Retrofuturistický fešák je především dobrým elektromobilem: Test Hyundai Ioniq 6 AWD

Pamatujete si Hyundai Ioniq 5? Hranatý velký hatchback, který svými detaily odkazoval na počátky digitální éry v osmdesátých letech? Tak jeho bráška Ioniq 6 vypadá úplně, ale opravdu úplně jinak.

Je to nízký zakulacený sedan s klesající střechou i zádí. Někomu připomíná Mercedes CLA, někomu zezadu třeba i starší Porsche 911, zepředu zase působí moderně, ba spíš až futuristicky. Na ulici se za ním ohlédne skutečně spousta lidí, a to ani nemusí mít matně tmavošedý lak jako testované auto. Pravda, spoustě lidí se také nelíbí, ale to už je zkrátka na vkusu každého. Honza Koubek tvrdí, že si za ten týden testování docela zvyknul a rozhodně oceňuje, že se toho Hyundai nebojí a posílá do výroby auta s vpravdě odvážnými tvary.

Fantastická aerodynamika si vybírá daň 

Je ale pravda, že každá mince má dvě strany. Elegantně splývavá střecha znamená, že uvnitř není zrovna nadbytek místa nad hlavou, zejména pro nadprůměrně vysoké cestující. Nízký součinitel čelního odporu vzduchu o hodnotě 0,21 je sice fantastický, ale pomáhají mu zpětné kamery místo klasických zrcátek, což si v testu vysloužilo kritiku. Je to bohužel stejně špatný a nefunkční nápad, jako u všech předchozích podobných systémů, které Honza Koubek dosud testoval. I když technika postupuje vpřed a obraz kamer už má skvělé rozlišení, pořád nedosahuje kontrastu a barevného podání jako prostý odraz, který putuje ze zrcadla do lidského oka. To ale není ten hlavní problém: Úhel záběru je prostě příliš úzký a třeba při změně pruhů nebo najíždění na dálnici musíte slepě důvěřovat systému pro detekci překážek ve slepém úhlu. Nebo se ohlížet přes rameno.

Interiér na jedničku a elektrický pohon ještě lepší

Když pomineme nepříliš praktické a v některých případech téměř nebezpečné zpětné kamery, interiér Ioniqu 6 je vážně pěkný. Minimalistická palubka, širokánský displej, přední sedačky s ventilací, vytápěním, ale hlavně relaxační funkcí, která dovoluje se při delších přestávkách pohodlně natáhnout. To všechno dělá z interiéru místo, kde budete trávit čas docela rádi. Pokud vás napadá nabíjení, to je samozřejmě taky možnost, ale když si naplánujete trasu pečlivě, Hyundai má akumulátory pracující na napětí 800 Voltů, což znamená velmi rychlé nabíjení. Z 10 na 90 % kapacity to v ideálních podmínkách může trvat méně než 20 minut. To nestačíte ani pořádně usnout. A kromě toho, reálný dojezd je hodně přes 400 km, s trochou snahy i přes 450.

Můžete dost ušetřit, ale ani tak to nebude levné

Dojezd může být ještě delší, pokud si nepořídíte nejsilnější dvoumotorovou verzi, kterou jsme testovali. Kombinovaný výkon 325 koní není mezi moderními elektromobily zdaleka špičkové číslo, ale věřte nám, že v běžném provozu to naprosto stačí. Auto je tiché, rozjíždí se plynule (ale razantně) a zejména pružné zrychlení v rychlostech kolem 60 km/h je doslova šťavnaté. Samozřejmě to něco stojí, testovaný kousek vyšel téměř na milion a třičtvrtě, ale s menší baterkou, jedním motorem a základní (ale poměrně slušnou) výbavou začíná Ioniq 6 na 1.160.000 Kč. Za 1,35 milionu už můžete mít velmi dobře vybavenou verzi s vysokým dojezdem. Pořád je to samozřejmě hodně peněz a stále platí, že elektromobil není vhodný pro každého, ve své třídě jde ale rozhodně o zajímavou nabídku.

Volitelná rekuperace

Když Honza řekl, že je Ioniq 6 především dobrý elektromobil, myslel to hned v několika rovinách. Slušný reálný dojezd a rychlé dobíjení je jedna (a velmi důležitá) stránka věci, ale pak je tu i samotné ovládání auta za jízdy. S elektromobilem se musíte naučit jezdit trochu jinak, než se spalovacím autem, pokud chcete využít všech jeho výhod. Přispívá k tomu i možnost zvolit si, jakým způsobem auto rekuperuje, neboli zpětně sbírá energii při brzdění či jízdě z kopce. Mnoho automobilek spoléhá pouze na jediný brzdný stupeň, případně se snaží implementovat různé automatické systémy, které reagují na mapové podklady a data z kamer a radarů. Takový systém je v Ioniqu 6 mimochodem taky a stejně jako u jiných aut sice funguje, ale zkušenějšímu řidiči bude vadit, že se auto prostě chová nekonzistentně. Ale Hyundai vám dovolí zvolit si i tři různé úrovně pasivní rekuperace: Nulový stupeň, kdy auto nesbírá energii žádnou a prostě plachtí a pak také systém ovládání jedním pedálem, který dokáže auto zcela zastavit. Ve městě je to k nezaplacení a často se nemusíte dlouhé desítky kilometrů vůbec dotknout brzdového pedálu. Tak široké možnosti by řidičům měly poskytnout všechny automobilky.

V aktuálním vydání pořadu Garáž Honza Koubek přináší ještě zprávy o Citroënu Berlingo, který se vrací se spalovacím motorem, o faceliftované Kie Sorento, novém Mercedesu, který prošel kůrou AMG, a taky o zajímavostech z interiéru připravovaného nového Mini. 
Pořad si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku. Archiv Garáže najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM nebo ve vaší oblíbené podcastové službě. Videa z testování můžete zhlédnout na webu Stream.cz, novinky ze světa automobilů přináší Honza Koubek i na profilu Meziplyn.     

Foto: Expres FM / Honza Koubek