Bubny do průlomového hitu Nirvany vykradl z osmdesátkového diska a k nejtvrdší vypalovačce Foo Fighters ho inspirovala dětská píseň: Dave Grohl slaví 55

Od bubnování v Nirvaně se vypracoval na jednoho z nejvlivnějších a nejoblíbenějších rockových frontmanů planety. Dave Grohl sfoukl z dortu pětapadesát svíček, tak si připomeňme jeho největší hudební zářezy.

Nirvana – Smells Like Teen Spirit (1991)

Ano, tam někde to všechno začalo. Dave Grohl na první desce Nirvany s názvem Bleach (1989) ještě nehrál, přišel až před druhou deskou Nevermind. A do jejího největšího hitu, skladby Smells Like Teen Spirit se jeho vliv zapsal zcela zásadně. Zatímco Kurt Cobain, jak později prozradil, se snažil napsat skladbu po vzoru Pixies, Dave Grohl svoje hřmotné bubnování do této skladby paradoxně odvodil od starých disko nahrávek, které poslouchal jako kluk začátkem 80. let. Zejména pak ze skladby Burn Rubber On Me z roku 1980 od americké R’n’B a funky kapely The Gap Band. Sám to přiznal v rozhovoru, který s ním vedl Pharrell Williams. Skladba se stala hymnou jedné generace a přivedla grunge do mainstreamu.

Foo Fighters – This Is A Call (1995)

Když Kurt Cobain v roce 1994 spáchal sebevraždu, byl Grohl na čas bezprizorní. Brzy však založil novou kapelu, ve které se však rozhodl ujmout i role frontmana. Už v roce 1995 vydal eponymní debut, na kterém nahrál sám prakticky všechny nástroje, pouze s kytarami ve skladbě X-Static mu vypomohl Greg Dulli z grunge legendy The Afghan Whigs. Žádný velký hit tato deska ještě nepovila, ale minimálně tato jedna skladba z ní je u fanoušků Foo Fighters dodnes oblíbená.

Foo Fighters – Everlong (1997)

Druhé album kapely s názvem The Colour And The Shape o dva roky později, to už byla jiná káva. Uspěla zejména ve Velké Británii, kde byla dokonce třetí v tamní albové hitparádě a zrodila hned několik velkých hitů, které se tehdy zabydlely mimo jiné na MTV. Jedním z nich byla tahle spíše temná a dramatická píseň, ve které se Grohl vyznal ze svojí lásky k Louise Post ze skupiny Veruca Salt. „Ta píseň je o dívce, do které jsem se zamiloval, a bylo to v podstatě o tom být s někým tak spjatý, že ho miluješ nejen fyzicky a duchovně, ale když s ním zpíváš, dokonale se harmonizuješ.“ Slavné je i surrealistické video k písni, které nezapře rukopis francouzského mistra Michela Gondryho. Jeho dívku pak v klipu hraje bubeník kapely Taylor Hawkins.

Foo Fighters – My Hero (1998)

Další velký hit z desky The Colour And The Shape. Grohl prozradil, že písnička, kterou původně napsal už v roce 1995 při práci na první desce, na níž se nakonec nedostala, je pro něj velmi osobní. Fanoušci se domnívali, že ji věnoval svému bývalému spoluhráči Kurtu Cobainovi, Grohl však prozradil, že má mnohem prozaičtější vysvětlení jejího textu. Za hrdiny totiž považuje spíše anonymní lidi, kteří každodenně prokazují svoje hrdinství. A k nim bychom podle něj měli vzhlížet více než k celebritám, které sledujeme v televizi (či dnes na sociálních sítích). V roce 2008 ji v americké prezidentské volební kampani využil tým republikánského kandidáta Johna MCCaina, vůči čemuž se však Grohl velmi zásadně ohradil.

Foo Fighters – Learn To Fly (1999)

O tom, že jsou Foo Fighters skutečně velmi veselá parta a David Grohl oplývá velkým smyslem pro humor, se jejich fanoušci mohli jasně přesvědčit u klipu k této skladbě z jejich třetí desky There Is Nothing Left To Lose z roku 1999. Klip, který natočil Jesse Peretz a dostal za něj i cenu Grammy pro nejlepší hudební videoklip, je parodií na slavné katastrofické filmy jako Letiště. A členové kapely si v něm zahráli hned několik postav. Sám Grohl je pak velmi vtipný jako plnoštíhlá dáma nebo svoje vlastní fanynka. V klipu však hraje i herec Jack Black a hudebník Kyle Gass z kapely Tenacious D (v které je Dave stálým hostem). Grohl prý tuto veselou písničku napsal během dovolené v Karibiku a zpívá v ní o svojí snaze uniknout stresu a tlaku, který na něj vyvíjí jeho role nového rockového idolu.

