50 nejlepších českých alb: Na první dospělé hiphopové desce PSH přinesli manifest jedné generace

Debut PSH byl ve své době v rámci tuzemské scény velkou revolucí a dnes už patří mezi klasiku, nejen v rámci hiphopového žánru. Sice nešlo o vyloženě první rapovou desku v ČR (třeba Chaozz vydávali alba dřív), ale byla to první dospělá rapová deska, první deska, která byla naprosto autentická a kvalitativně nezpochybnitelná. Ačkoliv byli Peneři strýčka Homeboye aktivní už od roku 1993, první regulérní album neuspěchali a dobře udělali. Inteligentní a nadčasová produkce DJe Wiche a skvělé texty, které nemají slabší momenty, odzbrojují svou upřímností a není v nich  absolutně nic trapného. PSH se podařilo natočit generační manifest lidí, co dospívali na konci devadesátých let, podařilo se jim s ním oslovit i posluchače mimo hiphopovou scénu. Jasně, s odstupem může jejich tehdejší „postoj mír a láska“ působit trochu naivně, ale tak to tehdy v českém rapu opravdu bylo a je vlastně strašně sympatické, že na desce není ani náznak machismu, sexismu nebo násilí.  

Datum vydání: 10. 11. 2001
Celkový čas: 47:15 minut
Producenti: DJ Wich, Orion
Skladby: 1. Intro, 2. Praha, 3. Společný zájmy, 4. Zpátky do dnů, 5. Ambice, 6. Na východě, 7. Dimenzo K2, 8. Tréning, 9. Tak a teď, 10. Hlasuju proti, 11. Zatim díky, 12. Úplnej klid, 13. Autro

Generační manifesty městské kultury

Karel Veselý v dobové recenzi alba pro Musicserver.cz mimo jiné uvedl: Čekali jsme na toto album dost dlouho, ale vyplatilo se to. Repertoár je první dospělá deska domácí hiphopové scény. Nese v sobě ale mnohem víc než to. Těžko byste našli upřímnější desku od undergroundu až po overground. Shrnuje vývoj českého hip-hopu od začátků až po dnešek, a to i přesto, že na něm není ani jedna ze starých skladeb, kterými si PSH udělali jméno. Je to v jistém smyslu generační deska. Nemusíte ale být sprejeři, abyste se s texty PSH mohli identifikovat nebo jim rozumět. Hlasuju proti nebo Tak a teď jsou doslova generační manifesty městské kultury (upřímnost, tolerance nebo pokora jsou nejrespektovanější hodnoty). Charakteristickým znakem jsou pomalé beaty a větší důraz na melodičnost podkladu. Ten svojí střídmostí připomíná rychle nastříkaný tag. Specifická jsou i témata textů – v poetickém vesmíru má místo pivo a fotbal stejně jako tráva a graffiti. Čekali jsme dost dlouho, podobné přelomové desky už měli na Slovensku (Trosky) i v Polsku (Grammatik) mnohem dříve. 

Orion: Je super, že ta deska pořád rezonuje v lidech 

Na naše otázky odpovídal spoluzakladatel PSH Orion

Co tě jako první napadne, když se řekne Repertoár?
Že se Repertoár už trošku proměnil, ale furt z něj na koncertech hrajeme aspoň jednu, dvě věci.

Když jsi nakousl koncerty, jaké tracky z Repertoáru na koncertech fungují nejvíc?
Hrajeme Prahu a pak určitě hrajeme Zatim díky.

Jak tu nahrávku z dnešního pohledu vnímáš?
V podstatě byla doba, kdy jsme se tím trošku přejedli, ale posledních pár let ji vnímám tak, že je super, že jsme ji udělali a že se nám takhle povedla. A že pořád rezonuje v lidech. Snažím se dělat věci jinak, protože tu dobu, ten čas a sound kopírovat nemůžeš, nemůžeš s tím vyžít celej život, ale je dobrý, že to prostě furt má svý posluchače, že to v lidech takhle zarezonovalo. 

Co nám můžeš říct k obalu alba, kdo ho dělal a jak vznikal?
Obal dělal Vladimir. Jak vznikal, nevím, to by ses musel zeptat jeho, asi to namaloval. Pak se to renderovalo asi dva dny, protože v té době, byly počítače pětosmšestky, pak se to muselo vysvítit na film, odnést fyzicky do tiskárny. A co si pamatuju, že je na tramvaji logo metra a jeho autor si stěžoval, že to tam je bez povolení. 

