Billy Barman je jedna z nejoblíbenějších slovenských kapel, základnu má v Bratislave. 26. března jim vychází páté album nazvané Galéria duševného zdravia. Vyráží s ním i na turné, které bude mít i tři české zastávky. Na rozhovor s Veronikou dorazili Juraj Podmanický, frontman kapely a také organizátor jednoho z největších hudebních festivalů na Slovensku, Grape, a bubeník Matej Ruman.
Vaše kapela je specifická tím, že má dva zpěváky, kromě Juraje ještě Jožko Vrábela. Zpíváte a skládáte spolu spoustu let. Máte nějaký systém, jakým tvoříte, nebo je to nahodilé?
Juraj: Po těch letech už přišel systém. Já pomáhám Jozefovi a on pomáhá mně. Vždycky musí někdo přijít s tím základním nápadem, ale vždycky tvoříme spolu. Toto album je specifické tím, že hodně skladeb vzniklo přímo ve zkušebně, kde jsme je dodělávali s kapelou
Máte baskytaristku, takže hudbu vaší kapely tvrdí žena…
Juraj: Je to velmi mladý a talentovaný člověk, který ovládá ten nástroj tak, jako jsem už dávno nikoho neviděl. Vstoupila trochu i do autorské tvorby, první singl z nové desky, Zero, je její skladba. Vznikla v Trenčianskych Tepliciach v nějakém hotelu, potom jsme ji dodělali ve zkušebně.
Na Slovensku platíte za velkou kapelu, ale v Česku vaše fanouškovská základna není moc velká. Jaké to je být zase tou malou kapelou, která si potřebuje vydobýt renomé a přízeň fanoušků?
Matej: Je to super výzva, máme Česko jako zemi velmi rádi, máme mezi Čechy hodně kamarádů. Rybník na Slovensku není obrovský a nehrajeme zrovna mainstreamový pop, nemáme velký manévrovací prostor a Česko je pro nás nepopsaná tabule, kde máme možnost se ukázat novým lidem.
Juraj: Ale je pravda, že Brno, Praha a Olomouc, kde hrajeme, to je Mekka Slováků. Když na koncertě vyzveme, aby zdvihli ruku všichni Češi, tak ji zdvihne jen 40 a půl. Pořád s tím bojujeme, jsme samozřejmě rádi, že tam chodí Slováci, a většinou to jsou opravdu jen Slováci.
Název vaší nové desky, Galéria duševného zdravia, naznačuje, že jste se zaobírali svými vnitřními světy…
Juraj: Když se podíváme kolem sebe, neděje se moc dobrých věcí, spíš těch špatných, a ovlivňuje to psychiku především mladých lidí. Ale i když se podíváme na sebe, tak do toho zapadáme taky, naše kapela je jedná velká Galéria duševného zdravia.
Takže co píseň, to obraz, který je odrazem nějakého emočního rozpoložení?
Matej: To je velmi trefná definice, každá píseň může být obrazem, který zobrazuje nějaký pocit nebo jednoduché východisko z nějaké situace.
Píseň Had o rudém hadovi, který se vrací do města a na kostelních věžích se vrací potichu čas, působí hodně stísňujícím dojmem, zdá se mi politická…
Juraj: Toho hada jste tu nedávno měli na Visegradské čtyřce…
Matej: Tam není moc prostoru na domýšlení!
Juraj: To už víc polopaticky napsat nešlo, ale tak jsme to cítili. Myslím, že je důležité, že tím začíná album, aby lidi věděli, na které straně jsme.
Jak se Billy Barman dostali ke spolupráci s producentem Fvlcrvmem? Jak vznikal klip k písni Karamel natočený na jeden záběr? Koho si přivezou s sebou na turné a jak bude vypadat scéna? A na co se mohou těšit návštěvníci festivalu Grape?
To se dozvíte, když si pustíte celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.