LP exkluzivně: Ať si lidi prostě užívají svůj život a nevrací se ke špatným věcem
Redakce
Zase budeme blbnout s holkami
Ahoj Lauro, jak to jde?
LP, říkej mi LP. Jo, jsem v pohodě.
Před pár dny jsi vydala nový singl Angels. Zkus nám prosím říct, co ten song pro tebe znamená?
Myslím, že je o všech možných vnějších silách, které mi v mém životě pomohly. Je to prostě song o tom cítit se dobře. Jako když jsi na dovolené. Můj milostný dopis všem mým andělům. I v době, kdy nemůžu vídat své fanoušky, je tu spousta věcí, které mi na navozují pozitivní pocity. A je potřeba k nim být otevřený. Chápeš? Samozřejmě se stala spousta špatných věcí. Nejsem žádná blbka, která to přehlíží a říká si, že je to v pohodě. Ale člověk by měl být vděčný za všechno dobré, co občas potká. Takže je to jeden z těch songů "to zas bude dobrý". Zase budeme blbnout s holkami a tak…
Možná je to přesně to, co dnes potřebují všichni po celém světě. Takže dobrý nápad!
Jasně. Je to taková vykradená vánoční písnička. Angels.
Slyšel jsem, že nad touhle písní jsi už nějakou dobu přemýšlela. Tak si říkám, jak to máš s tvorbou? Když máš nějaký nápad, tak z toho hned musíš udělat písničku, nebo si spíš dáváš na čas, až to téma trochu víc uzraje?
Ne. Moc čekat neumím. Je to trochu jako s tetováním. Třeba tahle moje kérka, na hrudi mám plachetnici. Původně jsem chtěla něco na ruku, ale pak jsem měla nějaký koncert v Rusku a někde jsem si tam prohlížela ruská vězeňská tetování. Ani už nevím proč. A tam jsem našla tuhle velkou loď a prostě mě to praštilo do obličeje a říkám si, že je to fakt pěkný. No a do týdne jsem si to nechala udělat. A tak se rodí i moje songy. Je to dost podobný. Divný co?
V pohodě. Ale asi je dobrý nad tím trochu popřemýšlet.
Je to pro mě velké úsilí (smích). Ne je to, jak říkám.
Čtěte také: Sex. Únos. Masturbace. Incest. Skandál jako výtah ke slávě
Neustále něco píšu
3. prosince vyšla tvoje nová deska Churches, a to přesně tři roky po té předchozí. Zajímá mě, jak dlouho si na ní doopravdy pracovala a v čem se od té poslední liší?
Nejsem úplně ten typ umělce, který mění svůj zvuk nebo směr, kterým se ubírá. Jsem ráda, že dělám songy, které tě třeba osvobodí, přimějí tě něco cítit a zamyslet se. A tahle deska je vlastně další kapitola v knize mého života. A těší mě, že to, co cítím, můžu vyjádřit poeticky. Společně s Mikem Del Rio i hudebně. S producenty Mikem Del Rio a Natem Campanym se už dobře známe, ale když jsme spolu nahrávali mojí třetí desku, tak to bylo jako bychom byli jedna kapela a cítím to i z té desky samotné. Ani nevím, jak to říct. Jakoby byla naleštěná. I když to není ten správný výraz, protože nedělám naleštěný věci, ale při nahrávání jsme si opravdu porozuměli a vzniklo z toho spoustu dobrých věcí.
A jak dlouho jste na desce pracovali?
S příchodem pandemie to bylo už tak rok a půl. Ale těžko se to posuzuje, protože na své hudbě pracuji neustále. Dá se říct, že už teď mam připravené písně, které bych chtěla použít na další desku. Ráda pracuji tímto způsobem, kdy neustále něco píšu. I když u desky Churches to bylo možná trochu jiné, protože kvůli pandemii jsme měli více času nad albem popřemýšlet a dát ho dohromady. Takže oproti předešlým deskám na mě Churches působí nejvíc jako celek a je opravdu dost komplexní a podařená. Oproti dřívějšku jsem nebyla v takovém spěchu. Necítila jsem se pod tlakem, jako tomu bylo párkrát v minulosti, kdy jsem desku točila třeba při svém turné.
