Antisemitismus, kokain a hysterie: Otec psychoanalýzy Sigmund Freud se narodil na severní Moravě

Sigmund Freud se dlouhodobě řadí k celosvětově neznámějším osobnostem narozeným v českých zemích. Tento neurolog a psycholog se narodil 6. května 1856 v Příboře. Od dětství se musel vyrovnávat s antisemitismem. Jeho zájem o lidskou psychiku ho vedla k formulování nové psychoanalytické metody a teorie, která přispěla rozmachu psychologie jako populární vědní disciplíny. Během své kariéry neustále přesvědčoval o tom, že se nebojí převracet zavedené pořádky a snažil se nalézat nové neotřelé přístupy. 

Rodinné zázemí

Oba Sigmundovi rodiče byli židovského původu a jejich rodiny pocházely z Haliče. Freudův otec Jákov měl z předchozího manželství se Sally Kannerovou dva syny. Díky obchodům s tchánem získal Jákov vazby na Příbor, malé město na Moravě. V roce 1852 zemřela jeho první žena Sally, o tři roky později si vzal za ženu Amalii Nathansohn, se kterou se usadil právě v Příboře. O rok později se pár dočkal svého prvního potomka, celým jménem Sigismunda Šlomo Freuda. Jméno Sigismund mu bylo vybráno podle patrona království českého, svatém Zikmundovi. O rok a půl později se do rodiny narodil další syn Julius, ten ovšem zemřel ve věku pouhých osmi měsíců. Sigmundův otec byl podle všeho poměrně odtažitou a autoritářskou osobností, zatímco matka byla zřejmě citově přístupnější. Jedna z jeho prvních vzpomínek z dětství se odehrává v jeho rodném městě. Freud v ní vzpomíná, jak si svahu posetém pampeliškami společně hrál s Johannem a Pauline, dětmi svého nevlastního bratra Emanuela, zatímco na ně dohlížela jejich česká chůva. Přesto, že měl Freud dva starší nevlastní bratry, zdá se, že nejsilnější (i když zároveň nejrozporuplnější) vazbu měl právě k o rok staršímu synovci Johannovi, který představoval model důvěrného přítele a nenáviděného soupeře. Právě tento model Freud v pozdějších fázích svého života často reprodukoval.

Stěhování

V roce 1859 se Freudova rodina s kvůli krachu rodinného podniku přestěhovala nejprve do saského Lipska a o rok později do Vídně, kde Sigmund žil až do nacistické anexe Rakouska o 78 let později. O Vídni se často vyjadřoval s despektem, mimo jiné i kvůli častému antisemitismu jeho obyvatel.  Volba Vídně, jakožto místa, kde se chtěla rodina usadit, ale nebyla motivována čistě ekonomickými důvody. Vídeň se svým liberálním étosem slibovala svobodnější vyhlídky, než jaké jim mohlo nabídnout prostředí židovského ghetta. Sigmund zde také poprvé zažil školní docházku. Do školy nastoupil až po dovršení věku 10 let, do té doby znal pouze domácí výuku. Jeho studijní výkony však byly vynikající.  Leopoldstädter Kommunal-Realgymnasium absolvoval s vyznamenáním a roku 1873 nastoupil ke studiu medicíny. To ukončil i kvůli dvěma studijním pobytům v zoologické zahradě v italském Terstu se značným zpožděním. Promoval až po osmi letech v roce 1881. Během studia ve Vídni musel stále čelit silnému antisemitismu.

Experimenty s kokainem

V roce 1882 se Freud stal asistentem ve vídeňské Všeobecné nemocnici, kde se dále vzdělával u psychiatra Theodora Meynerta a profesora Hermanna Nothnagela. V roce 1885 byl jmenován docentem neuropatologie. Do této doby se dá datovat i jeho zájem farmaceutické využití kokainu. Výsledek jeho snahy byl ovšem katastrofální. Freudova propagace kokainu vedla ke smrtelné závislosti u jeho blízkého přítele, Ernsta Fleischla von Marxowa, kterého se snažil vyléčit ze závislosti na morfiu. Na čas také pošramotila jeho lékařskou pověst. Krátce po jmenování docentem Freud Vídeň opustil a přijal místo na pařížské klinice Salpêtrière, kde pracoval pod vedením Jeana-Martina Charcota. V Paříži strávil čtyři měsíce. Pracoval tu s pacienty, kteří byli diagnostikováni jako hysterici. Zde se také seznámil s užitím hypnózy v rámci terapie. Ačkoli později metodu hypnózy opustil, pomohla mu pochopit, že duševní choroby mají původ spíše v mysli, než že by byly neurologického původu. V únoru 1886 se tak do Vídně vrátil s již formulovaným zárodkem své revoluční metody.

Zrod psychoanalýzy

Několik měsíců po návratu se Freud oženil s Martou Bernays, která pocházela z významné židovské rodiny. Společně měli šest dětí, Marta byla svému manželovi vždy značnou oporou. Ve Vídni pokračoval ve své snaze léčit pacienty trpící hysterií, stále za využití hypnózy. Postupem času zde vypracoval svoji metodu a z ní vzešlou teorii. Psychoanalýza spočívá v analýze nevědomých procesů mysli, které ovlivňují chování a myšlení jedince. Teorie se zaměřuje na důležitost nevědomých pudů, jako je sexuální pud, agresivita a vnitřní konflikty. Jejím cílem je uvědomění si nevědomých procesů a vnitřních konfliktů, což by mělo vést ke změně v chování a snížení psychického utrpení. Z počátku se jeho práce setkala s odporem. V roce 1902 byl ovšem Freud jmenován mimořádným profesorem a postupem času začal získávat následovníky. Psychoanalytické hnutí začalo postupně pronikat i do angloamerického prostředí, kde získávalo stále více příznivců. 

Antisemitismus v nejhorší podobě

Ve třicátých letech byla psychoanalýza již široce etablovaná a Freud se stal známou a oceňovanou osobností. S nacistickou hrozbou ale přišlo i pálení jeho knih, psychologie byla pro nacisty pavědou. I když se Freud emigraci bránil, byl nakonec rád, když mu po anšlusu Rakouska bylo umožněno zemi opustit i s dcerou Annou, která v té doby byla již uznávanou psychoanalytičkou. Stalo se tak i díky přímluvě italského diktátora Benita Mussoliniho. Společně odjeli do Londýna. Sigmund Freud zde 23. září 1939 zemřel. Do rodného města se již nikdy nepodíval. Vztah k rodné zemi je ale možné vyčíst v předmluvě k českému vydání jeho Úvodu do psychoanalýzy z roku 1935:„Doufám, že se tomuto překladu mých přednášek do českého jazyka podaří získat v nově rozkvétající zemi stoupence pro mladou vědu psychoanalytickou. Vedle toho bude pro mne, starého muže, zadostiučiněním, že se přes znění přísloví přece jen poněkud uplatním ve své vlasti.“

Zdroje: FFYTCHE, Matt. Sigmund Freud. London: Reaktion Books, Limited, 2022; GANDOLFI, Laura, Freud in Trieste: Journey to an Ambiguous City in Psychoanalysis and History, July 2010,. roč. 12, č. 2 : 129-151; FREUD, Sigmund. Vybrané spisy I. Překlad Eugen Wiškovský a Jiří Pechar. 2. vyd. v Avicenu. Praha: Avicenum, 1991; britannica.com; pribor.cz; geni.com