Než se společně vydáme do roku 1972 za další skvělou deskou, připomeňme pár událostí, které tehdejší dobu přiblíží. Co se Československa týká, na hokejovém světovém šampionátu konaném v Praze získali naši hokejisti zlatou medaili. Po 36 letech byla ukončena pražská trolejbusová doprava a vznikly novomanželské půjčky. Ve světě se začala prodávat první kalkulačka, Cejlon se přejmenoval na Srí Lanku a na svět se poprvé podívali Jaromír Jágr, Pavel Nedvěd, Eminem a Dara Rollins. A The Rolling Stones vydali svou dvanáctou desku Exile On The Main St.
Materiál na nové album, který vznikl v mobilní studiové jednotce v pseudořímské vile Keitha Richardse v jihofrancouzském městečku Nellcote, je nazýván uměleckým vrcholem tvorby The Rolling Stones. Původně se dvoualbum mělo jmenovat Tropical Disease. Nahrávalo se prakticky nepřetržitě od června 1971 do konce téhož roku. Neplánovitě a spontánně za chodu života kolem. Běžně se stávalo, že někdo nahrával kytarovou stopu a do toho lidi, co právě seděli u stolu, mluvili, cinkali příbory a talíři. Pro Richardse to byl návrat ke kořenům. Kytarista tak byl, při Jaggerově neustálých odjezdech a návratech, tím muzikantem, dle jehož představ se songy nakonec formovaly.
Dům byl stále plný lidí, různých kamarádíčků nebo doprovodných hudebníků podílejících se na nahrávce. Mnohokrát se nahrávalo v noci a celý půlrok působil jako nekončící trip, ze kterého občas někdo vyskočil a někdo jiný se přidal. Za vším byla údajně cítit chuť po rock'n'rollu. Tak viděl celou situaci v té době Richards, kdežto Jagger o tom přesvědčený nebyl, nenáviděl "ten sklep". Poprvé tak byly výrazněji znát "ostré hrany" právě mezi Jaggerem a Richardsem a spory se týkaly nejen desky, ale i dalšího směřování kapely.
Drogy, které měly Stouni vždycky na dosah, zde kolovaly bez jakýchkoliv zábran a vše se začalo vymykat kontrole. Richards právě zde propadl heroinu a rozhodně nebyl v domě sám. Jagger do sebe pral kokain a kouřil trávu. Kapela tak dodnes vzpomíná na nahrávání Exile On Main St. jako na to nejvíce zničující pro skupinu i všechny kolem nich. Od alba se očekávalo, že bude navazovat na desku Sticky Fingers a bude plné mocných rockových hitů, jenže taková právě tahle nahrávka s velmi pozvolnou akcelerací nebyla. Když Exile On Main St. vyšla, názory kritiků se na ní značně různily a leckdo byl zaskočený dřevním zvukem a jistou neproniknutelností materiálu, který tíhl k americkému blues a folku. Dnes je materiál vnímán jako naprostý umělecký vrchol The Rolling Stones.
V dobách kdy se art rockové kapely soustředily na mocné a výpravné koncepty, přišli The Rolling Stones s něčím zcela opačným, vytvořili umělecké dílo pomocí bluesových a rock'n'rollových postupů. Na desce hostuje i nemalý zástup doprovodných zpěvaček, tu a tam zazní i gospelový chorus či part blízký jižanskému naturelu, ovšem základ tvoří především kytary a americký bluesový zvuk. Pro mnohé rockové fanoušky značí Exile On Main St. nejen nepřekonatelný milník diskografie The Rolling Stones, ale i jedno ze zásadních děl historie rockového žánru, pro jiné jde o zkoušku trpělivosti která dá opravdu námahu soustředěně zvládnout. Každopádně jde o vynikající a hituprostou desku pro fajnšmery. Člověk musí být rovněž milovníkem tradiční americké hudby, country, boogie a blues, mnohokrát ozvláštněných aranžérskými vychytávkami z dalších hudebních oblastí. Všechno dohromady tak utváří mimořádný materiál a jde pravděpodobně o nejpoctivější a nejpropracovanější album, na kterém kdy kapela pracovala.
The Rolling Stones – Exile On The Main St.
Datum vydání: 12. 5. 1972
Celkový čas: 67:07
Singly: Tumbling Dice / Sweet Black Angel, Happy / All Down The Line
19. The Rolling Stones – Exile On The Main St.
20. Massive Attack – Blue Lines
21. Pink Floyd – The Dark Side Of The Moon
22. U2 – The Joshua Tree
23. The Beach Boys – Pet Sound
24. Amy Winehouse – Back To Black
25. The Beatles – Abbey Road
26. Miles Davis – Kind Of Blue
27. Public Enemy – It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back
28. Pixies – Doolittle
29. Sex Pistols – Never Mind the Bollocks, Here's the Sex Pistols
30. Björk – Debut
31. The Cure – Disintegration
32. R.E.M. – Automatic For The People
33. Bob Dylan – Blonde On Blonde
34. The Strokes – Is This It
35. Fleetwood Mac – Rumours
36. Daft Punk – Homework
37. Wu-Tang Clan – Enter the Wu-Tang (36 Chambers)
38. The Doors – The Doors
39. Stevie Wonder – Songs In The Key Of Life
40. Led Zeppelin – Led Zeppelin II
41. Aretha Franklin – I Never Loved A Man The Way I Love You
42. Dj Shadow – Endtroducing…..
43. My Bloody Valentine – Loveless
44. Blur – Parklife
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
Foto: Helmut Newton / Universal Music