Vojtěcha Dyka připravil o nos a na natáčení chodil s mapou obličeje: Petr Václav o natáčení filmu Il Boemo

Hostem Expres FM byl v odpoledním vysílání s Veronikou český filmový režisér Petr Václav. V kinech je aktuálně k vidění jeho nejnovější film Il Boemo, který pojednává o osudu hudebního skladatele Josefa Myslivečka. 

Kde čerpal informace o Myslivečkovi? Jak reagovali Karel Roden a Lenka Vlasáková na informaci, že dostanou ve filmu titěrné role? A jak připravili Vojtěcha Dyka o nos? To se dozvíte v rozhovoru. 

Nejmenší role Karla Rodena za 30 let

O životě Josefa Myslivečka mnoho napsáno nebylo. Přes rok a půl jste sbíral materiál kvůli dobovým reáliím. Kolik jste se při svém bádání dozvěděl o Myslivečkově fyziognomii a charakteru?
O fyziognomii se neví nic, protože existují pouze dva portréty. Navíc netušíme, jakou mají hodnotu. 

To, že byl vysoký, jak ve filmu zaznívá, jste se nedočetl?
Nedočetl. Domnívám se, že jako Seveřan mohl být vyšší a robustnější. Psychologicky ho popsal jedině Wolfgang Amadeus Mozart. Dobové svědectví Wolfganga a a jeho otce Leopolda je velmi zajímavé a obšírné, protože ve chvíli, kdy cestovali, psali si. Pokud Wolfgang odjel do Itálie nebo cestoval s Leopoldem, psali ženě, respektive mamince, do Salzburgu, což je období, kdy Mozarta vidíme v mém filmu. V době, kdy Wolfgang cestoval do Paříže s matkou, psal si Leopoldem. V jejich dopisech je spousta zajímavostí a popisů té doby – jak se cestovalo a jak fungoval operní život. Z toho jsem hodně čerpal. Wolfgang Myslivečka popisuje jako muže plného ohně a vášně, jako skvělého hudebníka, ale i jako milého a skvělého člověka. To je jediný přímý popis jeho osobnosti. 

Ve filmu se ve velkých rolích, když pominu Vojtěcha Dyka, objevují zahraniční herci. Ovšem v těch až směšně titěrných vaši oblíbení Češi jako Lenka Vlasáková nebo Karel Roden, který tam má dokonce lascivní scénu během orgií v nějakém hampejzu. Jak reagoval, když jste mu nabídl tohle cameo?
Oni to udělali z přátelství. Jsem za to velmi vděčný, protože jak Karel, tak Lenka věděli, že jsem do filmu potřeboval nějaké Čechy, tak mi řekli, že pro mě tu službu udělají. Oba věděli, že mají nejmenší roli za posledních třicet let. Mihne se tam i Zdeněk Godla, který není poznat, protože je v turbanu a hraje Turka.

Digitálně znetvořený Dyk

Během natáčení jste používali svíčky, což v té době bylo jediné možné osvětlení, a to včetně operních představení..
Člověk se díky tomu dozví, co ti lidé dýchali. Používali jsme voskové svíčky bez parafinu. Byly to sice bio svíčky z pravého včelího vosku, přesto jsme si každých dvacet minut všímali, že máme úplně černé roušky. To si pak uvědomíte, na co ti lidé mohli také umírat, když to dýchali celý život.

Josefa Myslivečka syfilis zcela připravila o nos. Zůstala mu jen krvavá díra v obličeji. Jak jste vytvořili znetvoření v obličeji Vojtěcha Dyka?
Částečně maskou na místě. Ale ten kráter v tváři jsme vytvořili digitálně v postprodukci. Před dvaceti lety by toto možné nebylo. 

To znamená, že Vojtěch měl na sobě zelené tečky?
Neměl. Na nose měl částečně vytvořenou tu jakousi nechutnou materii, kterou trikem mohli vytáhnout dovnitř. Tečky byly spíše tmavé, aby se trochu ztratily, ale zároveň pomohly trackovat.

Co tomu Vojtěch říkal, když se poprvé viděl takto digitálně znetvořený? 
Já se ho na to neptal. Netuším, ale myslím, že pro něj jako pro herce může být zajímavé vidět, jaké může mít podoby. 

