Sedmadvacáté místo našeho žebříčku nejlepších alb nás vezme do roku 1988. A to byl zajímavý rok. Vzniklo třeba hned několik zajímavých skupin. Trent Reznor založil Nine Inch Nails a Usáma Bin Ládin zase skupinu Al Kajdá. V Československu měl premiéru seriál Chlapci a chlapi a film Bony a klid. A hlavně k nám poprvé dorazila kapela Depeche Mode, jejich koncert se zapsal do historie. Minimálně do té tuzemské. 28. června 1988 pak vychází druhá deska od Public Enemy – It Takes a Nation of Millions to Hold Us Back. Album, se kterým se tahle rapová parta zapíše do historie hudebního průmyslu.
Všechno začalo hned po vydání jejich debutové desky Yo! Bum Rush The Show. Již v době jejího vydání makali Chuck D a Flavor Flav na nástupci. Důvod byl vcelku jasný. První deska byla ceněna mezi hiphopovou komunitou, ale nedosáhla komerčního úspěchu. A na to u labelu Def Jam nebyli zvyklí. Tou dobou u nich už vydávala jména jako LL Cool J nebo Beastie Boys. A Public Enemy chtěli vyrůst minimálně do stejné velikosti.
A právě k tomu jim mělo pomoci jejich druhé album, které samotní Public Enemy označovali za hiphopový ekvivalent desky What's Going On zpěváka Marvina Gaye, známé svými sociálními tématy. Silné texty doplnili možná ještě silnějším hudebním podkladem. Byl to do té doby v hip hopu nevídaný mix, který obsahoval soul, funk, rock a hlasové samply. Na desce tak znějí vedle Jamese Browna nebo Davida Bowieho i političtí aktivisté Jesse Jackson a Macolm X.
O beaty se postarali hlavně Chuck D a Hank Sokle s Eric Sadlerem z producentské party Bomb Squad. Právě Hank Shocklee ke zvuku alba následně prohlásil: "Široká veřejnost tehdy o naší hudbě tvrdila, že hip hop je jen hlasitý bordel, a tak jsme si řekli, že jim ten bordel ukážeme." A tak celé album otevírá dnes již legendární hit Bring The Noise a rytmus desky je o něco rychlejší, než tomu bylo u jejich prvního alba. I když album It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back zní na první poslech agresivně, tak se v něm skrývá jemné spojování černošské historie na pozadí dokonalého zvukového koncertu.
Vše fungovalo i díky silným tématům, která na desku přinesl rapper Chuck D. Jeho příběhy kladou důraz na černošskou nacionalistickou rétoriku, zdůrazňuje v nich zotročení afrického lidu, kritiku bílé nadřazenosti, ale i vykořisťovaní hudebním průmyslem, o kterém mluví v songu Caught, Can We Get A Witness? V něm Public Enemy řeší samplování v hip hopu z perspektivy, že tyto samply patří de facto jen černošským umělcům. Singly Bring The Noise a Don't Believe The Hype jsou zase namířeny proti americkým mediím a burcují posluchače, aby nevěřili všemu, co čtou v tisku. Agresivní Chuck D a hajpující Flavor Flav se na albu vyhýbají klasické skladbě písně tedy sloka – refrén – sloka a svoje texty prostě pod tlakem tlačí do uší svých posluchačů, čímž zvyšují naléhavost celé nahrávky. A právě díky svému vyhrocenému přístupu následně ovlivní generace dalších rapperů.
Krátce po vydání zaznamenalo album s více než půl milionem prodaných kusů velký komerční úspěch. Celých 49 týdnů vydrželo v žebříčku Billboard Top Pop Albums a v žebříčku Top Black Albums se vyšplhalo až na první místo. O rok později se dokonce stalo platinovým. Zvuk alba měl dopad i na další hiphopové velikány, ať už jsou to Ice Cube a s ním celé N.W.A. na západním pobřeží, nebo Jay-Z na tom východním. Poselství o černošské soběstačnosti pak po vzoru Public Enemy převzali A Tribe Call Quest a Brand Nubian. Public Enemy svým albem It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back formovali budoucí podobu hip hopu a zvedli prapor černošské hrdosti. A právě proto si zaslouží své místo v hudební historii.
Public Enemy – It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back
Datum vydání: 28. 6. 1988
Délka: 57:51 minut
Singly: Rebel Without A Pause, Bring The Noise, Don't Believe The Hype, Night Of The Living Baseheads, Black Steel In The Hour Of Chaos
Public Enemy nebo také PE je americká hiphopová skupina, založená roku 1982 na Long Islandu. Tato formace se řadí se mezi nejstarší a zároveň nejdůležitější hiphopové skupiny. Charakteristické jsou jejich politicky a sociálně zaměřené texty. Název znamená v překladu veřejný nepřítel, ve znaku mají člena strany Černých panterů v hledáčku zaměřovače. V roce 2004 je magazín Rolling Stone zařadil na 44. místo v hodnocení 100 nejvlivnějších skupin všech dob. V roce 2007 byli přijati do Long Island Music Hall Of Fame.
Jsou považováni za první skupinu, která zpřístupnila celá alba pouze ve formátu MP3. Byli také jednou z prvních skupin, které definovaly rap-metalový žánr, když spolupracovali s heavymetalovou kapelou Anthrax v rámci sklady Bring The Noise. Samotná skupina se skládá ze tří pilířů. Produkční sekci Bomb Squad tvoří bratři Keith a Hank Shockley, Eric Sadler a Chuck D, taneční skupinu S1W (The Security For The First World) vede zpěvák Professor Griff a rapperské jádro tvoří Chuck D, Professor Griff a Flavor Flav.
27. Public Enemy – It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back
28. Pixies – Doolittle
29. Sex Pistols – Never Mind the Bollocks, Here's the Sex Pistols
30. Björk – Debut
31. The Cure – Disintegration
32. R.E.M. – Automatic For The People
33. Bob Dylan – Blonde On Blonde
34. The Strokes – Is This It
35. Fleetwood Mac – Rumours
36. Daft Punk – Homework
37. Wu-Tang Clan – Enter the Wu-Tang (36 Chambers)
38. The Doors – The Doors
39. Stevie Wonder – Songs In The Key Of Life
40. Led Zeppelin – Led Zeppelin II
41. Aretha Franklin – I Never Loved A Man The Way I Love You
42. Dj Shadow – Endtroducing…..
43. My Bloody Valentine – Loveless
44. Blur – Parklife
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
Foto: Public Enemy / Universal Music