Jen si tak trochu písknout: Nejslavnější písně nahrané na ústa

Možná vás to nikdy nenapadlo, ale pískání na ústa je patrně jediný hudební nástroj vyjma zpěvu, který máme všichni vždycky při sobě. A zapískat si je pro mnoho z nás snazší než dobře zpívat. Není divu, že je pískání slyšet v celé řadě slavných písní.

Poslechněte si ty patrně nejslavnější z nich a přečtěte si zajímavosti o jejich vzniku.  

Peter, Bjorn & John – Young Folks (2006)

Tvrdit o švédských Peter, Bjorn & John, že byli kapelou jednoho hitu, by bylo trochu nefér. Povedených skladeb najdeme zejména na jejich třetí desce Writer’s Block z roku 2006, odkud pochází i tato věc, hned několik. Rozhodně žádná z nich ale nedosáhla takové popularity, jako píseň Young Folks, což byla jejich spolupráce se zpěvačkou Victorii Bergsman ze skupiny The Concretes (později z projektu Taken By The Trees). A kromě nakažlivého beatu a rytmické basy za to ve velké míře může pískaná melodie, která je ústředním motivem celé písně. Její cover o několik let později udělala i německá zpěvačka Nena, která ji ovšem zpívala německy pod názvem Ich kann nix dafür.

Guns N’ Roses – Patience

Tu největší popularitu měla kalifornská rocková skupina teprve před sebou, přesto už na desce s názvem Lies z roku 1988 natočili jednu ze svých nejlepších písní. Jedná se o baladu, která dokazuje, že Axl Rose a jeho parta rozhodně nebyla žádná ukřičená křečovitá parta, za jakou je mnozí považovali, ale skupinou skutečně fenomenálních zpěváků a především autorů. Pozoruhodné je, že kromě pískání, které obstaral Axl Rose, je tato skladba nahraná pouze na tři akustické kytary a to během jedné session, není tam tedy žádný dodatečný edit. Text má být o komplikovaném vztahu Axla a jeho tehdejší – dnes již bývalé – ženy Erin Everly. 

Monty Python – Always Look On The Bright Side Of Life

Kdo neviděl sžíravou satiru Život Briana, jíž komediální skupina Létající cirkus Monthyho Pythona naštvala prakticky všechna monoteistická náboženství světa, jako by neexistoval. Samostatnou kapitolou je pak závěrečná píseň, kterou Brian společně s dalšími mučedníky na konci zpívá, zatímco visí na kříži. A její optimistická melodie a text jsou v ostrém kontrastu s jejich utrpením. Autorem písně je osobně Eric Idle, který ji v závěru s kouzelným anglickým přízvukem zpívá. Idle však písničku složil na kytaru a k jejímu finálnímu aranžmá ji připravil skladatel a dirigent John Altman. Pískání pak obstaral Idleův kamarád Neil Innes, který s ním spolupracoval na parodickém dokumentu o The Beatles s názvem The Rutles.

Scorpions – Winds Of Change

Byla to de facto hymna pádu berlínské zdi. A rozhodně největší globální hit německé heavymetalové skupiny skupiny Scorpions. A jakkoliv ji dnes můžete nenávidět, každý, kdo zažil konec 80. a začátek 90. let, si dobře vybavuje pozitivní náladu změny, kterou tehdy zosobňovala. Velkou zásluhu na jejím úspěchu pochopitelně nesl i ten pískaný motiv v jejím úvodu, který autora písně, zpěváka Klause Meine, napadl v Moskvě. Skupina totiž v srpnu 1989 koncertovala na tamním Mírovém festivalu před třemi sty tisíci lidmi, což v Meinem zanechalo velký dojem. „Ten motiv mě napadl krátce po koncertě, kdy jsem seděl v Gorki Parku na lavičce a vstřebával do sebe tu atmosféru. Tahle píseň je moje osobní vzpomínka na to, co se v celém světě tehdy odehrávalo,“ vzpomínal na to později Meine.

Bob Sinclair – Love Generation

Francouzský producent Christophe Le Friant, který se pro své umělecké jméno inspiroval u Belmondova tajného agenta z filmu Muž z Acapulka, se proslavil v 90. letech filtrovaným disco zvukem, který pomohl dostat francouzskou taneční scénu na elektronickou hudební mapu. Jeho zdaleka největší hit však přišel s něčím vlastně mnohem méně sofistikovaným. A tím je celkem obyčejná písnička, kde to hlavní – kromě zpěvu – obstarává akustická kytara a pískání. A fungovalo to báječně. Písnička z roku 2005, ve které zpívá zpěvák Gary Pine, byla první v hitparádách celé řady zemí včetně Rakouska, Austrálie a dokonce i Česka.

NONONO – Pumpin Blood

Švédská skupina NONONO se v roce 2013 do hitparád zapsala svým hned debutovým albem We Are Only What We Feel, a to především zásluhou svého pilotního singlu Pumpin Blood. Nedá se říct, že by tato píseň rovnou bourala hitparády, ale rozhodně je to jedna z nejvíce výrazných písní, které si z celé minulé dekády z rádiového éteru pamatujeme. A ano, může za to právě její „pískací“ motiv.

Bobby McFerrin – Don’t Worry, Be Happy

Píseň, kterou americký zpěvák nahrál na své čtvrté album Simple Pleasures, byla vůbec první a capella (tedy pouze na ústa hranou) písní v historii, která se dostala na vrchol americké Billboard Chart. Stalo se tak v roce 1988, krátce poté, co McFerrin viděl citaci „Netrap se, buď šťastný“ od indického gurua Mehera Baby v jednom klubu v San Francisku. A byl tak uhranut jednoduchostí tohoto sdělení, že se rozhodl, že jej musí zhudebnit. Pro celou píseň si tedy nahrál na ústa všechny nástroje a úvodní motiv si sám napískal. Poté, co píseň zazněla i v úspěšném hitu Koktejl s Tomem Cruisem v hlavní roli, se stala celosvětovým hitem.

John Lennon and the Plastic Ono Band – Jealous Guy

Zapomenout nelze ani na píseň, kterou John Lennon složil v roce 1971 jako svérázné milostné vyznání pro svoji druhou ženu Yoko Ono, vyšla na jeho slavném albu Imagine. Lennon se v písni Yoko omlouvá se blíže nespecifikované příkoří, které jí způsobil a svoje selhání vysvětluje tím, že je prostě obyčejný žárlivých chlap. Snadno zapamatovatelná je tato píseň i díky melodii, kterou v ní pohvizduje sám žárlivý Lennon.

The Bangles – Walk Like An Egyptian

Tahle píseň, kterou v roce 1986 proslavila americká dívčí skupina The Bangles, nemá vlastně s Egyptem nic společného. Její autor, skladatel Liam Sterberg, se k ní inspiroval zážitkem, kdy jednou během plavby po kanálu La Manche vystupoval z lodi. Všiml si totiž, že všichni cestující, kteří z lodi vycházeli po visuté lávce, při chůzi rozpažovali ruce, aby vyrovnali její pohyb. A jemu přišlo, že vypadají jako Egypťané na slavných kresbách v pyramidách. A tak o tom všem složil píseň. V té je i slavná pískaná mezihra. Pokud se ptáte, která z členek skupiny tento motiv pískala, pak žádná. Celý je totiž nahraný pomocí sampleru, aby byl co nepřesnější v intonaci i rytmu.

Úvodní foto: Profimedia