Více o Josefu Myslivečkovi si můžete přečíst a poslechnout v seriálu Výlety za klasikou a pořadu Hudba podle kalendáře rádia Classic Praha 

Hrátky s identitou 

Ve filmu nosí Italové masky, škrabošky. Nosí je běžně na ulici, do divadla, na večírky, do hospod… Proč byly tyto masky tak populárním doplňkem? 
Muselo to být skvělé, protože lidé se někdy oblékli tak, že nebylo poznat, zda jde o muže, nebo o ženu. Bylo to velmi hravé a vznikaly z toho neuvěřitelné věci. Mimochodem, mně právě toto zaměnění osoby pomohlo ve filmu v tom, že se Mysliveček dostal někam, kam by se bez masky třeba ani nedostal. Masky se nosily v karnevalových obdobích, když přišel půst nebo Velikonoce, tak samozřejmě ne. Ty masky byly různé, byly ty mužské bílé masky a u žen co je zajímavé, byla takzvaná La muta, čili černá škraboška, která byla uprostřed obličeje, a já jsem dlouho nevěděl, jak ji uchycovali tu masku. A ona se jmenuje muta, což znamená němá, protože tam je knoflík a ta žena stiskla ten knoflík pusou, takže nemohla mluvit. Často to byl znak, že tuhle masku nosily prostitutky, takže tam byla ta hra, že se s ní nedalo mluvit. Nemohla se vyjádřit, takže tohle bylo v té době zajímavé. Maska je ženského rodu, i když pod tím byli muži, tak se jim říká „Dobrý večer, paní masko“, takže oni si s tou identitou v tomhle smyslu také hráli. 

Na obličejích postav z vašeho filmu vidíme i takzvané mušky, velké „pihy“, které si muži i ženy nalepovali. Jejich umístění mělo dokonce skryté významy…
Ano. Na natáčení jsem přinesl takovou mapu tváře, kde bylo vysvětlení, kam se která muška dává. Kam se lepí, když je dotyčný třeba nezadaný, drzý a podobně. Je to zajímavá a dost hravá věc. 

Filmová hudba byla nahrána českým tělesem Colegieum 1704. Vyjde dokonce na CD. Kdy?
Začátkem příštího roku. Máme hudbu na dvě CD. Nejdřív vyjde jedno a potom se bude přidávat to druhé, ale bude tam každopádně Myslivečkova hudba, kterou nikdy nikdo neslyšel.

Na základě čeho si Petr Václav vybral Vojtěcha Dyka do hlavní role? Byla za ztrátou Myslivečkova nosu syfilida? Zažil Mysliveček nenaplněnou lásku? Poslechněte si v našem podcastu nebo se na kompletní rozhovor podívejte ve videu výše. 

Petr Václav

Je absolventem pražské FAMU. Za film Paní Le Murie byl nominován na studentského Oscara. Jeho celovečerní debut Marian získal v roce 1996 řadu cen v zahraničí a byl nominován na Českého lva. Film Cesta ven byl uveden v roce 2014 na Filmovém festivalu v Cannes, v sekci ACID, a stal se tak po 23 letech první českou premiérou na tomto nejvýznamnějším filmovém festivalu. Byl oceněn sedmi Českými lvy, včetně kategorií nejlepší film, scénář a režie.

Il Boemo

Film, který tuzemská filmová akademie vyslala do bojů o Oscary, vypráví o nejslavnějším českém skladateli 18. století Josefu Myslivečkovi (1737–1781). Ztělesňuje jej Vojtěch Dyk, s nímž zažíváme příběh neobyčejně talentovaného umělce, jeho cestu k vrcholu i jeho pád. Scenárista a režisér Petr Václav díky precizně zpracovaným kostýmům a dobově věrným scénám vykresluje období, kdy Josef Mysliveček žil, komponoval, miloval i strádal. Vzepřel se vůli své rodiny, odmítl život pražského mlynáře a rozhodl se následovat svůj sen: Stát se italským operním skladatelem. Zprvu neznámý skladatel z Čech získal díky svému nadání, pracovitosti i notné dávce štěstí téměř vše, za čím šel – hvězdnou kariéru, peníze i úspěch u veřejnosti. Stal se tak inspirací i pro samotného Wolfganga Amadea Mozarta.

Foto: Expres FM / Petr Novák