Foo Fighters – All My Life (2002)

Do nového milénia Foo Fighters vstoupili s deskou One By One, které údajně byla natočena během pouhých dvou týdnů v Grohlově domácím studiu 606 ve městě Alexandria ve státě Virgina. Texty na ní byly těžší a introspektivnější a zvuk nahrávky byl celkově tvrdší a intenzivnější. Platí to i pro tuto skladbu, která dokonce získala cenu Grammy za nejlepší hardrockový výkon a dokonce bodovala i v anglické singlové hitparádě. Sám Grohl pak prozradil, že text písně je trochu „lechtivý“, je totiž o tom, jak si užívá orální sex, když jej sám provádí ženě.

Foo Fighters – Best of You (2005)

A další nominace na cenu Grammy, v tomto případě neproměněná, putovala za skladbou z alba In Your Honor. Skladba se stala jedním z největších hitů Foo Fighters. Nahrávání alba však předcházela Grohlova tvůrčí krize. V té době plánoval udělat filmový soundtrack a dokonce uvažoval o sólovém albu. Nakonec však písničky, které na něj shromáždil, nahrál a vydal společně s Foo Fighters. Best Of You, které je o konfliktech a odpouštění, je jednou z nich.

Foo Fighters – Times Like These (2002)

I toto je píseň z alba One By One. Grohl v ní zpívá „I’m a new day rising“ (jsem vycházející nový den), což je ale odkaz na desku New Day Rising od jeho oblíbené kapely Hüsker Dü. K této optimistické skladbě existují hned dva videoklipy. Jeden (viz níže) od Liama Lynche, který se taky proslavil hudební legráckou s názvem United States Of Whatever. Druhý, natočený u Mojave River Bridge, pak natočil Marc Klasfeld, ale uveden byl především v USA.

Foo Fighters – The Pretender (2007)

Jedna z vůbec nejtvrdších písní z repertoáru Foo Fighters pochází z jejich šesté desky s názvem Echoes, Silence, Patience & Grace. Desku přímo otevírala a je to současně jedna z jejich nejslavnějších písní. Dostala se dokonce do americké hitparády Billboard Top 10 (nejvýše byla na 37. místě), což předtím dokázaly jen jejich skladby Learn To Fly a Best Of You. Sám Grohl o skladbě řekl, že ji vnímá jako celkem tradiční tvrdou píseň Foo Fighters, do které se mu však podařilo propašovat prvky hudby jednoho z otců rock’n’rollu Chucka Berryho. V jednom rozhovoru pak prozradil, že ho možná podvědomě inspirovala i píseň One of These Things (Is Not Like the Others) z americké televizní show pro děti Sesame Street. Ve studiu se pak prý Grohl s bubeníkem Taylorem Hawkinsem dost hádali o to, na čí nástroj bude v mixu větší důraz, ale kytary nakonec zvítězily. V roce 2008 skladba získala Grammy pro nejlepší rockovou píseň.

Foo Fighters – Monkey Wrench (1997)

Píseň z desky The Colour And The Shape napsal David Grohl o komplikacích, které přinášejí do života vztahy. Zejména pak o tom, „když si uvědomíte, že jste zdrojem všech problémů ve vztahu a že toho druhého tolik milujete, že ho chcete zbavit problému, kterým jste ve skutečnosti vy sami.“ Videoklip k této písni je pak jeden z mála, který osobně režíroval sám Grohl. Všimněte si pak, že v úvodní scéně, v níž Grohl jede výtahem, hraje „výtahová“ verze jejich skladby Big Me. Tu má na svědomí projekt The Moog Cookbook, který tvoří takzvanou muzak, tedy hudební kulisu do obchodů a výtahů.

Foo Fighters – Walk (2011)

V roce 2011 Foo Fighters natočili album Wasting Light, které produkoval Butch Vig. Ten byl, jak je dobře známo, producentem slavného alba Nevermind od Nirvany. Byl to tak pomyslný velký návrat úspěšného spojenectví. Skupina se navíc tehdy chtěla vyhnout svodům digitálního nahrávání hudby, a tak celou desku natočila zcela postaru a analogově. Deska byla opravdu mimořádně úspěšná a zdolala první místo americké i anglické albové hitparády, což byl i na Foo Fighters velký výkon. Celou desku pak uzavírá tato píseň, v níž se Grohl vypisuje z hořké zkušenosti, kterou prodělal po svém rozchodu a zejména soudní při v opatrovnictví svojí dcery.