Zázrak medicíny v Africe: První transplantace srdce proběhla před 55 lety, zelinář přežil 18 dní, ale dal naději všem nemocným

První zdařená transplantace srdce na člověku proběhla 3. prosince 1967 v jihoafrickém Kapském Městě. Operaci provedl chirurg Christiaan Neethling Barnard. Světový tisk zaplavila zpráva o výjimečné experimentální operaci, která dala naději stovkám do té doby nevyléčitelných pacientů po celém světě.

Christiaan Barnard pocházel z chudé búrské rodiny. Jeho otec Adam byl kazatelem v Armádě spásy, matka Elisabeth byla v domácnosti. Christian vystudoval lékařskou fakultu v Kapském Městě. Promoval v roce 1946, poté krátce provozoval praxi na malém městě. Po krátkém působení v roli praktika ve městě Ceres se vrátil do Kapského Města a začal působit jako vědecký pracovník v nemocnici Groote Schuur. Povedlo se mu tam inovovat proces léčby zánětu mozkových plen a některých střevních onemocnění. Jižní Afrika, která od roku 1948 oficiálně prosazovala politiku apartheidu, nebyla místem, kde by si mladý lékař mohl zvyšovat erudici v jeho vysněném oboru, tedy kardiologii. Díky svým úspěchům v aplikovaném výzkumu získal stipendium na Minnesotské univerzitě v Minneapolis. Barnard tak odjel do Spojených států, kde se začal studovat kardiochirurgii.

Úspěšný tým

V roce 1958, po svém návratu do JAR, provedl Barnard otevřenou operaci srdce u pacientky černé pleti. Podařilo se mu poskládat úspěšný chirurgický tým a věnoval se zejména transplantaci ledvin, které se běžně transplantovali již od poloviny 50. let. Zároveň se svým týmem vyvinul nový postup, který znamenal průlom v léčbě transpozice velkých cév a Ebsteinovy anomálie. Během jeho dalšího studijního pobytu v Richmondu ve Spojených státech se už ale jeho snaha upírala k vytvoření nové metodiky transplantace srdce.

První úspěšná transplantace

Stěžejním problémem každé transplantace bylo riziko infekce a odmítnutí nově transplantovaného orgánu imunitním systémem příjemce. Od počátku 60. let byla již k dispozici první imunosupresiva, a ačkoli nebyla zpočátku moc účinná, snížilo se alespoň částečně riziko odmítnutí darované tkáně, čímž se otevřela cesta pro složitější transplantace. Po pečlivých přípravách, které zahrnovaly pokusné transplantace srdce psům, se Barnard rozhodl přistoupit k transplantaci srdce člověku.

18 dní 

Obchodník se zeleninou Louis Washkansky trpěl závažnou srdeční vadou, bez zákroku by jeho naděje na přežití byla nulová. Operace proběhla 3. prosince 1967 na operačním sále sv. Karla v nemocnici Groote Schuur v Kapském Městě. Dárkyní srdce byla Denise Darvall, která zahynula při tragické dopravní nehodě. Ačkoli operace proběhla přesně podle plánu, nedlouho po ní se u pacienta objevily závažné potíže. Po 18 dnech zemřel na zápal plic, se kterým se jeho oslabená imunita nedokázala vypořádat. V té době ale už celý svět obletěla zpráva o fantastickém úspěchu pětačtyřicetiletého chirurga a jeho týmu z Jihoafrické republiky.

Nová naděje

Prvotní neúspěch Barnarda neodradil, se svým týmem dále zdokonaloval transplantační proces. Druhý pacient, kterého Barnard operoval, stomatolog Philip Blaiberg, přežil s transplantovaným srdcem 563 dní. V roce 1969 Barnard transplantoval srdce první ženské pacientce, Dorothy Fisher. Tou dobou už byla transplantace srdce prováděna na jiných pracovištích mimo JAR. Na území Československa byla první transplantace srdce provedena v Bratislavě 9. července 1968 pod vedením MUDr. Karola Šišky a MUDr. Ladislava Kužely. Pacientka však zemřela ještě na sále, přežila pouhých 5 hodin.

Delší život

Průkopnická operace doktora Barnarda a jeho týmu nicméně prokázala, že transplantace srdce je možná, a že pacientům může výrazně prodloužit život. Do roku 1970 bylo po celém světě provedeno více jak 160 transplantací srdce. S každou úspěšně provedenou operací se zdokonaloval její postup a s nástupem nových imunosupresiv v 70. letech, jako byl Cyklosporin A, se výrazně zvýšila i vyhlídka pacientů s transplantovanými orgány na delší a kvalitnější život.

Zdroje: vzp.cz, Wikipedia
Zdroj fotografií: Profimedia