Před 130 lety zahájila fotbalová Sparta cestu na vrchol: Nejúspěšnější tuzemský klub provází i odvěká rivalita se Slavií

Od cyklistiky a bruslení přes skromné začátky až k nejúspěšnějšímu českému fotbalovému klubu. AC Sparta Praha, klub založený 16. listopadu 1893, se stal se 37 tituly neúspěšnějším v historii českého (i československého) fotbalu. Hned její první zápas se Slavií o tři roky později položil základy legendární rivality.

Prvopočátky fotbalové Sparty se začaly psát už v roce 1891, za dob rakousko-uherské monarchie, kdy byl sportovními nadšenci založen fotbalový Athletic Club Praha. Své první působiště našel na pražských Maninách. V klubu se kromě fotbalu provozovala i cyklistika, v zimě, kdy zamrzla Vltava, se jeho členové věnovali i bruslení. Dva roky po založení klubu došlo mezi jeho členy k neshodám, které vyústily v odchod skupiny nespokojených vedených Josefem, Karlem a Otou Janečkovými. Dne 16. listopadu 1893 byl na Vinohradech založen Athletic Club Královské Vinohrady. V té době byly Vinohrady samostatným a poměrně bohatým městem,  součástí Velké Prahy se staly až v roce 1922. Klub tak očekával štědrou podporou ze strany radnice. Prvním předsedou klubu byl zvolen český vlastenec, podnikatel, novinář a vášnivý sportovec z Roudnice nad Labem Maxmilián Švagrovský. Již několik týdnů po založení zorganizoval klub bruslařskou exhibici. Té se zúčastnil i Bohumil Rudl. Organizace akce ho nadchla, a tak přivedl do nově vzniklého klubu i své dva bratry Václava a Rudolfa, kteří se věnovali zejména fotbalu. S nimi se do nového klubu přesunul i fotbalový kroužek z pražské Letenské pláně.

Stěhování

Jak se ale brzy ukázalo, očekávání podpory ze strany vinohradské radnice bylo plané, a když nedokázala poskytnout klubu ani pozemek pro plánovaný stadion, bylo rozhodnuto o změně působiště. Byla přijata na valné hromadě 9. srpna 1894 v kavárně Demínka. Během tohoto zasedání byl i přijat návrh na změnu názvu, který vzbudil všeobecné nadšení. Návrh uvedl Vladimír Horejc památnými slovy „Nechť se náš klub na příště zove AC Sparta!“. Klub tak dostal jméno po vzoru městského státu z antického Řecka. Klub si také zvolil modro-červeno-žluté barvy, kterým je věrný do dnešního dne. Změna působiště a názvu ale Spartě nový stadion a lepší finanční zázemí nepřinesla. Sparťané trénovali na cvičišti vojenské Invalidovny a své zápasy hráli, jako většina tehdejších pražských klubů, na Císařské louce. Tam se také odehrál zápas, který dal vzniknout nesmiřitelné rivalitě dvou nejstarších českých fotbalových klubů.

Fotbalové kolbiště

V českém království v průběhu 90. let 19. století začala narůstat popularita kopané. Spolek pražských Němců RCC Regatta sehrál na Císařské louce utkání proti týmu Zámeckého družstva loučeňského, za který nastoupili také tři fotbalisté z Anglie již na jaře roku 1893. Nová fotbalová družstva vznikla v Českém Brodě, Klatovech, Mladé Boleslavi nebo Plzni. A další vznikají v pražských čtvrtích. Na začátku listopadu 1892 byl v Praze založen Akademický cyklistický oddíl Slavia, jehož členové se věnovali také kopané. Popularita nového sportu strmě stoupla a nabalovala příznivce. 

Věčná rivalita

K prvnímu zápasu Sparty a Slavie došlo 29. března 1896. Právě zde se konal turnaj nazvaný „Národní zápasy mužstev, kopaný míč cvičících“. Dlouho očekávaný zápas byl od začátku vyhrocený, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k nějaké kontroverzi. Zápas jako rozhodčí řídil všestranný propagátor sportu Josef Rössler-Ořovský. Sparta na konci utkání vstřelila branku a vedla 1:0. Rozhodčí však branku odmítl uznat. Postupoval tak podle pravidel, kdy se na uznání gólu musí shodnout kapitáni obou mužstev. Slavisté branku, kterou jejich soupeři považovali za regulérně dosaženou, ale odmítli uznat. Zápas tak skončil nerozhodně, neutuchající rivalita tím ale byla zažehnuta. AC Sparta Praha se v průběhu historie stala nejúspěšnějším československým, potažmo českým klubem, který získal ve své 130 let trvající historii 37 titulů národního šampiona. Dvakrát jeho hráči nad hlavu zdvihli také trofej pro vítěze Středoevropského titulu. 

Zdroje: sparta.cz, wikipedia.org, FUCZIK, Ondřej, 2017. Hrdinové. Praha: Yinachi, 228 s.