Všechno nejlepší, děti: The Who stvořili hymnu mládí, Kim Wilde obdivovala děti v USA, The Beatles utěšovali Lennona juniora

K Mezinárodnímu dni dětí jsme pro vás vybrali několik slavných písní věnovaných dětem. Ať už z pozice rodiče, nebo toho, kdo na dětství s nostalgií vzpomíná jako na blažený věk nevinnosti a bezstarostnosti. 

MGMT – Kids

Kids je dodnes největší hit (spolu s písní Time To Pretend) americké dvojice MGMT, kterou tvoří Andrew VanWyngarden a Benjamin Goldwasser. Ten vyšel na debutovém albu Oracular Spectacular z roku 2007 a stál se okamžitě klubovou hymnou. Její text vypráví o dětství, vzpomínkách na ně a podobně nostalgických tématech a popisuje pocit nevinnosti a svobody, kterou zažíváme v dětství. Andrew VanWyngarden tu zpívá o vzpomínkách na své mládí a o pocitu, že vše bylo jednodušší a bezstarostnější. Píseň se také dotýká tématu fantazie a představivosti, které jsou často silnější u dětí. Píseň pak doprovází videoklip, ve kterém malé děcko pozoruje běžný svět kolem sebe a vidí v něm jen přízraky dospělosti. Což je moc mimochodem moc pěkná metafora. A rozumí jí každý, kdo je sám rodičem. 

The Beatles – Hey Jude

Tahle slavná píseň je napsána pro jedno konkrétní dítě, které bylo ve složité životní situaci. Paul McCartney ji napsal pro tehdy pětiletého Juliana Lennona, tedy syna spoluhráče Johna, který se v té době rozváděl se svojí první ženou a Julianovou matkou Cynthií. Jménem Jude totiž všichni tehdy Juliana oslovovali. Skrze text písně se McCartney snaží Juliana povzbudit, aby se vymanil z temnoty a našel si světlo a naději. Píseň z roku 1968 je jednou z nejikoničtějších poprockových písní všech dob, a to mimo jiné i díky silným vokálům a vygradovanému finále. V české verzi ji přezpívala Marta Kubišová. 

The Who – The Kids Are Alright

Píseň The Kids Are Alright od anglické rockové skupiny The Who byla už v době vydání hymnou mládí a mladistvého pocitu svobody. Vydána byla v roce 1965 na albu The Who Sings My Generation a její text se zaměřuje na představy a zkušenosti mladých lidí. Reflektuje jejich nezávislost, touhu po životních dobrodružstvích a odmítání tradičního společenského řádu, což bylo pro tehdejší „swinging sixties“ typické. Současně ale v říká, že i když se mladí lidé mohou zdát zejména starší generaci divocí, neortodoxní a neposední, ve skutečnosti jsou v pořádku a mají právo na svobodu vyjádření a život v souladu s vlastním vnitřním světem. Stala se jedním z ikonických hitů kapely a její název si pro jméno svého velmi ceněného filmu s Julianne Moore a Anette Benning (u nás uveden pod jménem Děcka jsou v pohodě) v roce 2010 vypůjčila režisérka Lisa Cholodenko. A vlastně přesně o tom stejném, jako píseň, vypráví i film. 

Robert Miles – Children

Na konci devadesátých let této skladbě prakticky nešlo uniknout. Children od italského dje a producenta Roberta Milese (vlastním jménem Roberto Concina) je ikonická elektronická píseň z roku 1995, která se stala mezinárodním hitem a rádia ji tehdy hrála do omrzení. Dokonce se její zásluhou vžil dávno zapomenutý termín dream house. Jedná se sice o instrumentálku, nicméně Miles se nechal slyšet, že dojímavá melodie a emotivní atmosféra skladby má přímo vytvářet pocity naděje, touhy a nevinnosti, které jsou spojené s dětstvím. Dneska je tahle skladba považovaná za jeden ze základních kamenů žánru trance, k jehož současné popularitě ve velké míře přispěla. 