Je ale super slyšet, že už teď máš ready nové tracky. Když se bavíme o rozdílech desky Churches a těch předešlých, tak co přijde jiné mě, je řada nových producentů. Pracovala si s vítězem několika Grammy Danem Wilsonem, s duem Valley Girl nebo s Danem Nigem. Všechny tihle producenti dělají muziku pro velká jména světového popu. Takže to vypadá, že deska Churches bude vyloženě hitovou záležitostí. Je to tak?
Já ti nevím. Takhle dopředu nikdy nevíš. Je to, jako bych žila ve snu, de facto ho opravdu prožívám. A kdybych někdy v průběhu života mohla nahlídnout do budoucnosti, tak bych asi nevěřila, kam jsem to dotáhla. Ale nejde to. Takže je těžké určit, jestli tvoje hudba bude úspěšná. Netuším. Vím, že moji fanoušci to ocení a až s tím vyjedu na koncerty, tak to tam pořádně rozjedeme. Takže jestli vás moje hudba baví, tak dorazte na koncert a já tam pro vás budu zpívat do roztrhání těla.
Skoro každý hudebník, který v tomto roce vydal novou desku, mluvil o nějakém dopadu pandemie Covidu 19. Tak co u tebe? Změnil Covid něco na tvé hudbě nebo v tvém osobním životě?
Určitě. Třeba píseň Angels by bez něj nikdy nevznikla. Covid je jedna z nejhorších věcí, která nás potkala, ale zároveň je i jednou z těch nejinspirativnějších. Vlastně jsme teď všichni spojení víc než kdykoliv před tím. Nevím, jak ty, ale já jsem nikdy neslyšela o opravdu celosvětové pandemii, o které každý ví a ví, co se děje. Slyšeli jsme o menších pandemiích, ani nevěděli, když opravdu probíhaly.
A tohle je prostě jiné. Furt si tím procházíme a nikdo nemůže vědět, co se ještě stane. Celá naše planeta je ohrožená a jeden druhého teď potřebujeme. Potřebujeme více empatie a porozumění. A svojí deskou jsem k tomu chtěla lidi trochu inspirovat.
Obal desky Churches. Foto: Warner Music
V Praze se bude točit videoklip
Třeba u nás v Česku je samozřejmě velkým tématem vakcinace. Půlka společnosti chce být očkovaná, druhá ne. Je to šílené.
Je to těžký. Fakt je to těžký. Já třeba nejsem typ člověka, co by byl fanoušek jakýchkoliv vakcín. Nepojídám prášky na potkání. Nechci si do sebe strkat nic, o čem toho moc nevím. Jsem typ člověka, který je zdravý a nemyslím si, že něco takového potřebuji. Když už do sebe leju nějaký jedy, tak to dělám sama a dobrovolně a je to pak většinou sranda. Ale vakcína proti covidu je asi jediné, co proti téhle kravině pomůže. A chci zase pracovat jako dřív a také chci, ať jsou lidi v pohodě. Ale na druhou stranu naprosto respektuji názor, že lidi chtějí mít kontrolu nad tím, co si nechají vpíchnout do těla.
Je to fakt těžká doba. A samozřejmě na tohle všechno myslím, když skládám svoje skladby. Například jeden z posledních songů, který jsem přidala na desku, se jmenuje When We Touch a je vlastně o nějakém mém zjištění jak se lidé aktuálně cítí, jak bych chtěla, aby se cítili, i o tom, co už jsem říkala – že teď opravdu potřebujeme jeden druhého. Je to prostě zvláštní doba. Opravdu zvláštní.
Když už mluvíme o tématech, která se na tvé desce objevují, tak mi zkus říct i o dalších.
