Od absolventa zemědělské školy přes podnikajícího člena Svědků Jehovových až k sériovému vrahovi. Takový je ve stručnosti příběh jednoho z nejbrutálnějších českých zabijáků 90. let. Ivan Roubal, bývalý pracovník drah, se ve 40 letech rozhodl soukromě podnikat a začal chovat zvířata.
Jeho podnikatelským záměrem ale nebylo prodávání masa, nýbrž zabíjení a okrádání svých obětí. Minimálně dvě z nich měl podle jednoho ze svědků předhodit vepřům.
Říkával, že zvířata miluje, nejspíš proto vystudoval zemědělskou školu. U fauny ale dlouho nezůstal, začal totiž pracovat u československých drah, kde vystřídal mnoho pozic (pomocník strojvůdce, vlakový průvodčí, topič v kotelně, dřevorubec). A právě tady se zřejmě začal psát jeho příběh. Z nedbalosti totiž zavinil nehodu dvou vlaků, což mělo z poměrně milého a zdvořilého člověka, který se uměl téměř za každé situace ovládat (jak ho popisovalo jeho okolí), udělat bezcitného, sobeckého a velice mstivého narcise (jak později doložili odborníci). Rozvedl se a přechodně se přestěhoval na Šumavu do zemědělské usedlosti Pohádka, kde začal chovat zvířata.
Psal se rok 1991 a Roubal se na Šumavě seznámil s podnikatelem Františkem Heppnerem. Netrvalo ale dlouho a Heppner zmizel i se svou ruskou přítelkyní Natašou. Podle Roubala odjeli oba do Německa, zvláštní ale bylo, že začal používat a rozprodávat jejich majetek. Právě tito dva měli být údajně sežráni prasaty, těla nebyla nikdy nalezena a Roubala tak soud zprostil v tomto případě viny. V roce 1992 pak došlo ke zmizení hned dvou lidí naposledy viděných právě s Roubalem. Prvním byl taxikář Vladimír Strnad, kterého nalezli až v roce 1993 v septiku domu Roubalova kamaráda, od kterého měl klíče. I v tomto případě začal Roubal používat Strnadova auta, která se ale po nějaké době záhadně ztratila. Šlo nicméně o první prokázanou vraždu. Druhým pohřešovaným a dodnes nenalezeným byl podnikatel Václav Horký. Ani tady to nebylo s jeho majetkem jinak. Kromě používání auta se navíc Roubal pokusil prodat jeho dům. Protože ale opět nebylo tělo, nebyla ani prokázaná vražda. Jak s oblibou říkával: „Na co si nelze sáhnout, to ani neexistuje.“ Nastal rok 1993, který přinesl opět dvě oběti a v obou případech byl Roubal shledán vinným. Jednalo se o důchodce Josefa Suchánka, který chtěl bydlet nějaký čas s Roubalem v Pohádce. Muž byl ale nalezen mrtvý v rybníce, jeho byt byl vykraden a jakýsi Ivan Roubal dokonce několikrát vybral peníze z jeho vkladní knížky. A šlo také o prodejce pornofilmů Václava Dlouhého, který byl svázán do kozelce. I jeho byt byl vykraden.
Pak přišel pro Roubala zlomový rok 1994. I v tomto případě padl trest. Dva majitelé autopůjčovny, Petr Kudrna a Peter Magdolen, zemřeli ve své kanceláři za přítomnosti svědka – kamaráda taxikáře. Všichni tři byli svázaní do kozelce, ale jediného taxikáře nechal vrah žít – muži se podařilo utéct a přivolat policii. Po detailnějším zkoumání života obou podnikatelů se policisté dostali právě k Roubalovi. Ve stručnosti: Oba dva podnikatelé prodávali ve stánku výše zmíněného podnikatele Horkého. Když zmizel, chodil si pro tržbu ze stánku Roubal. Muži ale jednoho dne odmítli peníze vydat a jeden z nich navíc Roubala veřejně zesměšnil. Nastříkal mu pepřový sprej do obličeje, načež vrah spadl a vyrazil si zub.
Muž s mírně nadprůměrným IQ svým obětem podle obžaloby dlužil peníze, chtěl je po nich nebo mu šlo o pomstu. Často je také svazoval do kozelce, aby se uškrtili vahou vlastního těla. U soudu celou dobu tvrdil, že je nevinný.
Za pět prokázaných vražd byl v roce 2000 odsouzen na doživotí. Trest si dlouho odpykával v nejpřísnější věznici Česka, ve Valdicích, následně byl přesunut do věznice v Karviné, kde 29. června 2015 zemřel na rakovinu.
Zdroje: seznamzpravy.cz, novinky.cz, rozhlas.cz, denik.cz, kriminalistika.eu
Zdroje fotografií: Profimedia, Jan Pohunek / Shutterstock.com, TV Nova