Iggy Pop – Real Wild Child

Pokud vám někdy vrtalo hlavou, kde se v diskografii Iggyho Popa vzala tak jednoznačně a výrazně rock’n’rollová skladba jako tahle, a říkali jste si, jestli to náhodou není předělávka, udeřili jste hřebíček na hlavičku. Původně se totiž jedná o skladbu, kterou v roce 1958 napsal a proslavil jeden z králů žánru, zpěvák a pianista Jerry Lee Lewis. Iggy Pop, který byl jeho obdivovatelem, si pak písničku vypůjčil a v roce 1986 ji nahrál sám v trochu pomalejším rytmu a s pozměněnými aranžemi. Text písně je o tom, že je zpěvák divoké děcko, které právě vypadlo ze školy a nemá v plánu nic jiného než tančit, zpívat a blbnout podle libosti. Iggy Pop v ní v kostce zpívá o tom, že se nechce přizpůsobovat společenským normám a očekáváním a místo toho vyjadřuje touhu žít plným životem, zažívat dobrodružství, neustále objevovat nové zážitky a především nikdy nebýt dospělý. 

Kim Wilde – Kids In America

Tohle byl začátkem osmdesátých let hit mladých lidí nejen v USA, ale prakticky v celém západním světě. V roce 1981 ji nahrála a vydala anglická zpěvačka Kim Wilde, která byla vlastně takovou britskou odpovědí na skupinu Blondie. Vyjádřila v ní touhu po svobodě, dobrodružství a životním stylu americké mládeže. Mimo to ale popisuje mladé lidi, kteří se snaží najít své místo ve společnosti a uniknout rutině a omezením v jejich každodenním životě. Přičemž zmiňuje různé aspekty mládežnické kultury, jako je hudba, móda, tancování a touha prožít něco nového. Kim píseň napsala se svým mladším bratrem Rickym, který byl současně hráčem v její doprovodné kapele. Její syntezátorový zvuk byl navíc inspirovaný tvorbou tehdy populární skupiny Orchestral Manouvres In The Dark (OMD) a Garyho Numana. 

Sade – The Sweetest Gift

Anglicko-nigerijská zpěvačka Helen Folssade Adu, která je známá především pod jménem Sadu, zpívala prakticky celou svoji kariéru o lásce. A v roce 1996 k tomu přidala další téma, rodičovskou lásku. V tomto roce se totiž stala matkou svojí jediné dcery Mickailii Adu (ta však před pěti lety prošla tranzicí v muže, nyní se jmenuje Izaak Theo Adu). Na své album Lovers Rock z roku 2000 Sade nahrála i tuto skladbu, kterou své dceři v té době výslovně věnovala. V písni zpěvačka vyjadřuje, jakou radost a požehnání pro ni její dcera představuje. Současně reflektuje silné mateřské pouto a hlubokou lásku mezi matkou a dcerou, nyní tedy mezi matkou a synem. Sade totiž svému transgender synovi vyjádřila veřejně plnou podporu. 

OneRepublic – Kids

O nostalgii a vzpomínkách na mládí a bezstarostnost té doby je také skladba od americké skupiny OneRepublic z roku 2016. Její text se dotýká tématu dospívání a vzpomínek na mladé roky plné dobrodružství, svobody a neomezených možností. Členové kapely v ní zpívají o touze vrátit se zpět do doby, kdy byli mladí a neměli starosti a odpovědnosti, jaké mají v dospělosti. A také o pocitu, že v mládí jsme byli neomezení a měli jsme svět na dlani. Skladba vyšla coby singl z jejich čtvrté desky Oh My My. Skupina prozradila, že se pro jeho zvuk inspirovala osmdesátkovým synthpopem a mimo jiné tvorbou francouzské skupiny M83.

Paul Simon – Father And Daughter

Americký hudebník Paul Simon tuto píseň napsal  pro film Thornberryovi na cestách (The Wild Thornberrys Movie), což je dobrodružná rodinná komedie z roku 2002. Psána byla přímo na tělo postavám filmu, což byla dívka Eliza Thornberry a její otec. V krásném a tradičně přemýšlivém i citlivém textu Simon zpívá o síle a důležitost vztahu mezi otcem a dcerou. Simon, který je sám otcem čtyř dětí, z nichž jedno je dcera jménem Lulu, zpívá o tom, jak otec chrání a miluje svou dceru a jakou důvěru a oporu poskytuje. Doslova zpívá o tom, že otec a dcera jsou spojeni navždy a že budou společně čelit výzvám života. 

Autor je hudební publicista
Úvodní foto: Profimedia