Titulní věcí celého alba je skladba Churches a je to možná největší věc, jakou jsem kdy napsala. Protože všechny moje skladby jsou hlavně o romantické lásce, ale tenhle song je spíše politický. Taky je o lásce, ale spíše o lásce člověka k jiným lidem. Nejde o romantiku. Jde o zkušenost, kterou jsem měla v Rusku, což je země, kterou naprosto miluji. Po koncertě jsme tam jeli na výlet po památkách a všichni se chtěli podívat na místní kostel. Ale bylo tam nařízení pro všechny ženy, které tam chtěly jít. Musely si něco nasadit na hlavu, jinak by je tam nepustili. A já si řekla, že si na sebe nic dávat nebudu. Prostě jsem se chtěla jen podívat dovnitř, aniž bych cítila jakýkoliv vztek, tak jsem si prostě jen na sebe nechtěla brát nic, co mě oprávní ke vstupu. Věřím v boha, vyrostla jsem v katolické rodině, ale tohle organizované náboženství prostě není nic pro mě. Byla jsem z toho dost překvapená.
Představte si, že jste u krásného kostela, který je ze 13. století. Okolo bylo takové náměstíčko, opravdu krásné místo. Přistihla jsem se, jak přemýšlím nad tím, že bych to místo spálila do základu. Nechápejte mě špatně. Byla jsem si vědoma, že takhle přemýšlet není správné. Možná na tebe valím moc informací najednou, ale jsem člověk, který se modlí k bohu prakticky každý den. Sama sebe beru jako velmi spirituálního člověka a snažím se přemýšlet nad bohem a vesmírem a tak, ale když vidím takový nesmysly, jako že tě někam nepustí, pokud si nevezmeš něco na hlavu, tak o tom musím přemýšlet. A díky tomu právě vznikl song Churches, který je pro mě opravdu tím nejdůležitějším z celé desky.
Někdo ve mě možná vidí přehnanou bojovnici za práva leseb, ale ve skutečnosti taková nejsem. Vůbec to neřeším. Nechci se stavět do pozice obránce gay lidí, ale jestli někdo po pár vteřinách nepozná, že jsem gay, tak to taky není můj problém a nechci to s ním řešit. Ať si hledí svého. Takže respektuji všechny lidi, kteří chodí do kostela, ale pro mě je tím kostelem něco jiného. Také píseň Rainbow je pro mě důležitá. Je vlastně o mé bývalce a díky té písni mi došlo, že pro mě byla mnohem důležitější, než jsem původně myslela. Když jsem začala nahrávat melodii té skladby, tak to bylo původně o něčem ze začátku mého života, ale během skládání songu mi došlo, že je to hlavně o mé bývalé přítelkyni, která mi obrovsky pomohla s určitou fází mého života, když jsem byla mladší, protože v té době jsem měla velké problémy se svým otcem. A během psaní textu se mi všechny ty dřívější pocity vrátily. Všechen vztek a frustrace a psaní této věci pro mě bylo hodně emotivní. Tak silné emoce jsem necítila asi u žádné své předešlé písně. Takže na desce je pro mě dost opravdu silných témat a lyricky si myslím, že je to nejlepší deska, jakou jsem kdy napsala. Cítím, že tahle deska je mi opravdu blízká
Říkala jsi, že Rusko jako zemi miluješ. Což je docela překvapení, protože Rusko je země, kde se gay lidé necítí dobře. Měla jsi tam nějaké negativní zkušenosti?
Když mluvím o Rusku jako o zemi, tak tím myslím hlavně lidi, kteří v té zemi žijí. Nebudu soudit žádnou zemi jen kvůli politice, kterou udává jejich vláda. Mám kliku, že jsem se tam mohla podívat a vím, že tam žijí obyčejní lidé, kteří chtějí to samé, co my. Mít nějaké kamarády, mít svoji rodinu a třeba i vydělat nějaké peníze a užívat si. Je to podobné, jako když se na lidi budeš dívat, aniž bys viděl barvu jejich kůže. S politikou dané země to nemá nic společného. Takže když mluvím o nějaké zemi, tak tím vždycky myslím jen obyčejné lidi, kteří tam žijí. A co se mých zkušeností týče, je to tak, že se vždycky snažím měnit pohled lidí na někoho, jako jsem třeba já. Prostě jsem milá a umím být skvělý společník, se kterým si užiješ spoustu srandy. A se všemi jsem tam zažila fakt skvělé momenty. Není na tom nic těžkého. Takhle to beru.