Když se nad tou deskou zamyslíš, je třeba něco, co by si dnes udělal jinak, nějakou skladbu třeba vyřadil, přidal, nebo bys něco změnil?
Asi ne, protože vítězná sestava se nemění, není důvod. Spíš bych jenom všem, co mají Repertoár rádi, chtěl říct, že jsme tu desku dělali vlastně nadvakrát. Nejdřív se beaty dělaly s Shitnessem, což byl kámoš Ondřej Čihák z vedlejšího paneláku. Nahrávali jsme to někde ve studiu a ten počítač, na který jsme to nahrávali, shořel. Dlouho jsem myslel, že ty staré věci vůbec nemám. A teď jsem je objevil doma na minidiscu po 22 nebo 25letech. Pak jsme stejné samply dělali s Wichem, ale jinak. Takže mám vlastně první předRepertoár, což je asi půlka desky, v jiném soundu, nahraný v jiným studiu, ale s Vladimirem. A tohle jednou spatří světlo světa, takže se máte co těšit.

Když jste tu desku nahrávali, psal se rok 2001. Jak vzpomínáš na tu dobu, co pro tebe tohle období znamenalo? 
Myslím, že byly útoky na dvojčata, takže taková špatná doba. Bylo mi o 22 let míň, byla to super část života, člověk začíná pořádně žít naplno, otvírají se mu všechny možnosti, začíná kariéra. Vzpomínám na to rád, ale myslím, že je dobře, že už nejsme taková ucha. 

O té desce se říká, že jste na ní hezky naivní, milí. Kde se ve vás vzalo, když to podle tebe byla špatná, temná doba? 
V té době jsme prostě byli takhle naladění. Temnější doba… Prostě jsem si vzpomněl, jak jsi říkal rok 2001, kdy se stal ten průšvih v Americe. Tehdy jsem bydlel v domě se zahradou u Vltavy a tam jsem to jenom sledoval. Tak se mi vybavilo, že v době, když se tohle stalo, jsme dělali Repertoár. Ale jinak si nemyslím, že ta doba by byla nějak hodně postižená, stejně tak tahle naše deska. My jsme v té době hodně hulili, takže jsme byli plní ideálů a naivity z trávy.

Peneři strýčka Homeboye

PSH jsou jistotou a také definicí českého hiphopu, kterému udávají tvář už od začátku 90. let minulého století. Pod názvem Peneři Strýčka Homeboye se jejich založení datuje cca k roku 1991, kdy Orion napsal první texty. O pár let později je nahrál do beatů kamaráda ze sídliště Shitnesse. Pak přišlo setkání s DJem Wichem a v sestavě Orion, Vladimir 518 & DJ Richard vydali Peneři první album Repertoár. Richard byl později nahrazen mladým a dravým Trafikem, který přebral i roli vrchního producenta. Jejich debutové album Repertoár předloni oslavilo 20. výročí, mezitím stihlo pražské uskupení vydat další tři alba, to poslední, které nese název Debut, vyšlo na podzim 2019. Orion i Vladimir 518 navíc vydávají i své sólové nahrávky. 

1. (bude zveřejněno 13. prosince ve vysílání Expres FM a na našem webu)

2. Peneři strýčka Homeboye – Repertoár

3. Tata Bojs – Futuretro

4. Tři sestry – Na Kovárně, to je nářez
5. J.A.R. – Homo fonkianz

6. Lucie – Černý kočky, mokrý žáby
7. Mňága a Žďorp – Made in Valmez
8. Flamengo – Kuře v hodinkách
9. Oceán – Pyramida snů
10. Wabi Daněk – Rosa na kolejích

11. Monika Načeva – Nebe je rudý 
12. Vladimír Mišík – Etc… 2
13. Vypsaná fixa – Brutální všechno
14. Karel Kryl – Bratříčku, zavírej vrátka
15. Buty – Ppoommaalluu
16. Olympic – Želva
17. Monkey Business – Why Be In, When You Could Be Out
18. Priessnitz – Nebel
19. Ohm Square – Ohmophonica
20. Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!

21. Psí vojáci – Nalej čistýho vína, pokrytče…
22. Dan Bárta & Illustratosphere – Illustratosphere
23. Jaromír Nohavica – Divné století
24. Marta Kubišová – Songy a balady
25. Lenka Dusilová – Baromantika
26. Supercrooo – Toxic Funk 
27. Vltava – Marx Engels Beatles
28. Floex – Pocustone
29. Zuzana Navarová & Koa – Barvy všecky 
30. Wanastowi Vjecy – Lži, sex a prachy

31. Bratři Orffové – Bingriwingri 
32. Sunshine – Moonshower And Razorblades
33. Iva Bittová & Vladimír Václavek – Bílé inferno
34. Prago Union – HDP  
35. Umakart – Vlci u dveří
36. Master’s Hammer – Ritual
37. Zrní – Soundtrack ke konci světa
38. WWW – Neurobeat
39. Khoiba – Nice Traps
40. Vanessa – Flashback

41. Ecstasy Of Saint Theresa – Slowthinking
42. Xavier Baumaxa – Buranissimo Forte
43. Sebastians – Blue
44. Dné – These Semi Feelings, They Are Everywhere
45. Už jsme doma – Hollywood
46. Role – Rána
47. Blue Effect – Nová syntéza
48. Dybbuk – Ale čert to vem
49. Kryštof – V siločarách
50. Indy a Wich – My 3