohl přijít. Řekli, že jo, tak jsem přišel a tam jsem viděl pana Filipovského dělat Louise de Funése. Normálně jsem si sedl na zadek a zasnil se – kéž bych to tak někdy uměl tak jako on. A je to tady, neskromně podotýkám.
Poznáš dobrý a špatný dabing?
Dabing je dobrý ve chvíli, kdy když se díváš na ten film, tak ti nevadí. V tu chvíli je to dobrý dabing. A také, když film skončí, a tobě nic nevadilo. Špatný dabbing poznáš na prví dobrou. Já, jako člověk, který se v tom dlouho pohybuje, třeba vidí, že není dobře vybraný hlas k tomu představiteli.
Šetří se?
To není o šetření. To je o tom, že ten dotyčný, který za to odpovídá, to neumí. Neodhadne to. Samozřejmě, rozpočty jsou omezené, je to limitované od majitele díla a každý si z toho budgetu ukrojí, až zbývá méně a méně. Dneska už to není žádná hitparáda.
Ale devadesátky to byl zlatý důl. Nakupovaly se filmy seriály, byl po tom hlad, všichni to chtěli, televize cpaly do výroby jeden projekt za druhým. Rád na to vzpomínám. Ale i dneska je práce dost, protože televizí je víc a víc. Navíc to taky bylo dané technikou – v devadesátkách nás přišlo ráno do studia deset, dabovali jsme spolu, byla tam bezvadná parta, byl tam kontakt. Pak se to dělilo na party – třeba Beverly Hills jsme dabovali na party – holky a kluci. Pak technika, nejdříve se používaly osmistopáky, pak datky, pak to přešlo na počítače a začali jsme dabovat každý svůj part zvlášť. Dnes přijdeš v deset do studia, ve dvanáct odcházíš a máš hotovou hlavní roli. A to jsi pomalý.
A co ti starší kolegové, vynikající dabéři?
Oni byli opravdu zvyklí přijít hodinu před natáčením, přečíst si to, podtrhat, udělat si důrazy. V dnešní době ti některý režisér také řekne o čem to je, ale řekne ti to v kostce.
A tvůj první velký dabing?
To byl film Sladkých osmnáct, někdy v roce 1991. Pracoval jsem na tom se skvělou partou kolem mých bezvadných kolegů – Jirka Zavřel, Petr Oliva, dej jim pánbůh nebe, už nejsou mezi námi. A protože oni sami byli ve věku, tak tam byla role pro osmnáctiletého kluka, a já s nimi do toho šel. Začali jsme v devět ráno, skončili ve čtyři odpoledne a film byl nadabovaný. Přišel za mnou produkční a dal mi honorář, který byl stejný jako v Národním divadle za celý měsíc. A řekl, že jsem šikovný, ať přijdu i další den, ale já jsem měl zkoušku v divadle. A no mi na to řekl, ať si vyberu. A bylo.
Co tě teď nejvíc baví?
Když je to něco těžšího. Třeba když herec nemluví standardně, má třeba vadu řeči, jiný přízvuk.
Jak je to se schvalováním toho daného hlasu, třeba když mluvíš Denzela Washingtona?
To si hlídají výrobci. Produkční, režiséři. Hrají tam roli vzájemné sympatie, antipatie. Když mi ale zavolají, abych šel dabovat Denzela, tak neřeším a jdu, protože je to asi nejlepší herec, kterého jsem kdy dělal. A troufám si říct, že jsem daboval dvě třetiny jeho filmů. A snažím se to udělat, na naše podmínky, pro českého diváka, lépe než je originál.
Jak se mu dabuje Jim Carrey? Jak to má s tureckou telenovelou, divadlem, korejštinou nebo zapamatováním textu? A jací jsou jeho oblíbení kolegové? To vše zazní v našem podcastu.
Jeho nejvýznamnější dabérské role jsou android Dat ve Star Treku, Semir Gerkhan v Kobře 11, Eric Cartman v Městečku South Park, Peter Griffin v Griffinových, Clancy Wiggum v Simpsonových, Brandon Walsh v Beverly Hills 90210 nebo Bobby v Brickleberry. Mezi herce, které nejčastěji dabuje, patří například Jim Carrey, Denzel Washington nebo Wesley Snipes. Jeho hlas se objevuje i v mnohých počítačových hrách.
Titulní foto: Profimedia
Zdroj: wikipedia.cz