Hosty dalšího vydání Expres Star, série rozhovorů s hvězdami tuzemských filmů, minisérií i nekonečných seriálů, i tentokrát byli režiséři. A to Kryštof Hanzlík a Tomáš Pavlíček, kteří společně vdechli život seriálu Policie Hvar.
Kryštof Hanzlík se u filmu pohybuje od roku 1980, kdy nastoupil na Barrandov. Režijním debutem byl o patnáct let později film Poslední přesun, ve filmografii má i pohádky Královský slib Zimní víla a Hospoda u bílé kočky nebo komedii Crash Road s Agátou Hanychovou v hlavní roli. Poslední roky se věnuje režii seriálu Ordinace v růžové zahradě.
Tomáš Pavlíček ještě nebyl na světě, když jeho kolega začínal u filmu. Ve filmografii má čtyři celovečerní filmy, studentský povídkový snímek Praho, má lásko, na který dohlížel z pozice hlavního režiséra, Parádně pokecal, Chata na prodej a nejnovější Přišla v noci, který získal tři Ceny české filmové kritiky a čeká, kolik promění z devíti nominací na České lvy. Kromě toho má v portfoliu i seriály Terapie sdílením, Co ste hasiči, Táta v nesnázích nebo Případy neobyčejné Marty.
Na televizi Nova se právě rozběhl seriál Policie Hvar, který oba režírujete. Liší se nějak výrazně filmařská práce mimo Česko?
Tomáš Pavlíček: Je tam víc neočekávatelných faktorů. Tady tak nějak tušíme, co ovládat lze a nelze. Měl jsem pocit, že na Hvaru toho, co nelze ovládat, bylo daleko víc.
Kryštof Hanzlík: Ve Středomoří je specifické to úplně jiné životní tempo, ten rytmus, kterým ti lidé žijí. Člověku to chvíli trvá, než si na to zvykne. A hlavně si na to úplně zvyknout nesmí, protože má natáčecí plán a musí se všechno stihnout za určený počet dní. A to na sebe trošku naráží.
Takže vám chorvatská mentalita trošku narušovala váš natáčecí plán?
Kryštof Hanzlík: Neřekl bych, že narušovala, ona ho příjemně oživovala.
Chorvatského policistu hraje Bořek Slezáček . Byl jasným kandidátem? Nepřemýšleli jste o obsazení nějakého místního herce?
Tomáš Pavlíček: Byl prvním kandidátem. Protože castingová režisérka Maja Hamplová přišla s tímhle nápadem a mně se to hrozně líbilo, současně jsem si říkal, že díky jeho obsazení to bude hned víc komediální.
Kryštof Hanzlík: Nevím o tom, že by byl někdo jiný. Taky jsem z toho měl radost. A vlastně mě ještě příjemněji překvapil, než když jsem si představoval, jak to bude fungovat. Ve finále to fungovalo ještě líp.
Byl nějaký herec, kterého jste třeba měli v hledáčku, ale nechtělo se mu natáčet tak daleko?
Tomáš Pavlíček: Nevím o tom, měl jsem pocit, že všem se chce do Chorvatska.
Kryštof Hanzlík: Taky myslím, že všichni měli radost.
Natáčeli jste v turistické sezóně, v létě?
Tomáš Pavlíček: Začalo se na jaře, roztáčelo se to v květnu a ty jsi pak, Kryštofe, točil v červnu…
Kryštof Hanzlík: Já jsem točil v červnu a končili jsme těsně před začátkem sezóny, na konci června, takže ta hlavní sezóna, která je v červenci, nás minula. Bylo to samozřejmě trošku záměrně, protože v té sezóně bychom toho asi moc nepořídili. Ale trošku se to překrylo, protože na konci června už sezóna začíná, takže poslední týden, dva už bylo znát, že lidí přibývá. To nám trošku komplikovalo práci, ale ne moc.
Tomáš Pavlíček: Když jsme začínali v květnu, hrozně se mi to líbilo, protože skoro nikde nikdo nebyl, bylo ticho, bylo to velmi příjemné. Produkce řešila, jak budeme dělat to, aby pláže byly naplněny, když nejsou naplněny, to se řešilo záběrováním. A pak přišel 1. červen, kdy do toho rezortu, kde jsme bydleli, najelo několik stovek Čechů. A všechno se změnilo. Zvukaři najednou byli nervóznější, všichni byli nervóznější, protože všude byl ten dav, který nejde vůbec koordinovat a dostává se do záběrů a do scén. A to byl teprve 1. červen, kdy ještě sezóna vůbec nezačíná a je to jenom nějaký předvoj.
Někteří tvůrci i herci nad seriály ohrnují nos, protože to podle nich je tovární výroba. Co byste jim vzkázali?
Kryštof Hanzlík: Jestli nad tím někdo ohrnuje nos, je to jeho problém. Je to žánr, který má svoje opodstatnění, má svoje diváky, proto to televize vyrábějí, proto tyhle projekty vznikají. A jakmile je něco, co má svojí cílovou skupinu diváků, můžu nad tím ohrnovat nos a můžu povýšeně říkat, že to není pro mě, ale zároveň je tady nějaká skupina lidí, která se na to ráda podívá.
Tomáš Pavlíček: Z těch lidí, co to kritizují, to málokdo opravdu zkusil. Já jsem vděčný, že dostávám seriálovou práci, protože mě to rozvíjí ve spoustě věcí. Potkám strašně moc herců a členů štábu, poznávám lokace a vlastně se procvičuju v něčem, co bych jenom při celovečerních filmech vůbec neuměl, tu míru zkušeností bych neměl.
Trápí se Kryštof a Tomáš recenzemi? Jaký mají názor na uživatelské recenze? A jak se jim spolupracuje, když je věkově dělí jedna generace?
To se dozvíte, pokud si poslechnete celý rozhovor v úvodu článku. Archiv rozhovorů Expres Star najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM, na webu Podcasty.cz a v aplikacích Spotify a Apple Podcasts.