Start největší rakety, návrat sondy se vzorky asteroidu nebo průzkum jádra cizí planety: Rok 2023 ve vesmíru bude jako ze sci-fi

Podcast Stopáž se s novým rokem 2023 přesouvá na web Expres FM. Jeho autor Jan Kordovský se rozhodl začít novou etapu něčím vyloženě pozitivním. Protože nonstop příval zpráv o prezidentské bitvě už je trochu úmorná, pozval jednoho ze svých nejoblíbenějších hostů. Dušan Majer z webu Kosmonautix popisuje, co všechno nás v roce 2023 čeká stran průzkumu vesmíru.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v této epizodě podcastu Stopáž přímo zde v článku, případně ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.

Než začneme s novinkami, na které se letos můžeme těšit, umíte mi říct, jestli jako lidstvo zkoumáme vesmír víc a víc, nebo se zdroje a vynaložená energie drží pořád tak nějak na stejné úrovni?
Řekl bych, že těch objevů a misí je stále více. A není to jenom můj osobní názor, ale podporují to i čísla. Stačí se podívat do statistik orbitálních letů za rok 2022 a zjistíme, že byl rekordní. Celkově na celém světě proběhlo 186 pokusů o dosažení oběžné dráhy. A ten dosavadní rekord z roku 2021 byl překonán o jednačtyřicet startů. Takže opravdu můžeme říct, že počet letů na oběžnou dráhu výrazně roste a v historii nemá konkurenci.

Kdy je aktuálně v plánu první lidská posádka, která by měla alespoň obletět Měsíc? 
Pokud bychom se podívali do oficiálních materiálů NASA, je tam pořád uveden rok 2024. Osobně jsem k tomu datu lehce skeptický, protože podle posudků, které jsou teď k dispozici, bude NASA recyklovat některé počítače z lodi Orion, která se teď vrátila z oběžné dráhy Měsíce. Ty jsou totiž potřeba pro misi Artemis 2. V té již poletí i astronauti, ale na povrchu Měsíce se ještě přistávat nebude. Ale na samotnou recyklaci, respektive kontrolu přístrojů potřebuje NASA 27 měsíců. A když se Orion vrátil 11. prosince 2022, tak to matematicky moc nevychází, do roku 2024 se prostě nevejdete. Samozřejmě nemůžeme vědět, jestli NASA neurychlí pracovní postupy, aby se stihnul start už v roce 2024.

Jak to aktuálně vypadá s robotem Perseverance na Marsu, pořád ještě je v provozu a čile sbírá data?Perserverance si vede úplně úžasně. Je neuvěřitelné, jak ten čas letí, protože ještě máme všichni v živé paměti ty úžasné momenty z jeho přistání, nádherné záběry. A přitom Perserverance už má za sebou jeden marsovský rok, který trvá skoro stejně dlouho jako 2 roky pozemské. To znamená, že základní mise tohoto roveru skončí 7. ledna. V těchto dnech vykládá v předem určené oblasti 10 pouzder se vzorky, které odebral v uplynulých měsících z různých kamenů. On jich tedy odebral mnohem více, ale část si nadále nechává ve svém těle. Ty vyložené totiž budou fungovat jako záloha pro případ, že by robot Perserverance přestal fungovat do chvíle, kdy na Mars dorazí sběrný systém, který se má postarat o dopravu odebraných vzorků zpět na Zemi. 

To, že oficiálně skončí základní mise Perserverance, ale neznamená, že rover přestane fungovat. To by byla obrovská škoda, zbavit se plně funkčního zařízení. Vědci už připravili nadstavbovou fázi roveru, při které se má vydat vstříc ústí delty dávné řeky, která tímto korytem tekla. A i přesto, že rover ujede jen pár stovek metrů, maximálně pár kilometrů. Cestou prozkoumá velmi zajímavé objekty. Protože ta původní řeka mohla při svém toku sebrat nějaký ten kámen a dopravit ho až právě do ústí řeky. To znamená, že se robot dostane ke kamenům, které řeka posbírala třeba desítky kilometrů daleko a my budeme moct mnohem lépe porozumět širšímu kontextu právě v této oblasti na Marsu.

Jak vlastně pokračuje vesmírná spolupráce s Ruskem, nebo respektive nespolupráce? Očekávají se v letošním roce nějaké další zásadní změny?
Předpovídat změny v této otázce je trošičku na úrovni věštění z křišťálové koule, protože nikdo z nás neví, co bude zítra. Ale  spolupráce s Ruskem dostala v roce 2022 obrovskou ránu. Spolupráce, která byla budována dlouhé roky, se během pár týdnů rozdrobila jako prach. Jediné místo, kde Rusko stále spolupracuje se zbytkem světa, je Mezinárodní vesmírná stanice. Tam se obě strany navzájem potřebují, protože stanice byla budována jako jeden celek. Její rozdělení by sice technologicky bylo možné, ale přineslo by problémy oběma stranám. A ani jedna strana o tu stanici nechce přijít. NASA uzavřela s Roskosmem dohodu o vzájemném vyvážení astronautů. Rusové budou nadále létat v lodích Crew Dragon a Američané létají v lodích Sojuz. Důležité je, že obě agentury si navzájem neplatí, takže je to prakticky barter, kus za kus.

Když se podáváme na zbytek, tak ta spolupráce dostala opravdu značné trhliny. Asi nejintenzivnější bylo ukončení evropsko-ruského projektu Exomars pro průzkum Marsu. Ale byly tady i další záležitosti: Od využívání ruských nosných raket se odvrátila celá řada komerčních firem, které chtěly dostat své družice na oběžnou dráhu pomocí kosmických raket Soyuz. Asi nejznámější z nich byla společnost OneWeb, která buduje na nízké oběžné dráze konstelaci družic pro komunikaci. Tam bylo pikantní, že raketa Sojuz měla startovat z Bajkonuru 5. března. Tedy pár dní po začátku ruské invaze na Ukrajinu. A bylo to zrovna pár dnů poté, co se firma SpaceX rozhodla, že na Ukrajině aktivuje svůj satelitní systém Starlink. Rusko najednou chtělo, i přestože už od OneWeb dostalo zaplaceno, aby se firma zaručila, že systém nebude nikdy využívaný armádou, že na něm nesmí participovat Velká Británie a podobně. To firma odmítla, na raketě byly přelepeny všechny vlajky, kromě té indické, raketa byla sklopena, odvezena ze startovní rampy, družice byly sejmuty a vzápětí firma OneWeb oznámila, že na základě těchto zkušeností ukončuje spolupráci. Okamžitě si zajistila náhradní řešení, takže ještě před koncem roku 2022 bylo 36 družic OneWeb vyneseno na oběžnou dráhu indickou raketou LVM 3. A zhruba za 14 dní odstartovala ještě raketa SpaceX Falcon 9 s dalšími 40 družicemi OneWeb.

Chcete vědět víc? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Stopáž!

Úvodní foto: Profimedia