Martin Hosták: Medaile z šampionátu není nedosažitelná, v extralize fandím Hradci, na komentování to nesmí být znát

Skončilo play-off tuzemské extraligy, v zámořské NHL jsou naopak vyřazovací boje teprve na začátku, navíc se blíží světový šampionát. A proto Vašek zavolal hokejového experta Martina Hostáka. Narodil se v Hradci Králové, kde s hokejem začínal, posléze hrál v pražské Spartě, se kterou získal československý titul, zahraniční zkušenosti pak sbíral s ve Philadelphii Flyers a švédském MoDo. Martin Hosták trénoval Chrudim, Hradec Králové a zkusil si i roli generálního manažera zlínských Beranů, kterým dal i jméno. Do povědomí českého fanouška ledního hokeje vešel jako hokejový odborník a komentátor v České televizi, hokej tedy zná prakticky ze všech stran.

Hradci chyběly zkušenosti

Martine, máme za sebou play-off české extraligy, kde počtvrté za sebou získal titul Třinec. Co chybělo, aby Hradec Králové ten titul získal pro sebe?
Myslím, že Hradci trošku chyběly zkušenosti s takhle vyhrocenými zápasy, s takhle vyhrocenou sérií, ti kluci potřebovali si finále nejdřív trochu oťukat. A než si ho oťukali, tak to bylo 0:3 a v podstatě bylo tak trošku po finále. Myslím, že na ty první dva zápasy doma nebyli stoprocentně mentálně připravení ve smyslu, že jdou za titulem. Asi převládala euforie z vítězného semifinále a zkušenosti, o kterých jsem mluvil. Když si tím člověk projde, tak si pak si říká hergot, vždyť my jsme měli ty první dva zápasy začít trochu jinak a být možná ještě víc připravení a houževnatější. To asi rozhodlo tu finálovou sérii.

Říká se, že poslední krok bývá vždycky nejtěžší, že vlastně ten poslední zápas nebo ten prohraný zápas mohl dopadnout úplně jinak. Přišlo mi, že fanoušci Třince si ten zápas moc neužívali, bylo to počtvrté, takže to možná brali standardně…
Myslím, že si to užívali. Vyhrávání se zas tak úplně neochodí, takže fanoušci možná nebyli tak divocí, jako jindy a jinde, ale určitě si to užívali, stejně jako předchozí tituly.

Je pravda, že letošní extraliga měla několik favoritů, nakonec vypadla Sparta i Hradec. Komu jsi fandil? Za Spartu jsi hrál, z Hradce pocházíš…
Jsem samozřejmě Hradečák, takže Hradci jsem fandil, ale na komentování to nesmí mít žádný vliv, takže při něm vlastně nikomu nefandím, snažím se být neutrální a spíš jde o to, koho jsem favorizoval vzhledem k základní části.  Určitě Spartu a Pardubice. Třinec oba dva tyhle největší favority porazil, zaslouženě ten titul získal.

Když se podíváme na herní projev, nedávno jsi v nějakém rozhovoru říkal, že přijde doba, kdy nebude poznat útočníka od obránce. Už jsme tomu blízko?
Blížíme se tomu, ani ne my tady v Evropě, ale v NHL je to čím dál markantnější. Hra jednotlivých řad už se neskutečně prolíná. A vlastně i od útočníků chceme obrannou hru, záskok za obránce a hlavně chceme od obránců, aby se zapojovali do útoků, aby byli čím dál víc vepředu. A v play-off to bylo hodně vidět.

Medaile není nedosažitelná 

Pojďme se podívat na Mistrovství světa v ledním hokeji, které se bude odehrávat v lotyšské Rize a finském Tampere. Pokolikáté budeš na pozici komentátora?
Nemám to nikde zaznamenané, ale dá se to snadno spočítat, protože na prvním turnaji jsem byl v roce 2001, moc jsem jich nevynechal, takže teoreticky by to bylo třiadvacáté. Ale přeci jen jsem nějaké vynechal kvůli angažmá ve Zlíně, takže si myslím, že letos to bude můj jubilejní, dvacátý šampionát.

Můžeš nám říct, které mistrovství světa v tobě zanechal nejlepší i největší dojem?
Nejvíc nadšený jsem byl z toho úplně prvního v Kolíně nad Rýnem, kde jsem byl s Petrem Vichnarem. Přeci jen se nevysílalo ještě tolik zápasů a mě úplně nadchla ta atmosféra, kterou tam tehdy němečtí fanoušci udělali. Samozřejmě pražské turnaje jsou vždycky něco speciálního, ať už to bylo v roce 2004 nebo 2015, to je prostě něco, co člověk nezapomene.

A nejhorší mistrovství světa?
Já jsem byl docela zklamaný v Quebecu, ale nevím, jestli bych řekl nejhorší. Čekal jsem, že se Kanada na mistrovství světa bude chovat tak nějak nadšeněji, ta atmosféra se s některými evropskými turnaji moc srovnávat nedá.

Pro Kanaďany a Američany není mistrovství světa v hokeji úplně top…
Není, máš pravdu, pro Američany vůbec ne, protože tam hokej je sport číslo šest. A Kanaďani mají tou dobou Stanley Cup, takže daleko větší pozornost je zaměřená tímto směrem.

Na Mistrovství světa nás čeká skupina B, kde jsme s Kanadou, Švýcarskem, Slovenskem, Lotyšskem, Norskem, Kazachstánem a Slovinskem. Předpokládám, že trenér Kari Jalonen sleduje NHL…
Pokud by přijel Pastrňák, možná i s Krejčím, tak by naše šance na medaili ještě povyrostly, ale já si vůbec nemyslím, že bez těchhle dvou by ta medaile byla nějak nedosažitelná, považuju naši skupinu za těžší, nevyzpytatelní soupeři budou Kanaďané . Jako vždycky člověk neví, s jakým přijedou výběrem. Zatím se ví o dvou jménech, takže ještě se vůbec nedá mluvit o tom, jak kanadský tým bude vypadat. Slováci poslední dobou jedou na takové vlně euforie a Švýcarsko je vždycky nepříjemné, takže tyto čtyři týmy jsou daleko vyrovnanější než ty ve druhé skupině. Myslím, že od začátku turnaje budou naši chtít skončit na prvních dvou místech a vyhnout se tak čtvrtfinále se Švédskem nebo Finskem, protože ty vidím úplně suverénně jako favority druhé skupiny.

Zdroje fotografií: Martin Horký / Mafra / Profimedia a Michal Beránek / CNC / Profimedia