Obchodník, který se během druhé světové války stal známým tím, že zachránil životy stovek židovských dělníků. Vstoupil do nacistické strany, koupil továrnu v Polsku a rozhodl se chránit židovské pracovníky. Jeho příběh se stal námětem hollywoodského spektáklu. Dodnes je považován za jedno z nejvýraznějších svědectví o rozporuplnosti lidské povahy. O oportunismu, ale i osobní odvaze a morální integritě v období nejtemnějšího zla.
Oskar Schindler se narodil do německé rodiny ve Svitavách 28. dubna 1908. Jeho otec Johan byl pojišťovací agent, matka Francizka, rozená Luser, byla v domácnosti. Po skončení školní docházky začal pracovat jako obchodní zástupce a příležitostní obchodník. V roce 1928 se oženil s Emilií Pelzlovou. Kvůli hospodářské krizi přišel o práci, snadno se také nadchl pro podniky, které slibovaly rychlé zbohatnutí a přitom byly předurčeny ke zkáze. Často tak měnil zaměstnání. V roce 1935 vstoupil do Henleinovy Sudetoněmecké strany a následujícího roku se oportunisticky upsal ke spolupráci s německou vojenskou kontrarozvědkou Abwehr. Po odhalení v roce 1938 byl – stále jako československý občan – zatčen. Díky uzavření mnichovské dohody se ale záhy dostal na svobodu jako politický vězeň. Nedlouho poté podal žádost o přijetí do NSDAP. Členství mu bylo uděleno v únoru 1939.
V říjnu 1939 se Schindler přestěhoval do polského Krakova, kde chtěl využít programu arizace tamějšího průmyslu. Zakoupil tam továrnu na smaltované výrobky konfiskovanou původnímu židovskému majiteli Nathanu Wurzelovi a znovuotevřel ji pod jménem Deutsche Emailewaren-Fabrik. V továrně využíval k otrocké práci židovské dělníky, které si nechal přivést z Krakovského ghetta, a za něž odváděl minimální mzdu přímo SS. Poté, co v březnu 1943 došlo k likvidaci krakovského ghetta, jeho obyvatelé byli násilím přesunuti do koncentračního tábora v Płaszowě.
Schindlerovi, který byl svědkem této události, začalo docházet, čeho se vlastně stal součástí. Ačkoli byla ze začátku jeho hlavním cílem bezesporu maximalizace zisku, postupně se stále více začal zasazovat o to, aby jeho židovští dělníci nedošli úhony. Argumentoval tím, že jsou nepostradatelní pro válečný průmysl, pro který jeho továrna dodávala. V létě roku 1943 uzavřel dohodu s velitelem płaszowského tábora Amonem Göthem na přesun až 700 dělníků do tábora, který vznikl poblíž továrny. Tam mohli být jeho dělníci v relativním bezpečí. Ochrana jeho pracovníků Schindlera stála miliony říšských marek na úplatcích pro představitele SS. Sám se zapojil do obchodování na černém trhu a byl kvůli tomu také třikrát zadržen, dvakrát byl pak zadržen za „rasové pobuřování“ když na důkaz vděku políbil dvě židovské dívky na tvář.
Co vedlo k proměně z oportunisty lačnícího po penězích na člověka, který se snažil zachránit životy svých pracovníků, je stále předmětem sporů historiků. Shodují se, že Schindler nebyl členem žádné organizované odbojové skupiny, postupoval čistě z vlastní motivace. Po postupu Rudé armády měl být tábor v Płaszowě zlikvidován. Schindler se ale zasadil o transport téměř tisícovky židovských dělníků do továrny v Brněnci na Svitavsku. Několik měsíců tam již fungovala pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Transport proběhl v několika etapách od října do listopadu 1944. Cestou se zastavil v koncentračních táborech Gross-Rosen a Osvětim, kde byly doplněny počty dělníků, požadovaného počtu dvou tisíc pracovníků se ale dosáhnout nepodařilo. Počátkem ledna 1945 přibylo ještě dalších 110 židů z transportu, který Brněncem projížděl.
Osvobození se v Brněnci dočkalo téměř jedenáct stovek židovských pracovníků (zhruba 800 mužů a 300 žen). Sám Schindler se odebral vzdát Američanům, protože od nich očekával mírnější zacházení. Po válce se nakrátko usadil v Německu. Následně zkoušel štěstí v obchodu s dobytkem v Argentině. V podnikání se mu ale nedařilo, po jeho krachu přijal pozvání od svých bývalých židovských pracovníků do Izraele. Krátce zde pracoval jako vrátný, ale pro problémy s alkoholismem byl propuštěn. Do Německa se vrátil v roce 1958. Navázal tam na sérii neúspěšných podniků a dalšího úspěchu se nedočkal. Oskar Schindler zemřel 9. října 1974 v německém Hildesheimu. Pochován byl na hoře Sijón v Jeruzalémě.
Zdroje: BARTROP, Paul R. (Paul Robert) a GRIMM, Eve E. The Holocaust: The essential reference guide. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2022; Wikipedia.org