Mick Jagger slaví 80: Jeden z největších hitů prodal Bilu Gatesovi, opěvoval i manželku kolegy Bowieho

Mick Jagger se dožívá osmdesátky. Což je pro chlapíka, který je pro několik generací ztělesněním rockové hvězdy, skutečně požehnaný věk. Pojďme si připomenout deset nejikoničtějších skladeb z různých období jeho přebohaté kariéry, které natočil s domovskými The Rolling Stones, sólově nebo ve spolupráci s jinými interprety.

The Rolling Stones – (I Can’t Get No) Satisfaction (1965)

Jinde snad začít nelze. Tato ikonická píseň má však velmi zajímavé pozadí svého vzniku. Její hlavní kytarový motiv totiž Keith Richards napsal ve spánku a vůbec o tom nevěděl. Objevil ji náhodou ráno na kazetě svého rekordéru Philips, přičemž nahrávka obsahovala dvě minuty hry na akustickou kytaru a pak čtyřicet minut chrápání. Stalo se tak na Floridě během turné kapely po USA. Když tento riff zahrál kolegovi Mickovi, ten napsal během pár minut text, zatímco ležel u bazénu. A o čtyři dny později skladbu ve studiu nahráli. Satisfaction, jak se jí občas zkráceně říká, se stala hymnou pro celou generaci a obsadila přední příčky hitparád po celém světě.

The Rolling Stones – Start Me Up (1981)

Další naprosto kultovní píseň. Pochází z alba Tattoo You a stala se jedním z největších hitů Rolling Stones v osmé dekádě minulého tisíciletí. Doslova legendární je pak kytarový riff, který ji otvírá. V roce 1995 pak tuhle skladbu s lehce upraveným textem na „Start It Up“ použila ve své reklamě na Windows 95 firma Microsoft. Přičemž částka, kterou za to měl tehdy Bill Gates vypláznout, byly rovné tři miliony dolarů. Traduje se, že Mick původně tuto skladbu do reklamy prodat nechtěl, a tak když dostal nabídku, řekl první astronomickou cenu, co mu přišla na jazyk, přičemž čekal, že bude odmítnut. Asi mu však nedošlo, že mluví s v té době nejbohatším člověkem planety, který měl k Mickovu údivu bez zaváhání říct ano. My si myslíme, že je to spíš legenda a celé to proběhlo standardně, ale jako příběh to zní dobře.

Mick Jagger & David Bowie – Dancing In The Street (1985)

Když jsme u těch drbů, traduje se, že Mick Jagger a David Bowie byli více než přátelé a jednu dobu byli dokonce i milenci. Nakolik je to pravda, si netroufáme odhadnout, nicméně ve své knize to měla tvrdit sama Bowieho žena Angie, která prý měla dvojici najít nahou spící v posteli (ano, je to „ta Angie“ – ještě o ní bude řeč). Mick ani David to nikdy veřejně nekomentovali, nicméně měli potvrdit, že se tu a tam dostali do stejné postele v rámci „větší skupinky“. Oba dobří přátelé se však setkali i hudebně, a to ve skladbě, která byla coververzí písně od skupiny Martha And The Vandellas z roku 1964. Jejich verze byla vydána jako charitativní singl pro Live Aid a dosáhla obrovského komerčního úspěchu. A můžete si ji poslechnout i bez hudby.

The Rolling Stones – Angie (1973)

O čem je tato nádherná balada z alba Goats Head Soup, to ví nejspíš jenom sám Mick Jagger, který napsal její text (hudbu složil jako obvykle Keith Richards). Existuje několik spekulací ohledně toho, o kom přesně skladba je. Jedna z teorií pravá, že se jedná o odkaz na již zmíněnou ex-manželku Davida Bowieho známou pod přezdívkou Angie. Mick s ní měl mít podle některých zdrojů poměř, což však bylo pro všechny tři velmi komplikované. A skladba Angie by tak mohla být vyjádřením emocí a složitých vztahů spojených s tímto románkem.

The Rolling Stones – Brown Sugar (1971)

Jedna z nejvíce kontroverzních písní The Rolling Stones byla vydána v roce 1971 jako úvodní skladba jejich alba Sticky Fingers. Její text byl interpretován různě a dokonce byly domněnky, že je o heroinu. Mick Jagger se však později nechal slyšet, že když tuto píseň psal, na mysli měl svoji tehdejší přítelkyni, herečku Marhu Hunt (pozor na mýlku, jsou dvě herečky téhož jména, tato je ročník 1947), která je také matkou jeho první dcery Karis. Píseň je však nyní zpravidla vnímána jako vyjádření sexuální touhy a přitažlivosti k ženám, konkrétně k těm afroamerickým. Některé pasáže se ale dotýkají také témat jako je otroctví, rasismus a další historické souvislosti.

