Svět je příliš velký na to, aby stihnul člověk prozkoumat všechny jeho krásy a zajímavosti během jednoho života, a život příliš krátký na to, aby člověk stihnul přečíst všechny knihy světa.
Díky moderním technologiím a především internetu se však lze o světě dozvědět mnoho úžasných faktů, aniž byste museli opustit pohodlí domova. Podívejte se na výběr některých z nich.
Mysleli jste si, že nohatí plameňáci mají přibližně uprostřed svých nohou kolena jako mnozí další tvorové? Byli jste na omylu. Plameňáci sice mají na noze dva hlavní klouby jako lidé, ale ten, který vidíte se ohýbat, je ve skutečnosti kotník. Kolena jsou pak ukryta v části těla a nejsou vidět. Fascinující je také jejich schopnost spát na jedné noze a nepřepadnout. Při zkoumání uhynulých plameňáků vědci zjistili, že mrtvý plameňák je stále schopen stát na jedné noze, zatímco na dvou nikoliv. Je to díky jejich dokonalé anatomii, při které všechny spoje nohou zapadnou dokonale na místo, když plameňák přitáhne jednu nohu. Navíc zůstává během spánku téměř dokonale nehybný.
Stejně jako plameňáci je i jezero Hillier jasně růžové jako žvýkačka. Jezero bylo objeveno roku 1802 na ostrově v západní Austrálii a je dodnes lákadlem pro zvědavé návštěvníky z celého světa. Vědci navíc dosud nedokážou s naprostou určitostí říct, proč je jezero takto zbarveno.
Sezam, který se používá při vaření v domácnostech již po tisíce let, byl obzvláště ceněný ve středověku, kdy si ho lidé cenili tak vysoko, že jeho semínka byla cennější než zlato. Mnoho civilizací si navíc myslelo, že sezamová semínka mají magické či duchovní vlastnosti, které přinášejí štěstí a bohatství. Dodnes se sezam používá v široké škále světových kuchyní od newyorských bagelů či bulek na burgery až po čínské směsi a japonské saláty.
Pokud se vám zdají rychlosti nejrychlejších letadel či vesmírných raket jako jedny z nejvyšších dosažených, které vznikly lidskou rukou, pak vás překvapí, že obyčejný poklop podobný tomu, co se nachází běžně na kanálech, dosáhl nepředstavitelně vyšší rychlosti. Došlo k tomu při podzemním jaderném testu, který navrhl astrofyzik Robert Brownlee. Při testu, který Brownlee pojmenoval Pascal-A, byla jaderná bomba umístěna na dno dutého sloupu, který byl asi 91 centimetrů tlustý a 148 metrů hluboký. Na něm se nacházel asi 10 cm tlustý železný poklop. Test byl proveden v noci na 26. července roku 1957. Po explozi, která připomínala římskou svíci, byl poklop sloupu vymrštěn vzhůru. Aby Brownlee zjistil, jakou rychlostí poklop odlétl ze sloupu, navrhl druhý experiment Pascal-B s hlubším sloupem a celý experiment zaznamenal kamerou, která snímala 1 snímek za milisekundu. 27. srpna roku 1957 tak odletěl vzhůru k vesmíru další poklop, který byl na kameře zaznamenán jen částečně. Při pokusu Brownlee zjistil, že poklop letěl rychlostí asi 55880 metrů za sekundu!
Zdroje: tastingtable.com, businessinsider.com, theweek.com, newscientist.com
Zdroj fotografií: Pexels