V devadesátých letech minulého století mu ležel svět u nohou a zdálo se, že jej nemůže nic zastavit. Bruce Willis byl tak slavný, že si jej do své skladby dokonce propašoval Kabát. Jenže jak už dnes víme, tenhle příběh rozhodně neskončí happy endem.
Reaganovská osmdesátá léta patřila především dvojici Sylvester Stallone a Arnold Schwarzenegger. Oba svalovci se předháněli, kdo na plátně zastřelí bez mrknutí více protivníků a nastřádá více dolarů v pokladnách kin. Bylo to zábavné, ale trochu mimo realitu. Diváci se dokonalosti přesytili a chtěli vidět taky někoho z masa a kostí. A přesně tuhle obyčejně neobyčejnou kombinaci jim na konci let absolutní filmové svobody přinesl muž sporého účesu a ikonických hlášek.
V roce 1988 se na scéně objevila Smrtonosná past a s ní i hrdina nového střihu. Do role hláškujícího policisty byli původně zvažování velikáni jako Mel Gibson a samozřejmě také duo Schwarzenegger a Stallone. Redefinicí akčního žánru byl však pověřen někdejší seriálový herec, který měl na první pohled do akčního hrdiny pořádně daleko. John McClane ale přinesl fanouškům to, co jim po létě machismu chybělo a dal světu novou megastar, která v devadesátých letech chrlila jednu akční pecku za druhou. Krom dalšího dobrodružství v roli nekonvenčního policisty se Willis objevil v kultech jako Armageddon, Pulp Fiction, Pátý element nebo Poslední skaut. A řekněme si narovinu: Bylo v devadesátých letech větší akční hvězdy? Nebylo. Rodák z vojenské základny Idar-Oberstein v Západním Německu úspěšně pronikal do jiných světů a nebral žánr jako dogma. Stejně jako McClane nedbal rad okolí a dělal si, co chtěl. A hranice mezi egem a realitou začala pomalu mizet.
Kdysi nejžádanějšího herce Hollywoodu začala provázet pověst muže, s nímž nikdo soudný nechce pracovat. Jeho ego dosáhlo obřích rozměrů a o jeho manýrech panovaly legendy. Po letech se k nim vyjádřil slavný režisér Kevin Smith, pro kterého se kdysi vysněná spolupráce stala nefalšovanou noční můrou. „Nikdy jsem nebyl zapleten do takové situace, kdy by jedna součástka nebyla vůbec spolupracující. Bylo to kur**sky drtivé,“ procedil muž, jenž uvedl, že zvažoval „při natáčení toho filmu zabití sebe nebo někoho jiného.“ Asi tušíte, na koho svá slova mířil. Hezky o kolegovi nemluvil ani Sylvester Stallone, který jej označil za chamtivce. Bruce v mnoha případech působil nezúčastněně. Z červených koberců v průběhu posledních let zamířil do umělecké pralesní ligy, ve které se ještě nedávno (ne)dobrovolně brodil. Zjistilo se, že za vším vězí zákeřná nemoc a touha zajistit své blízké.
Na konci loňského března se na svět dostala zdrcující zpráva, že Bruce Willis ze zdravotních důvodů ukončil hereckou kariéru. Na vině je afázie, jenž vzniká v důsledku poškození mozku například po mozkové cévní příhodě, úrazu hlavy či nádorovém onemocnění. Tenhle zákeřný soupeř vás může připravit o schopnost porozumět slovům nebo vás kompletně zbavit možnosti se vyjádřit. Zdrcující diagnóza, která ranila nejen jeho rodinu, ale také kolegy a miliony fanoušků po celém světě. Podle informace z hercova blízkého okolí se snažil nemoc do poslední chvíle přemoci a pomocí filmů děsivé kvality zajistit své nejbližší. V tomto kontextu tak působí dost malicherně počínání anticen Zlatá malina, kde loni vytvořili zvláštní kategorii právě pro Bruce Willise. Někdejší vítěz Zlatého glóbu a dvou cen Emmy má teď zcela jiné starosti. A nám ostatním nezbývá, než doufat, že bude do posledních chvil bojovat o důstojný podzim jinak mimořádně úspěšného života.
Zdroj: Seznam Zprávy, imdb.com
Zdroj fotografií: Profimedia