V lednu startuje tvoje evropská tour. Ale nikde jsem nenašel informace o návštěvě České republiky.
Jak je to možný? Vždyť musím do Česka. Musím se zastavit v Praze! Měla bych u vás natočit videoklip. Vím, že určitě budu hrát na festivalu Colours of Ostrava, to určitě. A doufám, že před tím se zastavím i v Praze.
Takže v létě.
Jo, už jsem tam měla být v roce 2020, ale nevyšlo to, tak se vidíme v roce 2022.
LP na Colours of Ostrava 2017. Foto: Zdeno Hanout / Colours of Ostrava
O českém pivu vyprávím každému
Tady v Česku se na tebe samozřejmě všichni těšíme a věříme, že tentokrát to vyjde. Při posledním rozhovoru jsi mi říkala, že miluješ české pivo, tak pár jich u mě máš schovaných, pokud doopravdy dorazíš.
OK, snad jich nebude moc, abych zvládla koncert. Ale o českém pivu vyprávím každému. Nedávno jsem doma dělala docela šílený večírek a všem jsem tam rozdávala české pivo.
Tak řekni svým manažerům, ať se příště ozvou. Postarám se ti o dodávku.
Beru tě za slovo. Ale do Česka se opravdu těším.
Máme vánoční období, máš nějaké speciální vánoční přání?
Upřímně bych si přála jen to, ať si lidi prostě užívají svůj život a přála bych si, abychom se v životě nevraceli ke zlým a špatným věcem. Všichni se musíme vyvíjet, tak si přeji, abychom se vyvíjeli k větší empatii a porozumění. To je moje přání.
Krásné přání. Měj se krásně a do příští roku ti přeji jen to nejlepší.
Díky Vlado. Já tobě taky. Máš hrozně příjemný hlas. Hezky se poslouchá.
To ty samozřejmě taky. Díky moc a měj se krásně.
Taky díky. Mějte se!
LP
Americká zpěvačka s italskými kořeny Laura Pergolizzi vydala pět alb a tři EP (včetně živého záznamu koncertu z roku 2020 nazvaného Live In Moscow). Poprvé se proslavila v roce 2016 po celém světě hitem Lost On You, který se dostal na první místa hitparád v 18 zemích a dosáhl na diamantové ocenění ve Francii, čtyřikrát platinové v Itálii, platinové v Řecku a Polsku. Jako autorka se podílela na mnoha hitech, v repertoáru má její písně Rihanna (Cheers), Rita Ora (Shine Ya Light), Cher (Pride, Red), Backstreet Boys (Love Will Keep You Up All Night), Leona Lewis (Fingerprint), Céline Dion (Change My Mind) a Christina Aguilera (Beautiful People). V prosinci 2018 vydala desku Heart To Mouth obsahující singl Girls Go Wild, který se stal nejhranějším italským rozhlasovým hitem roku 2019.
Má na svém kontě přes dvě miliardy přehrání svých skladeb. Za poslední rok a půl vydala z nového alba pět singlů, které dohromady dosáhly přes 80 miliónů přehrání. V den vydání desky měla zároveň premiéru nová píseň Conversation, kterou doprovází videoklip. Fanoušci ho mohou vidět na zpěvaččině YouTube kanálu.
LP je jednou z hlavních hvězd festivalu Colours of Ostrava 2022.
LP na Colours of Ostrava 2017. Foto: Zdeno Hanout / Colours of Ostrava
Úvodní foto: Warner Music
