Největší hit The White Stripes slaví 20 let: Jack White čelil nařčení z plagiátorství, Seven Nation Army milují sportovní fanoušci

Túú-tu, tu, tu, tu, túúú, túúú. Kdo by tuhle výraznou basovou linku neznal. A je to právě dvacet let, co jsme měli možnost si ji zanotovat poprvé.

Nálada v hudebním světě začátku nového milénia byla taková, že všichni měli po krk dýdžejů a elektronické taneční hudby, která dominovala konci 90. let a hudební fanoušci začínali opět obracet svoji pozornost k rockovým kapelám. Na světě bylo přitom hned několik part, které se vracely k syrovému garážovému zvuku 70. let. Vedle The Strokes nebo Yeah Yeah Yeahs byli těmi nejvýraznějšími i The Whiste Stripes. Podivná dvojice, kterou tvořili bývalí manželé Meg a Jack Whiteovi. 

Pozvolný růst 

Úspěch The White Stripes se rodil pozvolna, ale vytrvale. Od jejich eponymního debutu z roku 1995 stále rostl počet jejich fanoušků i věhlas jejich frontmana, geniálního kytaristy, skladatele a podivína Jacka Whitea. Za opravdový průlom do nejvyšších pater rockového hudby je však považována až jejich čtvrtá deska Elephant z roku 2004, na níž byla i skladba Seven Nation Army, která ji otevírala. Ten výrazný kytarový riff, kterým je proslavená, prý Whitea napadl během zvukové zkoušky v Melbourne během australského turné. Původně si ho chtěl nechat, kdyby náhodou dostal nabídku napsat hudbu k bondovce, ačkoliv si uvědomoval, že jeho šance dostat takovou nabídku byla v té době prakticky nulová (v roce 2008 však skutečně složil s Alicií Keys píseň k bondovce Quantum Of Solace). Nakonec se však rozhodl postavit na tom svoji vlastní píseň. Později byl několikrát obviněn, že ten riff ve skutečnosti ukradl z 5. symfonie Anthona Brucknera. Je pravda, že White má klasické hudební vzdělání a Brucknera znal. Na tom ale dnes vůbec nesejde.

Text o drbech

Co se týče textu, White říkal, že je hodně osobní. „Je to písnička o drbech, které se o mě šířily. I které se šířily o Meg a lidech, se kterými jsme chodili,“ řekl k tomu White. Právě „drby“ jsou tím, s čím chce podle písně bojovat a ani „armády sedmi zemí“ ho nezadrží. V textu pak zpívá také o tom, že se chystá do Wichity, ačkoliv v době, kdy tuto píseň skládal, v tomto americkém městě nikdy nebyl, bral to čistě jako metaforu. V klipu však v tomto místě písně ukazuje na kameru dlaň, na níž míří prstem. White tím však posílá vzkaz obyvatelům státu Michigan, z něhož sám pochází (The White Stripes jsou z Detroitu). Michigan má totiž na mapě tvar dlaně a když se potkají dva rodáci z tohoto státu, tímto gestem si signalizují odkud pocházejí.

Gramofirma chtěla jiný singl

Zvláštní je, že gramofirma nejdříve nesouhlasila s Whiteovým nápadem, aby skladba vyšla jako první singl z alba, navrhovali místo toho There’s No Home For You Here. White si však prosadil svou a dobře udělal. Seven Nation Army vyšla na konci února, ovšem do médií se dostala až 7. března 2003. Skladba se stala obrovským hitem a i když žádnou významnou hitparádu nevedla, stala se jednou z nejslavnějších rockových písní tohoto milénia. A zdomácněla mimo jiné na stadionech, kde ji rády sborově pějí sportovní fanoušci různých zemí.

Autor je hudební publicista 
Úvodní foto:  Profimedia