Jak se slavily Vánoce před padesáti lety? Dárky byly nedostupné zboží, Ježíška ohrožoval Děda Mráz
Redakce
Ovoce jako vzácnost, plechové hračky a bačkory. Nejen takto vypadaly ve většině československých domácností Vánoční svátky. Co vše zkoušel tehdejší komunistický režim na Vánocích změnit a jak se podepsal na tehdejší podobě Vánoc? Některé věci si náš národ vzít nenechal, jiné zase tehdejší vládě procházely. Zjistěte, jaké věci byly na dřívějších oslavách vánočních svátků za dob komunismu opravdu zvláštní.
Dlouhé fronty na zboží a nedostupný Západ
Zatímco plechové hračky vyrobené v Sovětském svazu, stejně tak bačkory nebo různé svetříky hrály o Vánocích pod stromečkem první housle, s jakýmkoliv zbožím ze západních zemí to bylo přesně naopak. Když už lidé dostali možnost koupit svým blízkým pod stromeček něco "ze Západu", museli si na to vystát skutečně dlouhé a nekonečné hodinové fronty. Ty se sice stály na většinu výrobků, i těch z Východu, ale zboží ze Západu bylo mnohem nedostupnější. Najít nějakou věc původem ze západních zemí pod vánočním stromečkem, byla tedy pro mnohé jedince téměř stejná radost, jako kdyby vyhráli ve sportce.
Mikulášský kvíz: Jak dobře znáte tento oblíbený svátek?
Ve všech domácnostech stejný stromeček
A s originalitou se to nepřehánělo ani v případě zdobení bytu či stromečku. Bylo dost pravděpodobné, že na návštěvě u sousedky či příbuzných uvidíte tentýž stromeček s nachlup stejnými ozdobami. Většinou se totiž prodávaly pouze nehusté smrčky a jedličky, ozdoby na vánoční stromeček zase měly všechny podobný vzhled a způsob výroby. V žádné domácnosti nesměla chybět ani kolekce. Nebylo se tedy čemu divit, když něčí obývák o Vánocích vypadal téměř stejně nebo hodně podobně jako ten váš. Když chtěl ale někdo přece jen mít alespoň hezký a neošizený vánoční stromek, namísto na vánoční trhy, pro něj musel na černo do lesa s pilkou.
Kiwi a další ovoce jako exotická pochoutka
Jinak to bylo za komunismu také s dostupností ovoce. Zatímco v dnešní době si u nás už život bez chutných a šťavnatých rozmanitých druhů ovoce a zeleniny ze vzdálených zemí neumíme ani představit, tehdy byly tyhle zdravé pochutiny také nedostatkovým zbožím. Komunisté se sice na Vánoce snažili dovézt z Jugoslávských zemí a dalších socialistických států alespoň banány, hrozny, pomeranče a mandarinky, to ale bylo asi tak vše. O spoustu dalších dnes běžně dostupných druhů ovoce tak byli lidé ochuzeni. O něco později se k nám dostalo ještě alespoň kiwi, které bylo režimem představeno jako novinka, popisovali ho jako "exotické ovoce, které má sladce navinulou chuť a jí se oloupané v syrovém stavu". Není se tedy nejspíš čemu divit, že si všichni pestrý výběr ovoce v obchodech v dnešní době tolik užívají. Navíc se i na koupi ovoce musely stát dlouhé fronty, takže se do dnešní doby, inspirované jejich nedostatkem, dochovalo také známé české rčení: "To je jak fronta na banány." Až se budou následující generace divit, kde že se vzalo tohle přirovnání, určitě stojí za to jim jeho politický a totalitní podtext vysvětlit.
Legenda o svatém Mikulášovi versus fakta
Ježíšek byl v ohrožení?
Komunisté neměli příliš v lásce ani Křesťanství a s ním spojené vánoční zvyky a tradice. Pokusili se proto Čechoslovákům dokonce namluvit, že Ježíšek již vyrostl a stal se z něj Děda Mráz. Naštěstí si ale lidé svého Ježíška nenechali vzít. Díky tomu je pro nás dodnes neodmyslitelně spjatý s českými Vánocemi.
Foto: Profimedia
