Hvězdy 90. let: Hudbu překryl bulvár, přesto je Britney Spears ikonou konce minulého století

Těm, kdo je zažili, se to může zdát těžko uvěřitelné, ale už i devadesátky jsou retro. V dalším seriálu se ohlédneme za těmi největšími popovými hvězdami, které světu dala poslední dekáda dvacátého století. A začneme ženou, u které se pro všechny bulvární eskapády zapomíná, že byla označována za Princeznu popu, která měla jednou nahradit královnu, tedy Madonnu.  

Od 12 v showbyznysu

Britney není jen zpěvačka, tanečnice a herečka, stalo se z ní internetové meme. A je bez nadsázky jednou z největších hvězd, které stvořila 90. léta minulého století. Narodila se 2. prosince 1981 v McComb, ve státě Mississippi a její hudební kariéra začala velmi brzy, když se už coby dvanáctiletá připojila k dětskému televiznímu pořadu The Mickey Mouse Club (Mickeyho klubík). A potkala se tu i s několika svými budoucími kolegy jako Christina Aguilera, Justin Timberlake a dokonce i Ryan Gosling. 

Britneymánie

V roce 1997 Britney dostala nabídku, aby se připojila k tehdy vznikající dívčí kapele Innosense. V rámci konkurzu manažer kapely slyšel její verzi písně I Will Always Love od Whitney Houston (respektive Dolly Parton) a byl tak nadšen, že ji začal nabízet gramofirmám coby sólovou zpěvačku. Tři labely jej ale odmítly s tím, že tehdejší publikum si žádalo kapely jako Backstreet Boys nebo Spice Girls a nikdo nechce další Madonnu. Až firma Jive Records zpěvačce nabídla kontrakt a u ní v roce 1999 vyšlo album s názvem … One More Time. Zásluhou skladeb s titulním hitem v čele se rozhořela doslova Britneymánie, desky se prodalo přes pětadvacet milionů kusů a stalo se jednou z komerčně nejúspěšnějších alb všech dob. Právě titulní skladba tohoto alba se stala obrovským hitem a Britney Spears najednou získala velkou popularitu a mediální pozornost. Byla považována za ikonu teenagerů a dospívajících dívek a její image se stala symbolem mládí a svobody.

Osobní témata

Všechny zaujala svým charismatickým vystupováním, lehce skřehotavým (a mnohokrát parodovaným) hlasem, energickými tanečními vystoupeními a přímočarým, přitažlivým zpěvem. Její hudební styl kombinoval pop, R’n’B a prvky taneční hudby a často odrážel osobní témata, jako jsou láska, touha a osamělost. To všechno u publika rezonovalo. Kromě Britney samotné na tomto úspěchu ovšem měl obrovskou zásluhu švédský producent Max Martin (vlastním jménem Karl Martin Sandberg), který titulní skladbu původně nabídl Backstreeet Boys a TLC, obě skupiny je však odmítly.

Hudbu překryl bulvár

Vrchol její kariéry lze klást do první poloviny první dekády nového milénia, kdy vydala alba jako Oops!… I Did It Again (2000), Britney (2001) a In the Zone (2003). Několik kontroverzí a osobních problémů však později ovlivnilo její kariéru a veřejný obraz. Britney se totiž stále více stávala středem pozornosti ne pro svoji hudbu, ale kvůli svému vztahu s médii, psychickým problémům a soudu o opatrovnictví s vlastním otcem. Ovšem takový start z nuly na sto by zamotal hlavu i starším a zkušenějším. Zásluhou svojí debutové desky však Britney Spears zůstává nekorunovanou popovou královnou konce 90. let.