Před 40 lety vyšel největší hit kapely, jejíž název má hrozivý význam: Spandau Ballet vydali singl True

Ačkoliv dost možná ani nevíte, jak se vůbec správně jméno téhle skupiny vyslovuje, jeden nebo dva její hity nepochybně znáte. Zejména pak skladbu True, titulní skladbu slavného popového alba. O jejího vydání je to právě dnes 40 let! 

Jen tedy pro úplnost, ten název se čte [spandau belej] a jeho příběh není úplně bez zajímavosti. Členové anglické skupiny, kterou pod tímto názvem známe, si je přečetli na záchodcích jistého berlínského klubu. Význam názvu je však dost hrozivý. Během druhé světové války se tak mezi vojáky armády Wehrmachtu říkalo tomu, co se dělo při odstřelovaní nepřátelské pěchoty kulometem MG42 Spandau, při kterém sebou těla nebohých zasažených vojáků trhala a zmítala jako při nějakém bizarním baletu. [Belej] je pak běžná anglická výslovnost slova balet. I když by se německy Spandau čte [špandau], jméno kapely se zažilo vyslovovat na začátku s es.

Inventář 80. let

Ale ke kapele samotné: První desku Journeys To Glory vydala už v roce 1981, o rok později následovalo album Diamond. Obě zaznamenaly v Anglii určitý úspěch a skupina se zařadila do generace novovlnných kapel, která kombinovala soul, pop, syntezátory a prvky soft rocku, pro což se také zažil název sophisti-pop (do něj jsou řazeni například i Sade). Ovšem až s třetí deskou True, která vyšla 3. března 1983, se z nich stal neodmyslitelný inventář celých osmdesátých let. A to zejména zásluhou dvou písní, té titulní a skladby Gold.

Inspirace soulem a R’n’B

Kytarista a hlavní skladatel písní skupiny, Gary Kemp, si uvědomil, že zatímco synthpopovější písně jejich repertoáru tolik nefungují, ty soulovější a baladičtější ano. A tak se pro třetí album začal inspirovat ještě více soulem a R’n’B, mimo jiné hudebníky jako Marvin Gaye či Al Green. A při vědomí fantastického hlasu i rozsahu jejich zpěváka Tonyho Hadleyho začal psát velkolepé klenuté melodie, které doprovázel košatými aranžemi. Skupina původně chtěla, aby jejich třetí desku produkoval Trevor Horn, známý spoluprací s Frankie Goes To Hollywood a Yes, ale neklaplo to. Tony Swain a Steve Jolley však také odvedli skvělou práci.

Zejména balada True je hitem, bez nějž si dnes osmdesátky nejde představit. A není bez zajímavosti, že v jejím textu je několik citací vytažených se slavného Nabokova románu Lolita. Píseň Gold je pak Kampovou poctou filmové hudbě a údajně také přímo odkazuje na skladbu Goldfinger, tedy titulní melodii stejnojmenné bondovky, kterou napsal John Barry a nazpívala Shirley Bassey. A když se podíváte na klip k této skladbě, budou vám odkazy na film ještě zřejmější. Zásluhou obou hitů se album dostalo na vrchol anglické albové hitparády a písně z něj se nadobro zabydlely v rozhlasovém éteru. Pro Spandau Ballet se však jednalo také o vrchol kariéry, který už se jim nikdy nepodařilo zopakovat. Natož překonat. Další generaci posluchačů pak skladbu True připomněla americká rapová parta PM Dawn, která na samplu ze skladby True postavila v roce 1991 svůj hit Set Adrift On Memory Bliss. Další slavné využití samplu písně True mají na svědomí americký rapper Nelly (N Dey Say) a švýcarská djka a producentka Nora En Pure (Saltwater).