Od školní šikany až k rekordu Netflixu: Anya Taylor-Joy se stává hlavní filmovou drsňačkou

V pandemické době nás přikovala k obrazovkám, abychom s napětím hltali příběhy o nadějné šachistce zkoušenou životem i vlastní závislostí. Šlo o jasný důkaz, že talent jménem Anya Taylor-Joy již nelze dál přehlížet. 

Ruku na srdce, Netflix se s vlastní tvorbou za poslední měsíce zrovna nepřetrhl. Nuzná nabídka příliš kvality nenabízí, ale čas od času je tu projekt, který nás pošle do kolen. Tak jako Dámský gambit, který dokázal udělat sexy zábavu i ze sledování šachu. Největší zásluhu na tom má dozajista hlavní představitelka.

Sama proti zbytku světa

Netflix neprožívá zrovna nejlepší časy. Odchází mu předplatitelé, investoři očekávají lepší výsledky a kvalita samotné produkce stále častěji stojí za starou belu. Všichni se naopak shodnou že by streamovací gigant měl chrlit spíše projekty jako byl Dámský gambit. Sedmidílná minisérie o nepravděpodobné cestě dívenky ze sirotčince až do nejvyšší šachové ligy přinesla Netflixu rekordy a radikálně zvýšila zájem o samotný intelektuální sport. Kreativní dílo přišlo na obrazovky během těžkého pandemického období a přikovalo diváky do sedaček. Davy hltaly příběh o alkoholičce z nižší vrstvy, která se musí vyrovnat a prosadit ve výrazně mužském prostředí a překonat vlastní démony. A ačkoliv se jednalo o zcela fiktivní story, diváci vzali postavu Beth Harmon za svou. Čarokrásná Anya Taylor-Joy sázela na provokativnost i přirozené charisma a v jejích výrazných očích se ztrácel nejeden divák. Co s ní bude dál? Téměř jisté je, že v roli šachové velmistryně ji pravděpodobně nikdy neuvidíme. Míří totiž mnohem dál.

Dětství plné šikany a neporozumění 

Anya má celkem dosti zajímavý původ. Narodila se v Miami, vyrostla v Buenos Aires a žije v Londýně. Nejen proto má hned tři občanství – britské, americké a argentinské. Mluví taktéž plynule španělsky a její schopnost figurovat na třech kontinentech ji taktéž vynesla na seznam 100 Next časopisu Time, tedy „nových lídrů, kteří utvářejí budoucnost“. Její dětství ovšem vůbec pozitivní nebylo, v mládí se totiž často stávala obětí šikany. Velmi těžko nesla přesun z Argentiny, kde strávila dětství, a měla velký problém se přizpůsobit novým evropským pořádkům po přesunu do Anglie. „Argentina je celá zelená a všude jsem měla koně a zvířata. Najednou jsem byla ve velkém městě a neuměla jazyk. Opravdu jsem neměla pocit, že bych někam zapadla. Byla jsem příliš Angličanka na to, abych byl Argentinka, příliš Argentinka na to, abych byl Angličanka, příliš Američanka, abych byla čímkoliv. Děti mi prostě nerozuměly v žádném tvaru nebo podobě. Zamykala jsem se ve skříňkách. Strávila jsem spoustu času ve škole a brečela v koupelně,“ vypraví o těžkostech spojených s neschopností zapadnout do dětského kolektivu. Postupně si, ale na náročnost anglického prostředí zvykla, stala se modelkou a dostala se k prvním hereckým příležitostem. A možná i díky zkušenostem získala dostatečně tvrdé lokty, aby se prosadila v továrně na sny. 

Práce na sebelásce

Jedním z nejtěžších životních úkolů je pro Anyu sebepřijetí. A to i přesto, že patří mezi ty nejkrásnější ženy filmového plátna. „Nikdy si o sobě nebudu myslet, že jsem opravdu krásná. Stále trvám na tom, že vypadám divně,“ uvedla jedna z nejobletovanějších žen současnosti. „Musím se stále učit neodmítat komplimenty,“ tvrdí s až překvapivou pokorou. Tu příliš nereprezentovala v dalším populárním seriálu Gangy z Birminghamu (Peaky Blinders). Její uhrančivý pohled můžeme aktuálně sledovat ve snímku Amsterdam, kde se střetla s další femme fatale naší doby, Margot Robbie. V příštích letech bychom se s ní měli setkat jako s Furiosou. Ve stejnojmenném filmu převezme žezlo od Charlize Theron a stane se hlavní ženskou tváří kultovního universa Šíleného Maxe. 

Zdroje: Wikipedia, imdb.com, kinobox.cz
Zdroj fotografií: Profimedia a Netflix