Když v osmdesátých letech někdo řekl Jackson, automaticky se doplnilo Michael. V devadesátkách se při vyslovení tohoto příjmení vybavovalo i jméno jeho sestry Janet. Od vydání jejího slavného alba s křestním jménem v titulu právě uplynulo třicet let.
Klan Jacksonových hrál v sedmdesátých a osmdesátých letech v americké popkultuře skutečně zásadní roli. Vedle superstar Michaela se o sólovou kariéru pokoušel i jeho bratr Jermaine nebo sestry La Toya a Janet. Druhá zmíněná pak v roce 1989 vydala desku (už čtvrtou) Rhythm Nation se stejnojmenným hitem, který ukázal, že je opravdu nutné s ní počítat. A jelikož ji s tímto albem vypršel nahrávací kontrakt, je jasné, že se o ni mezi gramofirmami strhla jedna z největších podpisových bitev té doby. Z něj nakonec vyšla úspěšně firma Virgin Richarda Bransona a Janet za podpis dostala astronomických čtyřicet milionů dolarů, což byla do té doby vůbec nejvyšší částka za podpis nahrávacího kontraktu. Mělo se to však rozhodně vyplatit.
V hudebních kruzích se však taky ozývaly negativní hlasy, tvrdící, že Janet sama toho moc nedokáže a vlastně jen těží ze slavného jména. Ta se proto rozhodla, že pro své nové album napíše texty (nebo aspoň jejich velkou část), plus se bude podílet i na samotném skládání a produkci všech písní. Přizvala si k tomu však pochopitelně dva parťáky, jimiž byli Jimmy Jam a Terry Lewis, tvořící velmi úspěšný producentský R’n’B team té doby, spolupracovali mimo jiné i s Princem.
Co se tématu desky týče, chtěla tentokrát po rázné desce Rhythm Nation ukázat jemnější polohu svého talentu. „Zatímco na Rhythm Nation jsem zpívala spíš o tom, jak je život těžký a jak jsou věci na světě černobílé, s novou deskou jsem chtěla zvolit spíš sexy a romantickou polohu. Což pro mě ale bylo vlastně docela složité, protože jsem byla vychovávaná spíš jako kluk. A právě na téhle desce jsem se rozhodla odhalit svoji ženskou stránku,“ řekla Janet časopisu The Rolling Stone.
Album s prozaickým názvem Janet vyšlo 18. května 1993 a provázel jej malý skandál hned v době vydání kvůli jeho obalu. Na něm je totiž Janet polonahá, pouze v džínách a ňadra jí zakrývají ruce muže za ní, který ji za ně drží. Fotka však vyšla už předtím na obalu časopisu Rolling Stone a ruce patří jejímu tehdejšímu manželovi René Elizondovi. Fotku pak nafotil slavný módní fotograf Patrick Demarchelieur. Za pilotní singl byla zvolena R’n’B balada That’s The Way The Love Goes, v jejímž klipu můžeme vidět i tehdy mladičkou herečku (tehdy ještě ne zpěvačku) Jennifer Lopez.
Singl se dostal na první příčku americké hitparády a brzy tam vytáhl i celé album. Album bylo dokonce tak úspěšné, že skladby z něj bodovaly v rozhlasových hitparádách po celém světě ještě dřív, než oficiálně vyšly jako singly. To platí pro skladby Throb a Any Time, Any Place. Album Janet bylo každopádně jedním z těch, které pomohlo definovat zvuk moderního R’n’B pro devadesátá léta a ve velkém míře na něj řada interpretů z této scény odkazuje až dodnes.
Autor je hudební publicista
Úvodní foto: Virgin Records