Mick Jagger – Just Another Night (1985)

 V polovině 80. let se Mick Jagger odhodlal k tomu, po čem řada jeho fanoušků dávno volala. Natočil své první sólové album, na kterém jeho tradičního autorského kolegu vystřídalo několik jiných slavných muzikantů. Mimo jiné kytarista Jeff Beck, Pete Townshend z The Who, Nile Rodgers z kapely Chic nebo klávesista Herbie Hancock. Největší hit a současně pilotní singl z této desky, vypalovačku Just Another Night pak složil a nahrál společně se zmíněným Nilem Rodgersem a baskytaristou a producentem Billem Laswellem. Její text je poměrně typická rozchodovka, ve které interpret žádá alespoň o jedinou další noc osobu, která se rozhodla jej opustit. Což vždycky funguje.

Will.i.am & Mick Jagger & Jennifer Lopez – T.H.E. (The Hardest Ever) (2011)

Důvodem, proč se Mick Jagger dokázal na absolutním vrcholu branže, kde je přízeň publika velmi vrtkavá, je mimo jiné to, že vždy dokázal držet krok s dobou. A uměl si vybírat spolupracovníky, kteří mu pomohli etablovat se i u publika, které bylo klidně o čtyřicet let mladší než on sám. Přesně to byl důvod, proč v roce 2011 přijal nabídku rappera Will.i.ama ze skupiny The Black Eyed Peas, aby hostoval na jeho sólové desce Willpower. Will.i.am popsal, že vznik skladby byl inspirován myšlenkou překonávání překážek a neustálého úsilí jít za svými cíli. Píseň má podle něj být o odhodlání a sebevědomí a vyjadřuje myšlenku, že život může být obtížný, ale s pevnou vůlí a nadšením můžeme překonávat jakékoli výzvy. A například vám může, když jste dost dobří, ve skladbě hostovat i Mick Jagger a Jennifer Lopez. Není divu, že se skladba stala velkým mezinárodním hitem.

The Rolling Stones – Miss You (1978)

Ačkoliv The Rolling Stones vycházejí především z blues a rock’n’rollu, zkoušeli ve své kariéře koketovat i s jinými žánry. Například na konci 70. let se logicky nevyhnuli vlivům tedy všudypřítomného a mimořádné úspěšného diska. Jeho vlivy se pak podepsaly celkem výrazně v této písni, která smutný, zamilovaný text kombinuje s celkem výrazným rytmem a chytlavou melodií. Původně byla tahle píseň koncipována jako instrumentální skladba s funky a disko prvky. Během improvizované jam session ve studiu však Mick Jagger začal zpívat text, který ho právě napadal a skladba postupně získala svou podobu. Skladba pak vyšla na slavném album Some Girls a dočkala se velkého hitparádového úspěch po celém světě. A patří k písním, které si The Rolling Stones nemůžou dovolit na koncertech nezahrát.

The Rolling Stones – Paint It Black (1966)

Víte, která píseň od Stounů má na Spotify nejvíce přehrání? Kupodivu to není Satisfaction, ale tahle velmi temná věc z alba Aftermath, která atakuje hranici jedné miliardy přehrání. Mickův text se tu dotýká témat jako deprese, osamělost a dokonce myšlenky na sebevraždu. Po zvukové stránce se mělo původně jednat o tradiční rockovou věc, postupně však dostávala experimentálnější charakter. Ostatně tehdejší kytarista Brian Jones do ní přidal i indické prvky a sám v ní hraje na sitár. Skladba je dodnes považovaná za jednu z nejvýznamnějších písní v rockové historii.

The Rolling Stones – Wild Horses (1971)

Mick Jagger a Keith Richards vždy uměli napsat nejen výraznou rockovou skladbu, jsou také mistry balad. Vedle už zmíněné Angie je jejich patrně nejslavnější písní tohoto typu skladba z desky Sticky Fingers, která v textu vyjadřuje pocit nostalgie, touhy a oddanosti vůči někomu, koho milujete. Text používá metaforu divokých koní coby symbolu svobody a zároveň zdůrazňuje složitost a náročnost lásky. Keith k písni napsal základní melodii a akordový postup a jako obvykle ji přinesl Mickovi, který napsal text. První verzi skupina nahrála v roce 1969 během sessions v Muscle Shoals v Alabamě, ale oficiálně vyšla až o dva roky později. Křehce a dojemně ale působí i po více než padesáti letech od vydání.

Autor je hudební publicista 
Úvodní foto: Profimedia