Nemusíte být milovníky umění, abyste znali nejslavnější obrazy světa, jako je třeba Mona Lisa, Dáma s hranostajem atp. Přečtěte si o třech slavných dílech, která v sobě ukrývají více než jen pomalované plátno. Možná vás zajímavosti o nich zaujmou více než samotné obrazy.
Dívka s perlou je olejomalba nizozemského malíře Johannese Vermeera a vznikla přibližně v roce 1665. V průběhu staletí se obrazu dávala různá jména jako Portrét v antickém kostýmu, Dívka s turbanem či Hlava dívky. Název Dívka s perlou či také Dívka s perlovou náušnicí se začal používat teprve nedávno. Někteří badatelé, kteří obraz zkoumali, si stále nejsou jisti, zda je na obraze skutečně perla, nebo se jedná o kovovou náušnici. Není dokonce ani jasné, zda se vůbec jedná o náušnici, protože není na obraze patrný žádný háček v uchu. V roce 2018 nová studie ukázala, že pozadí obrazu nebylo vždy černé. Ve skutečnosti Vermeer namaloval dívku před zeleným závěsem. Závěs však v průběhu staletí zmizel. Suroviny pro barvy na obraz pocházely z celého světa, použitý vysoce kvalitní ultramarín byl v 17. století vzácnější než zlato.
Nepodepsaný a nedatovaný obraz, u kterého se odhaduje, že byl vytvořen v letech 1488-1490. Autorství obrazu bylo od počátku velmi sporné, kdy v roce 1889 bylo poprvé přiznáno konkrétnímu autorovi, kterým měl být Leonardo da Vinci. Díky nedávnému naskenování obrazu multispektrální kamerou bylo zjištěno, že při nedbalých restaurátorských pracech prošel výraznými změnami. Například pozadí obrazu prý bylo původně tmavě modré, nikoliv černé. Znalci umění dlouhou dobu pochybovali, že je autorem obrazu skutečně legendární umělec, nicméně skenování potvrdilo, že je autorem obrazu skutečně Leonardo, jelikož se na něm našly jeho otisky prstů. V Dámě s hranostajem také byly objeveny skryté stopy pod hranostajovou levou tlapkou a pod tlamou. Odborníci se domnívají, že da Vinci mohl původně namalovat zvíře podobné fretce níže pod portrétem ženy, která byla považována za Cecilii Gallerani, milenku milánského vévody Lodovica Sforzy.
Vincent van Gogh na svých obrazech často zobrazoval hvězdnou oblohu, ale právě Terasa kavárny v noci je zřejmě prvním obrazem, na němž hvězdné pozadí použil. S hvězdami si dal natolik záležet, že vědci dokázali díky vyobrazeným souhvězdím přesně datovat vznik malby na 16. až 17. září roku 1888. Při malbě noční oblohy navíc vůbec nepoužil černou barvu, byly zde pouze modré, zelené a fialové odstíny. Ačkoliv Vincent tento obraz nikdy nepodepsal, jedná se nepochybně o jeho dílo, jelikož jej velice detailně popsal v dopisech, které psal své sestře. Kavárnu nemaloval zpaměti, ale přímo na místě, kde kavárna dosud stojí a byla přejmenována na Café Van Gogh.
Zdroje: mauritshuis.nl, krakowpost.com, vincentvangogh.org
Zdroj fotografií: Profimedia