Neortodoxní romantika: Filmy plné lásky a emocí, za jejichž sledování se nemusíte stydět

Romantické snímky bývají často označovány za zábavu pro chudé duchem, ždímače emocí nebo nejprůhlednější ze všech filmových žánrů. Častokrát to bývá pravdu, bylo by ovšem příliš krátkozraké přehlížet i skutečnou kvalitu, která se nebála jeden z nejvíce generických filmových útvarů posunout na zcela novou úroveň. 

A že těch snímků není zrovna málo. Seznamte se s romantickými filmy, které mají svůj vlastní pohled na věc a nebály se přepsat pravidla žánru. V těchto případech se totiž rozhodně nehrálo na jistotu.

Kluci nepláčou (Boys Don’t Cry)

Zdaleka ne všechna vyznání lásky končí happyendem. Jedním příkladem ze všechny je snímek z extrémně silného roku 1999, který přinesl filmovému divákovi největší dostupnou kvalitu na metr čtvereční. Neztratila se mezi ní ani zdrcující romance o hledání lásky i vlastní sexuální identity. Příběh vypráví o osudu Teeny Brandon, dívky, která má pocit že se narodila ve špatném těle. Po krádeži je na útěku. Musí zmizet nejenom před policií, ale i sama před sebou. Z Teeny Brandon se stane Brandon Teena. Zamiluje se a celá záležitost se začne tragicky komplikovat. Životní role vynesla Hilary Swank Oscara v nejsilněji obsazeném ročníku všech dob. Zcela právem. Odkaz samotného snímku je ovšem mnohem silnější než jakákoliv cena.

Všechny moje lásky (High Fidelity)

O rok později vstoupil do kin další neortodoxní snímek Všechny moje lásky. Na tomto místě je opravdu potřeba pochválit lokálního distributora. Tenhle překlad totiž k samotnému snímku neskutečně sedí. „Co bylo první? Hudba nebo zoufalství?“ ptá si boření boření čtvrté stěny do kamery Rob, hlavní hrdina a majitel obchodu s cédečky skvěle zahraný Jonem Cusackem. Tahle lovestory v sobě protíná hned několik nesouvislých žánrů. Muzikál střídá komedii, nebojí se dramatu a celé to funguje jako velmi funkční romantika. Rob postupně rekapituluje svůj milostný život a vše zasazuje do podoby soundtracku. Top 5 rozchodů, které lemuje pečlivě sestavený setlist smutku. Geniální nápad Nicka Hornbyho se ukázal jako funkční i po letech, neboť se před třemi lety objevil i úspěšný seriálový remake, který nabídl i jednu spojitost: Nová hlavní představitelka Zoë Kravitz je dcerou Lisy Bonet, která si zahrála v původním filmu.

Večere po americku (Dinner in America)

Už dlouho nebyla k vidění takhle radikální autorská vize. V roce 2020 vyletěla z dílny Adama Rehmeiera nevšední romantika Večere po americku. V hlavní roli se představil agresivní punkrocker Simon (Kyle Gallner) coby žhář pohrdající systémem a Patty (Emily Skeggs) coby lehce mentálně zaostalá outsiderka z puritánské maloměsťácké rodiny. Že tohle spojení nejde vůbec dohromady? Ale jde. Zvlášť pokud jde o lásku k punku a nenávist k celospolečenským konvencím. Štiplavá a hodně agresivní kritika zaprděnosti v sobě má spoustu lásky a upřímnosti. Jedná se v dobrém slova smyslu o totální úlet, který překvapuje nápady, krásně buduje vztah obou postav a na konci nefalšovaně dojme.

London

Tenhle příběh se neodehrává v Londýně, ale Los Angeles, lůně zlaté americké mládeže. Sledujeme fyzický i psychický propad mladíka Sida, který se ani několik měsíců po rozchodu nesmířil s rozchodem se svou osudovou ženou (ta nese právě jméno britské metropole, které dalo filmu název), které nedokázal dát dostatečně najevo lásku. Klasický příběh? Ale s pořádně netypickým průběhem. Sid tlumí bolest pořádnou dávkou kvalitního koksu, který mu dováží kamarád do deště Bateman, civilním povoláním bankéř. London je prostorově úsporně zasazen na jednu luxusní party, ale pomáhá si nečekanými a zábavnými flashbacky, kde přímo exceluje otřesnou patkou ozdobený Jason Statham. Ti dva spolu vedou neskutečně zábavné debaty o lásce, citové bolesti, hledání smyslu života nebo impotenci. 

Zdroje: moviezone.cz, csfd.cz
Úvodní foto: Melissa Moseley / SMPSP / Touchstone Pictures / Getty Images